14/11/2025
Když homeopatie dává smysl a naději
Naše fenka se 2 roky léčí na kardiologii. Ještě před prázdninami byl kardiolog rád, že je kompenzovaná a má svaly v oblasti beder.
Pak však přišel srpen a jednoho dne přestala chodit na zadní. Byla velmi dušná a v tu chvíli jsem poznala, že je zle. Ačkoliv jsem to nechtěla, vypadalo to, že přišla chvíle, kdy se budeme muset rozloučit. Pak se však vylepšila, co se týkalo dušnosti.
A tak jsme poprosili veterináře o pomoc. Nabídli kortikoidy. Se slovy: " Stejně je to jen otázka několika týdnů". Vyhrkly mi slzy do očí.
Kortikoidy jsme nenasadily z obavy poškození ledvin. Naše fenečka sice nechodí na zadní nohy, takže používáme podpůrný pás při procházkách. Ale občas si v něm i popoběhne. Stále má chuť do života. Někdy jsou chvíle, kdy je dušnější. Ale má se stále k světu.
V těchto chvílích jsem vděčná sobě, za volbu studie homeopatie.
Jsem vděčná těm, kteří mě jí učili a učí. Jsem vděčná za tuto možnost léčby. Jsem vděčná, že má sílu a touhu jít dál.
Ikdyž náš veterinář kardiolog je velmi šikovný, pochopila jsem, že z jeho úhlu pohledu, už nemá co by naší fenečce nabídl.
A tak jeho léčbu doplňujeme akutně i chronicky homeopatiky a jsem moc ráda, že to funguje.
Každý, kdo to zažil, je moc rád, když ví, že jeho činnost má smysl a užitek. Že přináší pomoc a radost na cestě životem.
