08/08/2025
CHTÍT MÍT PREZIDENTA BYLA ASI CHYBA...
/sarkastické okénko/..protože to vyžaduje jistou společenskou, neřku-li přímo národní zralost a integritu.
Čehož se nám (tedy české společnosti či českému národu) jaksi nedostává. Nebo si to tak sami nepřejeme.
Podobně podivně jsme se rozhodli pro život v tzv. zastupitelské demokracii, kdy je vláda vykonávána přenesenou vůli lidu (svobodné demokratické volby) skrz volený parlament a vládu, vzešlou z voleb.
Dle mého je symptomem té nezralosti chtít mít obojí. Tedy chtít na Hradě (sic) jakousi mimořádnou a mimořádnými pravomocemi naditou osobnost Prezidenta (avšak vnímanou a prezentovanou v roli Krále či Císaře a někdy až pobožně buď adorovanou, nebo nenáviděnou) a zároveň mít sebevědomou vládu podloženou silným volebním mandátem.
S velkým halasením jsme kdysi svrhli císaře, abychom si na Hrad dosadili osobnost, která se začala převlékat do uniforem skoro jak car Mikuláš, a která vlastně zasvinila prostý úřad prezidenta takovou aurou výjimečnosti (vždyť si Masaryk taky de facto založil i vlastní církev, to dělali ale jen opravdu extra mocipáni), že to patologicky ovlivnilo jeho následovníka, jehož snaha vyjít ze stínu Tatíčka, vykonat něco, čím by jej překonal, nedopadla jinak než Vítězným únorem.
S podobným halasením jsme si nechali komunisty zvolit blahoslaveného Václava, nad Hradem zaplálo to jeho neonové srdíčko (vlastně taky dobrý marketing), a dodnes je potíž vyrovnat se s jeho naformátováním role prezidenta.
Následující dva na tento feudální narativ "pomazané" hlavy státu svérázně navázali, leč jejich hlavy byly pomazané přeci jen kapku jinak, než ta Havlova.
A teď máme Generála Prezidenta. Nemohu si nevzpomenout, že poslední generál prezident Svoboda dal svou čest a respekt národa do služby "pokrytí" okupace.
Tak do p***le, pokud máme potřebu mít na hradě potentáta s absolutistickými ambicemi nebo aspoň manýry, proč jsme rozbíjeli to císařství? Ke všemu Karel I. byl tak skromný, čestný a bohabojný člověk...
Snad jen ten Hácha pochopil, k čemu je úřad prezidenta. Že je to úřad, kterému on slouží. Že je to role, která pokorně slouží svému národu, jak to jen jde, i za cenu oběti nejvyšší. Za cenu hanby a zapomnění.
Do řiti! Jsme-li parlamentní, zastupitelská demokracie, pak jednak vůbec nemusíme prezidenta mít, a už vůbec jej nemusíme mít na hradě českých králů, ale když už jej máme, má to být osoba, schopná s pokorou akceptovat úřad a službu!
A to včetně toho, že jej nemusí mít všichni rádi. Že jej budou kritizovat.
No a pokud si volený prezident myslí, že je něco jako Král či Císař, tož ať si uvědomí, že je v Čechách. A my jsme si uměli dělat p***l i ze skutečných panovníků. Tož ať se nečilí, nebo ten jeho tým a už vůbec jeho adoranti, že na něj prostě občas zavěje sh*tstorm.
Jen si představte, jak vyváděli třeba takoví chvilkaři, či třeba /imaginární/ aktivistické elity Hacáb a Kolík, když se byzantinsky choval Zeman...
/Píšu to přinasraně, leč s nadějí, že si to nějak sedne, a že za rok budu psát jinak, třeba s respektem. Pan Petr Pavel má bezpochyb v mnohém velký potenciál, dokonce i v tom nějak zdravě zpracovat svou minulost. Kéž naslouchá těm zdravým hlasům, má jich pár blízko sebe. Bohu žel, má kol sebe i hlasy, který ho poňoukaj dělat to, čím mnohé z nás právě sere. Odpovědnost je na něm. Měl by to jako důstojník tak brát. Je to věc cti. A věc cti se nevyřeší úsměvem přes média./
Zdroj inspirace k rýpanci: https://echo24.cz/a/Hnid5/editorial-balsinek-marketingovy-prezident-pavel-v-nesnazich
CHTÍT MÍT PREZIDENTA BYLA ASI CHYBA...
/sarkastické okénko/..protože to vyžaduje jistou společenskou, neřku-li přímo národní zralost a integritu.
Čehož se nám (tedy české společnosti či českému národu) jaksi nedostává. Nebo si to tak sami nepřejeme.
Podobně podivně jsme se rozhodli pro život v tzv. zastupitelské demokracii, kdy je vláda vykonávána přenesenou vůli lidu (svobodné demokratické volby) skrz volený parlament a vládu, vzešlou z voleb.
Dle mého je symptomem té nezralosti chtít mít obojí. Tedy chtít na Hradě (sic) jakousi mimořádnou a mimořádnými pravomocemi naditou osobnost Prezidenta (avšak vnímanou a prezentovanou v roli Krále či Císaře a někdy až pobožně buď adorovanou, nebo nenáviděnou) a zároveň mít sebevědomou vládu podloženou silným volebním mandátem.
S velkým halasením jsme kdysi svrhli císaře, abychom si na Hrad dosadili osobnost, která se začala převlékat do uniforem skoro jak car Mikuláš, a která vlastně zasvinila prostý úřad prezidenta takovou aurou výjimečnosti (vždyť si Masaryk taky de facto založil i vlastní církev, to dělali ale jen opravdu extra mocipáni), že to patologicky ovlivnilo jeho následovníka, jehož snaha vyjít ze stínu Tatíčka, vykonat něco, čím by jej překonal, nedopadla jinak než Vítězným únorem.
S podobným halasením jsme si nechali komunisty zvolit blahoslaveného Václava, nad Hradem zaplálo to jeho neonové srdíčko (vlastně taky dobrý marketing), a dodnes je potíž vyrovnat se s jeho naformátováním role prezidenta.
Následující dva na tento feudální narativ "pomazané" hlavy státu svérázně navázali, leč jejich hlavy byly pomazané přeci jen kapku jinak, než ta Havlova.
A teď máme Generála Prezidenta. Nemohu si nevzpomenout, že poslední generál prezident Svoboda dal svou čest a respekt národa do služby "pokrytí" okupace.
Tak do p***le, pokud máme potřebu mít na hradě potentáta s absolutistickými ambicemi nebo aspoň manýry, proč jsme rozbíjeli to císařství? Ke všemu Karel I. byl tak skromný, čestný a bohabojný člověk...
Snad jen ten Hácha pochopil, k čemu je úřad prezidenta. Že je to úřad, kterému on slouží. Že je to role, která pokorně slouží svému národu, jak to jen jde, i za cenu oběti nejvyšší. Za cenu hanby a zapomnění.
Do řiti! Jsme-li parlamentní, zastupitelská demokracie, pak jednak vůbec nemusíme prezidenta mít, a už vůbec jej nemusíme mít na hradě českých králů, ale když už jej máme, má to být osoba, schopná s pokorou akceptovat úřad a službu!
A to včetně toho, že jej nemusí mít všichni rádi. Že jej budou kritizovat.
No a pokud si volený prezident myslí, že je něco jako Král či Císař, tož ať si uvědomí, že je v Čechách. A my jsme si uměli dělat p***l i ze skutečných panovníků. Tož ať se nečilí, nebo ten jeho tým a už vůbec jeho adoranti, že na něj prostě občas zavěje sh*tstorm.
Jen si představte, co by vyváděli třeba takoví chvilkaři, či třeba /imaginární/ aktivistické elity Hacáb a Kolík, kdyby s tím komunistickým soudcem ÚS přišel Zeman!
/Píšu to přinasraně, leč s nadějí, že si to nějak sedne, a že za rok budu psát jinak, třeba s respektem. Pan Petr Pavel má bezpochyb v mnohém velký potenciál, dokonce i v tom nějak zdravě zpracovat svou minulost. Kéž naslouchá těm zdravým hlasům, má jich pár blízko sebe. Bohu žel, má kol sebe i hlasy, který ho poňoukaj dělat to, čím mnohé z nás právě sere. Odpovědnost je na něm. Měl by to jako důstojník tak brát. Je to věc cti. A věc cti se nevyřeší úsměvem přes média./
Zdroj inspirace k rýpanci: https://echo24.cz/a/Hnid5/editorial-balsinek-marketingovy-prezident-pavel-v-nesnazich