Psychologická poradna Hygge

19/12/2025

🎄 První Vánoce po ztrátě blízkého. I to je realita, o které je důležité mluvit.

Vánoce jsou často spojované s radostí, setkáváním a tradicemi. Ale pro některé lidi mohou být po ztrátě blízkého jedním z nejtěžších období roku. Místo očekávaného klidu a pohody přichází prázdno, smutek, únava nebo pocit cizoty. A je důležité říct nahlas: i to je v pořádku.

Každý truchlí jinak a vlastním tempem.
Neexistuje „správný“ způsob, jak Vánoce zvládnout:
• někdo potřebuje být mezi lidmi,
• někdo si přeje ticho a samotu,
• někdo tradice upraví, jiný je na čas úplně opustí.

💬 Emoce mohou být rozporuplné – smutek, vztek, slzy, ale někdy i klid nebo úsměv nad vzpomínkou. Nic z toho není špatně.

🕯️ Vzpomínka může mít své místo.
Zapálená svíčka, fotografie, dopis nebo tiché připomenutí společných chvil mohou bolet – ale mohou být i jemným způsobem, jak zůstat v kontaktu s tím, kdo tu už není.

🤍 Podpora a péče o sebe jsou klíčové.
Požádat o blízkost, nebo naopak říct, že teď potřebujeme být sami. Dopřát si odpočinek, teplý čaj, procházku, hudbu nebo ticho, malé věci, které přinášejí aspoň trochu úlevy. Nemusíme zvládnout všechno.

👉 Cílem těchto Vánoc nemusí být veselí.
Stačí být k sobě laskaví. I tiché, pomalé, smutné Vánoce mají právo existovat. A vy v nich máte právo být přesně takoví, jací právě jste.

Pokud se vás toto téma dotýká – nejste v tom sami. 💙

18/12/2025

🎄Advent jako prostor pro nadechnutí
Adventní období a závěr roku mají zvláštní kvalitu, kterou během roku často ztrácíme. Tempo společnosti se na chvíli zpomalí – i když paradoxně máme plné kalendáře – a přesto vzniká prostor, který nás přirozeně vede k zastavení. Ne k dokonalému klidu, ale k vědomému zvolnění.
👉Je to čas, kdy si můžeme dovolit ubrat výkon, být víc s blízkými a podívat se na uplynulý rok s odstupem. Ne s bičem v ruce, ale s porozuměním a realismem.

🧠 Odpočinek není slabost, ale nutná regenerace
Psychologie i neurovědy se shodují: dlouhodobý výkon bez regenerace není udržitelný. Kvalitní odpočinek zlepšuje regulaci emocí, podporuje kreativitu a zvyšuje schopnost dobrého rozhodování. Lidé, kteří si vědomě dopřávají mentální odstup od práce, vykazují nižší míru vyhoření a vyšší dlouhodobou výkonnost.
🕯️Advent je ideální příležitostí tento princip nejen znát, ale skutečně žít. Nemusí jít o dokonalý klid ani únik od reality. Často stačí ubrat zbytečné podněty, zpomalit tempo a dát prostor obyčejné přítomnosti – rozhovorům, tichu, společným rituálům.

🤍Blízcí jako zdroj stability
Silné mezilidské vztahy patří mezi nejvýznamnější ochranné faktory duševního zdraví. Dlouhodobé výzkumy ukazují, že kvalita vztahů je silnějším prediktorem spokojenosti než výkon, příjem nebo status.
🎁Advent nám připomíná, že vztahy nejsou „vedlejší projekt“. Jsou základem. Společně strávený čas bez tlaku na výkon posiluje pocit sounáležitosti a bezpečí – a právě ten je klíčový pro psychickou odolnost i do dalších náročných období.

08/12/2025

🧠 Sociální vztahy jako brzda kognitivního úpadku?

V posledních letech se ukazuje, že osamělost není jen nepříjemný pocit, ale jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro naše zdraví. A nejcitlivější na ni je náš mozek. Aktuální výzkumy přinášejí jasnou zprávu:

👉 Sociální křehkost — tedy nedostatek kontaktů nebo lidí, na které se můžeme spolehnout — výrazně zvyšuje riziko demence. Ale zároveň existují dva jednoduché návyky, které dokážou toto riziko snížit až o polovinu a zpomalit kognitivní úpadek i tehdy, když už začal.

✨ Dvě nejúčinnější „ingredience“ pro zdravý mozek:
1️⃣ Setkávat se s přáteli a rodinou alespoň několikrát za měsíc. Ideálně častěji. A nejen doma — různorodé sociální prostředí mozek více stimuluje.
2️⃣ Mít blízkého člověka, kterému se můžeme svěřit. Někdo, kdo naslouchá, komu důvěřujeme a s kým můžeme sdílet i těžší emoce. To nejen chrání mozek, ale zároveň přispívá k delšímu a kvalitnějšímu životu.

🌍 Proč na tom záleží?
Sociální podpora působí jako „mentální vitamín“.
Mozek se v interakci učí, reaguje, vzpomíná, propojuje.
Nedostatek kontaktů naopak funguje podobně nezdravě jako kouření či chronický stres.

💡 Co z toho plyne pro nás?
Nemusíme dělat nic velkého. Stačí drobné kroky, které mají překvapivě silný efekt:
✔ Zavolat někomu blízkému.
✔ Domluvit si kávu s přáteli.
✔ Aktivně budovat vztahy a nebát se otevřených rozhovorů.
✔ Neztrácet kontakt s komunitou a místy, kde jsme „mezi svými“.
Sociální propojení totiž není jen příjemné — je to jeden z nejsilnějších ochranných faktorů pro náš mozek.

A možná právě dnes je dobrý čas ozvat se někomu, koho máte rádi. ❤️

05/12/2025

🎄 Blíží se Vánoce a dávání dárků nám doslova prohřívá mozek 🎁

S příchodem adventu se znovu pouštíme do hledání těch „správných“ dárků. A i když někdy řešíme, co koupit, kolik utratit nebo jestli to bude mít úspěch, psychologie ukazuje, že v samotném dávání se skrývá něco mnohem hlubšího — a biologického.

🧠 Co se děje v našem mozku, když dáváme dárek?
Když obdarováváme někoho, na kom nám záleží, aktivují se centra mozku spojená s:
• potěšením,
• sociálním propojením,
• důvěrou,
• a tzv. „warm glow“ efektem — hřejivým pocitem, který přichází z toho, že děláme něco pro druhého.

Štědrost nevytváří jen dopamin (radost), ale i oxytocin, neuropeptid spojený s důvěrou, bezpečím a blízkostí. Ten prodlužuje pozitivní emoce déle než samotná radost z odměny.
Co je fascinující?
Pozitivní reakce mozku se spouští už během vybírání dárku, při představě, jak jej druhý otevírá, i při samotném předávání. Dávání je tedy „proces radosti“, ne pouhý okamžik.

🎁 Je opravdu lepší dávat než dostávat?
Věda říká: pocity jsou často velmi podobné. Když dostanete promyšlený dárek od člověka, který vás má rád, váš mozek reaguje téměř stejně jako při dávání.

😟 A co stres a napětí kolem dárků?
To je realita mnoha z nás. Nejistota, zda jsme vybrali správně, finanční tlak nebo nečekané dárky od lidí, které jsme neplánovali obdarovat — to vše aktivuje zcela jiné okruhy mozku, spojené s napětím a psychickou zátěží.
Pokud stres převáží, pozitivní neurochemie ustoupí a dávání ztrácí svůj smysl.
🔄 Jak dávání uchopit zdravěji?
• Nastavte si hranice – finanční i časové.
• Předem komunikujte očekávání – mnozí ocení upřímnost.
• Darujte péči, čas nebo společný zážitek – hodnotná alternativa k materiálním dárkům.
• Změňte optiku dávání – nejde o dokonalost, ale o blízkost a autentický úmysl.

🎄 Dobrý dárek není o ceně. Je o pozornosti, pochopení a kousku sebe, který předáváme dál. A právě v tom spočívá kouzlo Vánoc z pohledu psychologie: dávání nás propojuje, posiluje vztahy a aktivuje mozkovou chemii, která podporuje důvěru, bezpečí a radost.

Přejeme vám, ať letošní dárky přinesou méně shonu a více opravdového „warm glow“. ✨

27/11/2025

Děti a zátěž I : Odkud se bere stres u dětí a dospívajících?
Stres je přirozenou součástí vývoje – ale jeho množství a intenzita dnes převyšují to, co děti zvládají. Dlouhodobý stres může negativně ovlivnit spánek, imunitu, koncentraci, sebevědomí i psychický vývoj.

🔎 Co stresuje nejmenší děti:
• napětí a hádky doma
• rozvod, nemoc nebo jiné změny v rodině
• nová škola, nové prostředí, nový sourozenec
• tlak na výkon ve škole, první neúspěchy

🔎 Co stresuje dospívající:
• studijní tlak a očekávání okolí
• sociální srovnávání a tlak vrstevníků
• problémy v přátelství nebo vztazích
• online prostředí (cyberbullying, srovnávání, strach z vynechání)
• obavy o budoucnost a identitu

✅ Praktické tipy pro rodiče
• Zajímejte se o kontext, nejen o chování („Co je za tím, že se ti dnes nechtělo do školy?“).
• Ptejte se na pocity, ne pouze na výkon („Jak ses dnes cítil v té nové skupině?“).
• Všímejte si změn – bývají prvním signálem přetížení.
• Normalizujte stres: „Je normální být nervózní. Pojďme se podívat, jak ti s tím můžeme pomoct.“

👉 V dalším příspěvku se podíváme na to, jak poznat, že je dítě skutečně přetížené.

20/11/2025

🌿 Ano, „zlomené srdce“ skutečně existuje. A muži jím umírají častěji než ženy. Proč bychom o tom měli mluvit?

Ztráta blízkého člověka – ať už rozchod, rozvod, nebo úmrtí – dokáže otřást každým z nás. Ve většině případů se s časem a podporou uzdravujeme. Existuje ale i situace, kdy extrémní emoční nebo fyzický stres zasáhne tělo tak silně, že se to projeví přímo na srdci.

Říká se tomu „syndrom zlomeného srdce“ neboli stresovou kardiomyopatii. A i když to zní jako metafora, jde o skutečný, tělesný stav.

❤️ Co se v těle děje?
Při náhlém stresu zaplaví tělo velká dávka stresových hormonů – adrenalinu, kortizolu a dalších. Ty mohou způsobit, že hlavní srdeční komora dočasně změní tvar a přestane správně pumpovat.

Výsledkem mohou být prudké bolesti na hrudi, dušnost nebo stav, který připomíná akutní infarkt. Ve většině případů se lidé zotaví během několika dní až týdnů. Ale ne vždy.

🔍 Co víme díky současným výzkumům?
Ženy zažívají syndrom zlomeného srdce častěji.
Muži ale dvakrát častěji umírají.
U mužů bývá spouštěčem častěji fyzický stres (vážná nemoc, operace), zatímco u žen emoční otřes.
Zvýšené riziko se výrazně objevuje mezi 46–60 lety.
A jedním z hypotetických faktorů, proč muži umírají častěji, může být nedostatek sociální podpory – tedy to, že zůstávají s těžkými situacemi častěji sami.

🧠 Co si z toho můžeme vzít?
Srdce a mysl jsou propojené víc, než si mnohdy připouštíme. A náročné životní situace nejsou „jen v hlavě“ – mají fyzické dopady. Důležité je proto:

✔️ brát vážně silný stres a traumata, nejen fyzické příznaky
✔️ nepodceňovat signály, jako jsou bolesti na hrudi či dušnost po náročném období
✔️ budovat sociální oporu – mluvit o tom, co prožíváme, nebýt na těžké věci sami
✔️ všímat si mužů v našem okolí, kteří často těžší emoce skrývají

🤝 Podpora není slabost. Je to ochrana.
Ať už jde o partnera, kamaráda, rodiče, nebo kolegu – nabídnout prostor k rozhovoru může být mnohem víc, než si uvědomujeme. Péče o duševní zdraví je zároveň péče o zdraví fyzické. A někdy může doslova zachránit život.

🧡 Pokud procházíte náročným obdobím, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Je to krok odvahy, ne slabosti.

13/11/2025

🌏 Dnes slavíme Světový den laskavosti! I drobný čin může znamenat veliký rozdíl. 🤝

Výzkumy dokazují, že laskavost není jen hezké gesto — má konkrétní přínosy pro naše duševní i fyzické zdraví.
🔹 Laskavé činy pomáhají snižovat stres, úzkost i depresivní symptomy.
🔹 Fungují jako „neurologický reset“ — zvyšují vypouštění dopaminu, serotoninu a oxytocinu, a tím posilují náladu a sociální propojení.
🔹 Největší efekt mají, když nejsou provedeny kvůli uznání, ale z laskavého záměru a empatie.

✨ Proč je to důležité právě dnes?
Protože svět kolem nás čelí výzvám — a právě laskavost může být mostem mezi lidmi, posílit vzájemnou podporu a uvědomění si, že nejsme sami. Ať už v práci, doma nebo ve společnosti.

📌 Co můžete udělat právě teď:
❤️ Zastavte se a usmějte na někoho, komu jste to ještě neřekli.
❤️ Napište poděkování nebo povzbuzení – budete překvapeni, jak moc to může pomoct druhému i vám.
❤️ Vnímejte i vlastní hodnotu: buďte k sobě laskaví. Laskavost funguje i vnitřně — když s ní začneme u sebe, roste i kolem nás.

💬 Vyzýváme vás: udělejte dnes jeden dobrý skutek — třeba jen laskavou zprávu, pomoc nebo úsměv. A pokud chcete, napište, jaký čin jste právě udělali nebo co vám druhý udělal — inspirujte ostatní.

11/11/2025

🌿 Sebepotvrzení: malé cvičení, velký dopad na duševní pohodu 🌿

V době, kdy jsme často zahlceni vnějšími požadavky a očekáváními, může být síla sebepotvrzení nenápadným, ale účinným nástrojem pro naši psychickou odolnost a spokojenost.

🔹 Co to vlastně je?
Sebepotvrzení (angl. self-affirmation) je krátké cvičení, při kterém se člověk zamýšlí nad svými hodnotami, pozitivními vlastnostmi nebo tím, co ho v životě definuje. Může jít o jednoduché věci – připomenout si, co pro nás má skutečnou hodnotu, co se nám daří, nebo za co jsme vděční.

📈 Co ukazuje výzkum?
Podle rozsáhlé analýzy 129 studií s téměř 18 000 účastníky má sebepotvrzení měřitelný vliv na naši celkovou duševní pohodu – zlepšuje náladu, posiluje pocit sebeúcty, zvyšuje vnímání sounáležitosti a zároveň snižuje úzkost či negativní myšlenky.
A co je ještě důležitější – tyto efekty nejsou krátkodobé, ale přetrvávají i po několika týdnech.

💡 Jak na to v praxi:
Zkuste si každý den najít pár minut na jednoduché cvičení:
🪞 Napište si tři věci, na které jste hrdí.
❤️ Připomeňte si, jaké hodnoty jsou pro vás důležité a proč.
🧠 Zamyslete se nad tím, co o vás říká vaše reakce na těžké situace – možná víc, než si myslíte.

Takto drobný návyk může dlouhodobě zlepšit vaši psychickou odolnost a pocit životní spokojenosti.

A jak to máte vy? Co vám pomáhá zůstat v kontaktu se svými hodnotami, když je kolem rušno?

04/11/2025

🧘‍♀️ Mindfulness: Přítomný okamžik jako nástroj klidu a rovnováhy 🌿

V dnešní době zahlcené informacemi, rychlým tempem a tlakem na výkon není divu, že se naše mysl často toulá – k tomu, co bylo, nebo k tomu, co teprve přijde. Právě tady přichází na scénu mindfulness, neboli vědomá pozornost.

Mindfulness znamená být tady a teď – vnímat okamžik bez posuzování, s otevřeností a laskavostí k sobě. Pomáhá snižovat stres, zlepšuje koncentraci, podporuje emocionální rovnováhu a posiluje schopnost zvládat náročné situace.

📘 Proč to funguje?
Výzkumy ukazují, že pravidelné praktikování mindfulness mění aktivitu v mozkových centrech spojených se stresem, emocemi a soucitem. Pomáhá nám zastavit se, reagovat s rozvahou místo impulzivně – a lépe zvládat každodenní tlak.

🕯️ Praktická ukázka – 3minutové cvičení přítomnosti
1️⃣ Zastavte se. Udělejte si pohodlí, narovnejte záda, zavřete oči.
2️⃣ Zaměřte pozornost na dech. Sledujte, jak vzduch přichází nosem dovnitř a vychází ven. Nepřemýšlejte, jen pozorujte.
3️⃣ Všímejte si těla. Kde cítíte napětí? Uvolněte ho s každým výdechem.
4️⃣ Zaznamenejte myšlenky. Pokud se objeví, všimněte si jich – a nechte je odejít, jako by byly mraky na obloze.
5️⃣ Návrat. Otevřete oči, zhluboka se nadechněte a vědomě se vraťte do přítomnosti.

🌼 Mindfulness není o „vypnutí“ mysli, ale o naučení se ji lépe chápat. Každodenní praxe, byť jen pár minut denně, může přinést velké změny – více klidu, odolnosti i radosti z běžných okamžiků.

👉 Jak to máte vy? Máte svůj rituál všímavosti nebo oblíbené cvičení, které vám pomáhá zůstat v přítomném okamžiku?

30/10/2025

🌿 Vědomí, že máme kolem sebe podporu, mění všechno 🌿

Už samotný pocit, že v případě potřeby máme kolem sebe lidi, na které se můžeme obrátit, výrazně ovlivňuje naše duševní i fyzické zdraví, pracovní výkonnost i celkovou spokojenost v životě. 💬

Podle výzkumů lidé, kteří cítí podporu od rodiny, přátel nebo kolegů, lépe zvládají stres, méně podléhají rizikovému chování a celkově se jim daří napříč životními oblastmi – od zdraví až po práci.

🔹 Klíčový rozdíl:
Psychologové rozlišují mezi „skutečně získanou podporou“ (tedy konkrétní pomocí, kterou dostaneme) a „vnímanou podporou“, tedy přesvědčením, že pomoc by byla k dispozici, kdybychom ji potřebovali.
A právě vnímaná podpora má podle studií zásadní vliv na naše duševní zdraví a pocit životní stability.

📊 Analýza více než 600 studií zahrnujících 894 000 lidí z 30 zemí ukázala, že vnímaná podpora nejvíce souvisí s:
✨ lepším duševním zdravím,
✨ vyšší výkonností v práci,
✨ lepším fyzickým zdravím,
✨ nižším výskytem rizikového chování,
✨ a lepším fungováním ve škole či studiu.

Zajímavé je, že u dětí a dospívajících má vnímaná podpora ještě silnější dopad – především na fyzické zdraví a omezení rizikového chování.
Naopak u dospělých se projevuje hlavně ve výkonu v práci a celkové psychické pohodě.

🤝 Co z toho plyne pro nás všechny:
Budujme vztahy, které dávají pocit jistoty a přijetí.
Nebojme se o podporu říct – nebo ji nabídnout druhým.
Udržujme kontakt s lidmi, kteří nás nabíjejí.
V práci i doma vytvářejme prostředí, kde je „v pořádku“ říct si o pomoc.

🧠 Vědomí, že nejsme sami, je jedním z nejsilnějších ochranných faktorů duševního zdraví.
👉 Jak to máte vy? Kdo tvoří váš pomyslný kruh podpory – a jak mu dáváte najevo, že jste tam i vy pro ostatní?

19/10/2025

🧠 Virtuální realita v terapii úzkosti: Když se strachu postavíme tváří v tvář – i když jen „virtuálně“ 🎧

Virtuální realita už dávno není jen o hrách a zábavě. V rukou odborníků se stává silným nástrojem pro léčbu úzkostných poruch, pomáhá lidem překonávat fobie a získávat zpět kontrolu nad vlastním životem.

Díky speciálním VR brýlím může klient bezpečně vstoupit do prostředí, které v reálném světě vyvolává strach – třeba výšku, jízdu výtahem, létání letadlem, jízdu metrem nebo pobyt v nemocnici. V rámci terapie se krok za krokem učí zvládat úzkostné reakce, které by v běžném životě mohly být paralyzující.

Tento přístup, známý jako expoziční terapie ve virtuální realitě (VR exposure therapy), umožňuje klientům zažít stresovou situaci, aniž by byli fyzicky v ohrožení. Postupné vystavování strachu vede k oslabování úzkostné reakce, posilování sebedůvěry a schopnosti zvládat stres.

🌿 Jak to funguje?
Virtuální prostředí vytváří realistický simulovaný svět, kde terapeut může přesně řídit úroveň obtížnosti – od jemných podnětů až po intenzivnější scénáře. Díky tomu si klient s podporou terapeuta zvyká na situaci, která mu dříve způsobovala silné obavy.
Například člověk se strachem z létání může začít jen v letištní hale, postupně „nastoupí“ do letadla a nakonec zvládne i simulovaný vzlet.

💨 Důležitou součástí terapie jsou dechová cvičení
Správné dýchání pomáhá zklidnit nervový systém a snížit úzkostnou reakci. Mezi nejčastěji používané techniky patří:
🫁 Dech 4-7-8:
Nadechněte se nosem na 4 sekundy, zadržte dech na 7 a vydechněte pomalu ústy na 8 sekund. Tento rytmus pomáhá snižovat napětí a uklidňuje tělo.
🌬️ Hluboké břišní dýchání:
Zaměřte se na nádech do břicha (ne do hrudi). Položte si ruku na břicho a sledujte, jak se při nádechu zvedá. Tato jednoduchá technika aktivuje tzv. parasympatikus, který tělo přepíná z režimu stresu do klidu.

🎧 Spojení s VR prostředím:
V některých VR aplikacích se dechová cvičení propojují přímo s vizuálním obsahem – např. rytmus dýchání ovlivňuje pohyb moře, světlo nebo hudbu, což pomáhá udržet pozornost a soustředit se na přítomnost.

🌈 Virtuální realita jako cesta k odvaze
Terapie s pomocí VR je efektivní u různých úzkostných poruch – například fobie (ze zvířat, výšek, uzavřených prostor), panické poruchy, OCD, sociální úzkosti nebo posttraumatické stresové poruchy (PTSD).
Jak říká psycholožka Markéta Jablonská z Akademie věd, VR pomáhá lidem zažít situaci, která by je jinak ohrožovala, ale „v bezpečném prostředí, kde se mohou učit reagovat jinak – klidněji a s větší jistotou“.

🧘‍♀️ Strach je přirozený.
Ale není nutné, aby nás ovládal. Ať už pomocí technologie, terapie nebo obyčejného vědomého dechu – každý krok směrem k porozumění svým emocím je krokem k větší svobodě.

17/10/2025

💬 Možnost, která může pomoci – i změnit život.
Národní ústav duševního zdraví nabízí individuální psychoterapii v rámci výzkumné studie, která je hrazena ze zdravotního pojištění.

Pokud se potýkáte s úzkostí, depresí, OCD, panickými atakami nebo potížemi s regulací emocí, může to být skvělá příležitost, jak získat odbornou pomoc a zároveň přispět k rozvoji vědeckého poznání v oblasti duševního zdraví. 🌱

Psychoterapie v NUDZ probíhá pod vedením zkušených terapeutů a nabízí bezpečný prostor pro zpracování emocí, hledání rovnováhy a osobní růst.

➡️ Sdílíme s respektem a doporučujeme všem, kteří zvažují začít terapii, ale zatím nevěděli, kde začít.
Každý krok směrem k duševní pohodě se počítá.

📢 Nabízíme individuální psychoterapii v rámci výzkumné studie!

Potýkáte se s úzkostí, depresí, OCD nebo máte potíže s regulací emocí? Zapojte se do 14–16týdenní individuální psychoterapie. Terapie je hrazená ze zdravotního pojištění.

👥 Hledáme pacienty s emočními poruchami, jako jsou:
🔹 deprese
🔹 úzkostné poruchy
🔹 panická porucha
🔹 specifické nebo sociální fobie
🔹 OCD
🔹 posttraumatickou stresovou poruchou

💬 Jak to probíhá:
Po úvodním telefonickém kontaktu následuje klinický pohovor, vstupní a závěrečné dotazníky a poté jednotlivá terapeutická sezení (1× týdně po dobu 14–16 týdnů) v NUDZ.

📩 Máte zájem? Napište na maria.dodaj@nudz.cz nebo volejte na +420 283 088 2444.