
26/08/2024
Lidé často podléhají strachu, že pokud by přestali věřit mysli, přestali se motivovat, nutit, záměrovat, pracovat na sobě - jednoduše kdyby to nechali na zdroji, jejich život by začal stagnovat, přestal by se vyvíjet, nedosáhli by toho, co chtějí, umřeli by hlady, život by ztratil smysl, byla by to nuda…
Potřebuje miminko záměr mysli, aby se začalo otáčet na bříško, aby se začalo zvedat na kolena, aby začalo chodit, běhat…? Dalo si tam osobní záměr, aby se tohle všechno stalo? A kdyby se tedy dobře nenamotivovalo a neřídilo své myšlenky správným směrem, zůstalo by ležet na zádech jako placka?
Přesně takto funguje život z neutrality, mimo ego - co má bytost vykonávat, co má rozvinout, co zhmotnit, je v ní již nastaveno a pokud tomu člověk skrze myšlení nebrání a žije v Přítomnosti, vše se v pravý čas objeví a stane. Dokud si ale myslí, že je to on, osoba, kdo záměry dělá a tudíž se musí snažit a tlačit řeku, pak se vyčerpává, bojuje, naráží a v mnoha ohledech si paradoxně brání a staví zdi lehkosti a radosti.
www.michaelazdrahalova.cz