21/05/2025
Stádo 🐎🐎🐎 a jejich PŘIROZENÁ KOMUNIKACE, aneb jak to mají 🐴 mezi sebou a co si z toho můžeme vzít my lidé? 🤷❤️
Krásný den děcka! 🤩
Otázku na téma přirozené komunikace mezi námi a našimi koňouchy jsme tu už řešili, ale, co jsem vám slíbila je příběh, který jsem zažila na vlastní kůži a který mě přesvědčil o pravdě mého tvrzení, že ať už u výcviku našich parťáků používáme tlak, či pozitivku, je to tak docela jedno, protože koně z tohoto systému vychází a tak nějak používají mezi sebou "metody" obě dvě 😎
Ráda bych takto úvodem zmínila, že člověk nikdy nebude koněm a kůň člověkem a na to bychom neměli zapomínat! Ale, i přesto si dnes dovolím v rámci skutečné události, trochu toho polidšťování, protože přeci jen jsme lidé a naše mysl si některé události prostě vysvětlit potřebuje po svém způsobu ❤️
Takže pokud své oře polidšťujete, určitě se za to nestyďte! Vždyť ono je přeci úplně f*k, co si o tom myslí ostatní, nebo se pletu? 🤷😎
Ale zpět k mé story....
Stalo se to loni na podzim, pár měsíců po tom, co se Sessí ze zdravotních důvodů přestěhovala do obrovského stáda 18 koní do Highland Park - hanácké Yeloustón - největší pastevní ustájení Olomouc, kde si velmi brzy po samotném stěhování, našla spousty koňských přátel - což pro ni byla obrovská novinka.... ❤️
Ten den bylo dusno a sluníčko se snažilo vystrkovat své paprsky skrze tmavé mraky, jenž nevěstily nic dobrého... Koně se líně ploužili po pastvině, ďobali podzimní travičku a někteří z nich se ještě líněji povalovalovali v okolí svého stáda, jediné co je občas přimělo k pohybu, byly dotěrné mouchy kroužící kolem jejich hlav, jenž neúnavně prudili a hledali něco dobrého k snědku...dalo by se říct - takové to klasické klišé, alias- ticho před bouří 😁
No a přesně do této nic nedělající flákačské atmosféry jsme přijeli my s Rádou, něco málo pocvičit a potrénovat. Když pominu svou vlastní lenost, kterou běžně oplývám, ihned jsem v situaci rozpoznala záminku, proč v ten den nic se Ses nedělat a pouze ji pohostit plnou kapsou mrkví a jejím oblíbeným kyblíčkem, ve kterém dostává především samé vitamíny a produkty k tomu, aby se jí dařilo (což ona ovšem neví, tak ne, že mě naprášíte 🤫🤣 )...
Na zavolání přišla přes cca pět hektarů pastvin, svým oblíbeným plouživým krokem, kdy po cestě k nám stihla třikrát všude možně zabloudit. Nicméně po čtvrt hodince, která utekla jako voda, konečně dorazila a obdržela to, pro co si přišla 😎
Rozloučili jsme se s ní s tím ať se jde napít - a tady začíná mé oblíbené polidšťování - ale ona odvětila, že se napije později, že nás ještě doprovodí k autu, páč si myslí, že se po kapsách, či v samotném autě něco dobrýho k snědku určo najde 🤷
A tak se šlo. V tom se zvedl vítr a já periferním viděním zahlédla našeho (ehm Sesinčinýho) šéfa stáda, jak si to se svými třemi nejbližšími příznivci mete směrem k seníkům.
Netrvalo dlouho a od seníků se ozvalo zařehtání, jenž mělo ostatní zřejmě upozornit na blížící se "nebezpečí". Na což se celé stádo postupně zvedlo od svého nic nedělání a rozhodlo se svého vůdce uposlechnout.
Přesně v ten moment zaržála i Ses a vyloženě mi to přišlo jako by svým pohledem říkala : "Tyvole dělej, naval ty zbytky, co máš po kapsách, já musím za ostatníma. Něco se děje!" 🤣
Na čež jsem odvětila: " Jasně Sesí, chápu, na tady máš, ale my půjdeme s dovolením s tebou, zajímá mě proč tě volají - můžeme?"
Nacož Ses zhltla tři poslední mrkve a pokývala hlavou, jakože díky a že už fakt musí, páč šéfik volal znovu, ale že prý jestli chceme, můžeme jít s ní....
A tak se šlo. 😎 Sésa důležitě klusala před námi, ale zároveň se chvilkama zastavovala a ohlížela, jestli teda jako fakt jdeme a že ji jako fakt tak trochu zdržujeme... 😁
No nebudu vás napínat přátelé! 🤩 V momentě kdy jsme k seníkům dorazili, spustil se slejvák s vichřicí a my vlastně byli rádi, že se díky naší Sesí máme kam schovat. Ale....
...to co jsme viděli následovně, mi přišlo jako přesně ten důkaz, o kterém jsem tu chtěla původně psát, než jsem zde spustila svou kariéru spisovatelky 🤪
Šéf stáda - náš krásný majestátný obrovský černý valach, který budí respekt už jen tím, že existuje, ale zároveň jde o oře srdcaře, jenž dokáže nabídnout svou podporu.... si v klidu baštil seno ve své 'kóji' kam se rozhodl zaparkovat... Ale po očku jakoby sledoval a počítal, zda dorazili všichni, které volal.... Nás s Ráďou si přeměřil úzkostlivým pohledem, zda jsme pro něj a jeho stádo bezpeční... A kdykoliv se kolem něj mihl kterýkoliv z koní, stačilo mu se na něj jen podívat a jakoby svým vůdcovským pohledem pronesl:" Hej tak co to na mě zkoušíš! Já tě sice zavolal až sem a odvedl jsem tě do bezpečí, ale nesnaž se mi ukrást místo, které jsem si vybral já! " ..Občas tedy, páč někteří oprsklejší drzouni zkoušeli, zda jim to přeci jen neprojde - přiložil své ucho k hlavě, což už zabralo, protože tímto monologem říkajícím "nese* mě a odprejskni!" bylo vymalováno....
..ale on tehdy kontroloval ještě něco. Viděla jsem jak mu uši těkají do nejrůznějších směrů a on se přesvědčuje, zda jsou všichni vpořádku a zda mají co jíst....
A tam mi to tehdy docvaklo. Tam jsem pochopila, že to co jsem si myslela, je skutečností. Cožpak tomu stádu neříkal? :
👉"Hej děcka, následujte mě, pojďte za mnou, páč se blíží blbý počasí!!!!" - NÁSLEDOVÁNÍ ❤️
👉"Joooo je super, že jste přišli, že mi důvěřujete, ale nechte mě nažrat!!!" TLAK! ❤️
👉"Ovšem za odměnu, že jste přišli, jezte kolik je libo! Jen si vyberte své místo..." ODMĚNA ❤️
No a já od té doby víc vědět nepotřebuju a vy? 🤪
Zažili jste se svými koňouchy ve stádě podobné situace, kdy se respektují, důvěřují si, ale ještě se odměňují a pomáhají navzájem? Nebo jaký na to máte názor vy? 🤩 Pojďte mi o tom napsat, budu totiž moc ráda, když si o tom trochu víc pokecnem.... 🤪
Tož pro dnešek mým - rádoby- slohovkám a polidšťování čtyřnožců 🐎 ZDAR! 😜
Ps: joooo a pro více podobných příspěvků, tipů i inspirace - si nezapomenťe tuto stránku dát do sledování 😍 - něco velkého se pro všechny z vás se kterými tohle vše, co píši - rezonuje - totiž chystá! 🤫
Vaše Sesí 🐴 a JaVera 🦋
