Body Intelligence CZ

16/01/2026

✨ Vztahové pole a sebezkušenost ✨

Na prvním semináři výcviku Body Intelligence 2026 v Ostravě jsme se neučili jen jak pracovat s klientem.
Učili jsme se jak být v kontaktu.

Jedním z klíčových témat bylo vztahové pole –
prostor, který vzniká mezi terapeutem a klientem,
ale i uvnitř nás samotných.

Společně s lektorem Davidem Linzerem jsme zkoumali, jak kvalita naší přítomnosti ovlivňuje celý proces léčení.

🫧 Věnovali jsme se sebezkušenostním cvičením, která nám umožnila:
– zpomalit a vnímat své vlastní tělo
– rozpoznat, kde jsme v napětí a kde v klidu
– sledovat, jak se mění vnímání při rozšíření percepčního pole
– zažít rozdíl mezi „dělat terapii“ a být ve vztahu

Sebezkušenost je v Body Intelligence zásadní.
Neučíme se postupy – učíme se sebe-regulaci.
Protože jen terapeut, který je ukotvený ve svém těle,
může nabídnout bezpečný prostor druhému.

🌱 Vztahové pole není něco, co vytváříme úsilím.
Vzniká přirozeně, když jsme:
– přítomní
– otevření
– a v kontaktu se sebou

Právě tehdy se může tělo klienta uvolnit, zorientovat
a najít svou vlastní cestu ke zdraví.

👉 Do výcviku Body Intelligence je stále možné se přidat
a to až do začátku druhého semináře.

Pokud tě láká terapeutická práce, která stojí na přítomnosti, vztahu a důvěře v tělo,
napiš mi – ráda pošlu víc informací.

15/01/2026

✨ Embryologie jako živá zkušenost ✨

Součástí prvního semináře výcviku Body Intelligence v Ostravě nebyla jen práce s dotekem a vnímáním, ale také embryologie –
ne jako teorie z učebnice, ale jako živý proces, který je v těle stále přítomný.

Společně s lektorem jsme se učili vnímat embryologii ne hlavou, ale skrze percepci.

🌱 Co jsme zkoumali:
– jak se tělo formuje z jedné buňky do celistvé bytosti
– vznik středové linie jako primárního organizačního principu
– vývoj neurální trubice, mozku a míchy
– rané pohyby, gesta a směry růstu
– embryologii jako zdroj zdraví, ne jen minulost

V přístupu Body Intelligence není embryo „něco, co bylo“.
Je to stále přítomný plán, podle kterého se tělo dokáže znovu a znovu reorganizovat.

Když se v terapii dotýkáme těchto hlubokých vrstev,
nepracujeme se symptomy,
ale s původním záměrem zdraví.

🌀 Embryologie nám pomáhá:
– rozumět hlubokým vzorcům v těle
– vnímat, kde se vývoj zastavil nebo byl narušen
– a hlavně – důvěřovat procesu, který ví, kam směřuje

👉 Výcvik Body Intelligence je stále otevřený
a je možné se přidat ještě do začátku druhého semináře.

Pokud tě přitahuje práce s tělem, která jde ke kořenům –
k počátkům života a jeho inteligenci –
možná je to právě pro tebe.

📩 Napiš mi zprávu, ráda pošlu víc informací.

14/01/2026

✨ Pokračování cesty: tekutiny, tkáně a potence ✨

Na prvním semináři výcviku Body Intelligence v Ostravě jsme nešli po technikách.
Šli jsme po kvalitě vnímání.

Společně s lektorem jsme se učili rozlišovat a zakoušet tři základní roviny těla:

🫴 Tkáně
– kosti, fascie, nervy, membrány
– jejich napětí, tvar, historii
– jak se mění, když nejsou „opravovány“, ale vyslyšeny

💧 Tekutiny
– tělo jako živý, pulzující systém
– příliv, odliv, proudění
– vnímání tekutého těla jako celku, ne oddělených částí

✨ Potenci
– jemná, ale velmi silná kvalita
– zdroj organizace a zdraví
– něco, co nelze "udělat", jen dovolit

Velkou část semináře jsme věnovali také percepčnímu poli –
schopnosti terapeuta vnímat široce, klidně a bez záměru zasahovat.
Ne jen rukama, ale celou svou přítomností.

Když se rozšíří percepční pole,
tělo klienta nemusí být „vedeno“ –
začne se samo organizovat.

🌱 Tento seminář nebyl o tom něco dělat.
Byl o tom být ve vztahu –
k tělu, k procesu, k sobě.

👉 Výcvik je stále otevřený pro nové účastníky
a je možné se přidat ještě před druhým seminářem.

Pokud tě oslovuje práce s tělem, která je jemná, hluboká a respektující nervový systém,
možná je to pozvání právě pro tebe.

13/01/2026

✨ První seminář Body Intelligence v Ostravě ✨

V lednu u nás v Ostravě proběhl první seminář výcviku Body Intelligence pod vedením – a byl to velmi silný a zároveň jemný začátek společné cesty.

První seminář je věnovaný vztahovému doteku.
Doteku, který není technikou, ale způsobem bytí ve vztahu – k sobě, ke klientovi i k tělu jako inteligentnímu celku.

💠 Co jsme na semináři dělali:
– učili se navazovat bezpečný kontakt a vztahové pole
– rozlišovali jsme tkáně, tekutiny a potence
– pracovali jsme s klidem, zpomalením a nasloucháním tělu
– objevovali, jak se tělo samo organizuje, když má prostor
– vnímali jsme dotek jako dialog, ne jako zásah

Seminář položil základy biodynamického přístupu, na kterých celý výcvik Body Intelligence stojí – méně dělat, více vnímat, důvěřovat moudrosti těla a jeho vrozenému zdraví.

🌱 Dobrá zpráva:
👉 Do výcviku je stále možné se přidat – až do začátku druhého semináře.
Pokud cítíš volání pracovat s tělem jemně, do hloubky a v respektu k nervovému systému, je to stále otevřené.

📩 Pokud tě to zajímá, napiš mi zprávu nebo komentář – ráda pošlu víc informací.

30/12/2025

🌿 Zdroje jako nositelé změny – kde začíná pohyb směrem ke zdraví

V biodynamické kraniosakrální terapii nehledáme problém, hledáme zdroj. Zdroje představují místa v systému, která jsou funkční, stabilní, živá a orientovaná směrem k celistvosti. Mohou mít podobu tkáňového klidu, hlubokého nádechu, přítomnosti v části těla, vztahového bezpečí nebo jen drobného okamžiku, kdy se nervový systém nezhroutí, ale zůstane otevřený.

Zdroje nejsou vnášeny terapeutem.
Jsou to vnitřní kompetence organismu, které se mohou stát přístupnými tehdy, když se systém necítí ohrožený.
Když klient nalezne ve svém těle byť jen malý kousek stabilního prostoru, celý systém se může začít orientovat kolem něj.
Zdroje fungují jako fulkry zdraví — kotvy, které umožňují, aby se napětí, dysregulace nebo trauma mohly bezpečně přesouvat, uvolňovat a zpracovávat.

Mnoho lidí přichází na ošetření s pocitem, že něco „nefunguje“, že je třeba něco opravit.
Biodynamická perspektiva však říká:
„Změna se děje tam, kde je síla, ne tam, kde je slabost.“
Když se zaměříme pouze na potíže, systém se stahuje, protože je znovu konfrontován s tím, co je příliš.
Když se zaměříme na zdroje, tělo se otevírá, protože cítí podporu.

Zdroje mají schopnost rozšiřovat kapacitu nervového systému.
Když je v těle více místa pro prožitek, napětí už nemusí být drženo v rigidních vzorcích.
Potence se může volněji rozprostřít, midline se stává zřetelnější a tekutinové tělo se sjednocuje do jednoho rytmu.

Terapeut v biodynamice proto nevstupuje do příběhu dysfunkce, ale do pole možností.
Hledá to, co je zachované, co je odolné, co stále dýchá.
A jakmile se tento zdroj aktivuje, systém kolem něj spontánně reorganizuje svůj tvar i funkci — bez tlaku, bez analýzy, bez manipulace.

Zdroje jsou nositeli změny proto, že připomínají tělu jeho původní směr.
A směr je silnější než jakýkoli symptom.
Když se tělo opře o to, co je zdravé, začne se pohybovat tam, kde je život.

26/12/2025

Body Intelligence nabízí výcvik v Ostravě v České republice. Úvodní setkání k výcviku v kraniosakrální biodynamické terapii.
Pátek 2/1 2026, 1830-2000 s Lenka Plecháčková

Registrujte se předem na toto bezplatné setkání zde:
https://us06web.zoom.us/.../register/q5gdBLqrRMuaeO6G5mL2kw

Nový běh výcviku v České republice začíná již v lednu a stále je možné se do skupinky připojit.

Body Intelligence nabízí výcvik v Ostravě v České republice. Úvodní setkání k výcviku v kraniosakrální biodynamické terapii.

Pátek 2/1 2026, 1830-2000 s Lenka Plecháčková
Registrujte se předem na toto bezplatné setkání zde:
https://us06web.zoom.us/meeting/register/q5gdBLqrRMuaeO6G5mL2kw

Nový běh výcviku v České republice začíná již v lednu a stále je možné se do skupinky připojit.

25/12/2025

Neutralita terapeuta – prostor, ve kterém se inteligence systému může projevit naplno

Neutralita terapeuta není nečinnost ani chladný odstup. V biodynamickém kontextu jde o vědomý stav usazenosti, ve kterém se terapeut vzdává potřeby řídit proces, opravovat tělo nebo zasahovat do jeho přirozené inteligence. Neutralita je kvalita přítomnosti, v níž se systém klienta může projevit beze zkreslení.

Když je terapeut ukotvený ve své středové linii, jeho nervový systém se usadí do regulovaného stavu. Klient tuto kvalitu cítí — ještě předtím, než dojde k fyzickému doteku. Neutralita tak funguje jako koherentní pole, které podporuje orientaci klientova systému směrem k vlastní midline. Ntento vnitřní orientační mechanismus se aktivuje pouze tehdy, když není přehlušen vnějšími podněty.

V biodynamické terapii se mnohé děje v tichu. Neutralita umožňuje, aby se do popředí dostaly vrstvy, které byly dlouho skryté — fulkra, nezpracované rytmy, zadržená energie či místa, kde se potence nemohla volně projevit. Když terapeut nic nevnucuje, systém klienta sám vybere, co je připraveno se reorganizovat. To je zásadní rozdíl oproti technickému zásahu.

Neutralita zároveň vytváří bezpečnou hranici, která je neinvazivní, ale přesto pevná. Klient se může ponořit hluboko do vlastního procesu, protože ví, že je nesen přítomností, která nehodnotí, netlačí a nic neočekává. Tkáň i tekutiny na tento stav reagují okamžitým zjemněním. Primární respirace se často prohloubí a zpomalí, protože systém konečně nemusí chránit sám sebe.

V této kvalitě přítomnosti se potence může koncentrovat a následně rozprostřít do celého těla — přesně tam, kde je potřeba. Reorganizace, která takto vznikne, není vytvořena terapeutem, ale zrodem z vlastního jádra systému. Proto je hlubší, stabilnější a dlouhodobější.

Neutralita není technika, ale způsob bytí.
Je to rozhodnutí důvěřovat tělu více než vlastnímu záměru.
A když se tato důvěra stane skutečnou, systém klienta se může konečně nadechnout — do prostoru, kde je slyšen bez zásahu.

21/12/2025

Tekutinové tělo – skrytá dynamika, která organizuje celý systém

Tekutinové tělo není metafora. Je to skutečná, měřitelná a prožitkově velmi zřetelná vrstva lidského organismu, která nese rytmy, orientaci i původní inteligenci vývoje. V embryologii tekutiny tvoří první prostředí, ve kterém se tělo vyvíjí — a právě v nich se objevují první organizující pohyby, které později nazýváme primární respirace.

Tekutiny tvoří až 70 % našeho těla, ale jejich význam je mnohem širší než jen hydratace či transport látek. Tekutinové tělo je prostorová a dynamická síť, kde se mísí rytmy srdce, žilní návrat, cerebrospinální proudění, lymfa i mikrocirkulace. Když se všechny tyto vrstvy propojí, vzniká pocit jednolité, sjednocené dynamiky – mid-tide.

Biodynamická praxe vychází ze schopnosti vnímat, jak se tekutiny pohybují v hloubkách těla:
• kde je tok plný, pružný a lehký,
• kde je zahuštěný, zpomalený či fragmentovaný,
• kde se vlna rozbíhá v celém systému a kde se ztrácí.

Tekutinové tělo má fascinující vlastnost — není omezeno strukturou. Zatímco tkáně mohou být napjaté, rotované nebo asymetrické, tekutiny si často pamatují původní orientaci, a proto mohou nést systém zpět ke zdraví. V mnoha případech se reorganizace těla děje právě zde, dříve než ve fyzické složce.

Když se člověk ladí na své tekutinové tělo, objevuje nový druh vnitřního pohybu. Ten není volní ani mechanický; je to pohyb, který se děje „pod námi“. Mnozí klienti jej popisují jako jemné houpání, proudění nebo pocit, že celé tělo je jeden celek, nikoli mnoho částí.

Tekutinové tělo je často prvním místem, kde se projeví midline.
A když tekutiny začnou opět plynout jako jeden organizovaný celek, systém získává pružnost, prostor i schopnost samoregulace.

Je to návrat k nejstarší vrstvě našeho bytí — k té, která nesla vývoj embrya, a stále nás nese dnes.

18/12/2025

Hrudní vstup (HHA) – klíčový bod napětí i úlevy

Horní hrudní apertura (HHA) je jedním z nejdůležitějších přechodových míst v těle. Tvoří ji manubrium sterna, první pár žeber a první hrudní obratel – struktury, které společně vytvářejí bránu mezi krční oblastí, hrudníkem a horními končetinami. Skrz tuto relativně malou oblast prochází množství klíčových struktur: velké cévy (včetně truncus brachiocephalicus), lymfatické dráhy, horní část brachiálního plexu, fascie mediastina, vagový nerv, svalové úpony i plicní apex.

HHA reaguje velmi citlivě na stres, posturu, dechové vzorce i emoční zátěž.
Jakékoli stažení v této oblasti může způsobit širokou škálu projevů:
• omezení dechu a zploštění horní hrudní expanze,
• napětí v trapézech, šíji a ramenou,
• změnu orientace hlavy a krční lordózy,
• potíže s hlasem či pocit „knedlíku v krku“,
• ztíženou regulaci nervového systému (vagus).

V biodynamické praxi je HHA vnímána jako klíčový fulkrum pro reorganizaci celého hrudního koše. Jemný kontakt v této oblasti často okamžitě zpřístupní mid-tide – fluidní rytmus, který se snadno přenáší z krční páteře do hrudní dutiny. Dotek zde nic „neřeší“ – spíše umožňuje, aby napětí, které systém držel, mohlo začít mizet a rozprostřít se do širšího pole.

Když se HHA začne otevírat, tělo reaguje řetězovitě:
• dech klesá hlouběji k bránici,
• ramena se přirozeně uvolní a „zavěsí“ zpět do své osy,
• krční páteř se stává volnější,
• prostor v mediastinu se rozšiřuje,
• potence může volněji proudit do páteře i pánve.

Klienti často popisují pocit, jako by se celé tělo poprvé nadechlo „skrz“.
Hrudní vstup je skutečnou bránou – když se otevře, uvolní se nejen fyzické napětí, ale i staré emoční vzorce, které zde tělo dlouhodobě uchovávalo.

14/12/2025

Hrudní koš jako celek – prostor, rytmus a inteligence

Hrudní koš není pevná konstrukce ani anatomická „klec“. Je to živý, neustále se měnící organismus, který se podílí na orientaci těla, ochraně života i na dynamické organizaci vnitřního prostoru. Skládá se z hrudních obratlů, žeber, hrudní kosti, bránice, pleurálních membrán, mediastina a ze složitých tekutinových rytmů, které jím pulsují.

Žebra fungují jako pružné oblouky, které přenášejí pohyb mezi páteří a přední částí těla. Bránice tvoří spodní kupoli a je hlavní dechovou membránou, zatímco pleura propojuje pohyb plic s hrudní stěnou v téměř bez tření. Celý hrudník tak pracuje jako jednotná dechová jednotka, ve které se propojuje mechanický dech, pohyb srdce i tekutinový rytmus primární respirace.

Když hrudní koš ztrácí pružnost — vlivem stresu, traumatu, dlouhodobého stažení nebo omezené mobility žeber — mění se nejen dech, ale i kvalita tělesného pole. Klienti často popisují pocit napětí, neklidu, omezení výrazu nebo potíže v oblasti hlasu. Hrudník totiž úzce souvisí nejen s fyziologií, ale i s emocemi, nervovým systémem a orientací v prostoru.

V biodynamické praxi nasloucháme hrudnímu koši jako celku, který dýchá ve více vrstvách:
• fyzicky — pohybem žeber, bránice a sternální osy,
• fluidně — jako pomalá vlna mid-tide a long tide,
• energeticky — skrze vztah k primární středové linii.

Pohyby jsou spirálovité, vlnovité a organizované kolem páteře, která funguje jako středová osa hrudní dynamiky. Když se hrudník začne rozšiřovat ve všech směrech — anteroposteriorně, laterálně i kraniokaudálně — vzniká pocit prostoru, který je klíčový pro organizaci zdraví v celém těle.

Prostor je v biodynamice kvalita zdraví.
Kde je prostor, tam může proudit potence.
A kde proudí potence, tam se může reorganizovat celý systém.

11/12/2025

Žebra – rytmus dechu, fluidní inteligence a ochrana života

Žebra nejsou pouze kostěnými oblouky tvořícími hrudní koš. Jsou to živé, pohyblivé struktury, které propojují páteř, hrudní kost a celý dechový mechanismus. Každé z 12 párů žeber je připojeno k hrudní páteři dvojím skloubením – capitulum costae k tělu obratle a tuberculum costae k příčnému výběžku. Tato dvojitá artikulace vytváří složitý systém, který umožňuje spirálovitý, třírozměrný pohyb při každém nádechu a výdechu.

Žebra se při dechu neotevírají pouze dopředu. Rozšiřují se do stran, dozadu, nahoru i dolů. Jsou součástí fluidního dechového systému, který zahrnuje bránici, pleurální membrány, páteř, sternum i tekutinový pohyb primární respirace.
Když jsou žebra volná a symetrická, dech se může rozprostřít do všech směrů — nahoru k apexu plic, dolů k bránici, laterálně do mezžeberních prostor, i dozadu k hlavám žeber.

Když jsou však žebra stažená, rotovaná nebo blokovaná, systém hledá náhradní strategie:
• páteř zvyšuje torzi,
• bránice pracuje asymetricky,
• ramena a krk přebírají dechovou zátěž.

To vede k přetížení horní části hrudníku, problémům s držením těla i k omezenému tekutinovému toku v oblasti srdce a mediastina.

V biodynamické praxi je oblast hrudníku místem, kde se mid-tide velmi jasně manifestuje. Jemný dotek často okamžitě vyvolá tekutinové rozšíření, zpomalení rytmu nebo vlnu uvolnění, která se šíří do celého hrudního koše. Žebra zde fungují jako „receptory“ změn — jejich pohyb okamžitě odráží stav nervového systému, bránice i fluidního těla.

Žebra chrání životně důležité orgány, ale zároveň fungují jako senzorická anténa, která zachytává informace z prostoru. Jejich kvalita pohybu přímo ovlivňuje pocit bezpečí, orientace i vnitřní expanze.
Čím pružnější, rytmičtější a organizovanější je jejich pohyb, tím více se může projevit biodynamická vitalita, která je znakem zdraví celého systému.

09/12/2025

🌬️ Rovnovážný stav – hluboká inteligence systému, která se reorganizuje sama

Rovnovážný stav (balanced fluid state) není obyčejný klid.
Je to fyziodynamický moment, kdy se všechny složky systému – tkáně, tekutiny, membrány i nervová regulace – dostanou do takového souladu, že potence může začít pracovat bez překážek. Dr. Becker jej popisoval jako vyváženou rytmickou výměnu sil, kdy tekutinová dynamika dočasně přechází z aktivního do reorganizačního modu.

V biodynamické praxi tento stav rozpoznáváme podle proměny kvality celého pole.
Dech se zpomalí, přechází z volního řízení do autonomního rytmu.
Tekutinové tělo se rozprostře v šířce i hloubce, jako by se „rozpustily hrany“.
Nervový systém přechází z mobilizace do stavu ventrálního bezpečí.
Pohyb v těle se sjednotí – od periferií směrem ke středové linii, která začne působit jako organizující osa.

Primární respirace v rovnovážném stavu často mění kvalitu: z rytmických vln se stává jeden souvislý, koherentní pohyb. V tomto prostoru nevzniká tlak, úsilí ani snaha – tělo se ladí samo. Potence se koncentruje, jako by se sbírala do jediného centra, odkud se následně může znovu rozprostřít do všech úrovní systému.

Rovnovážný stav není terapeutický zásah, ale kompetence systému, která se objeví, když je pole dostatečně stabilní, neutrální a prostorné. Přítomnost terapeuta zde působí spíše jako katalyzátor než hybatel. Když se objeví rovnovážný stav, tělo má možnost:
• rozpouštět dlouhodobá fulkra,
• uvolňovat skryté napětí ve vrstvách tkání,
• obnovovat kontinuitu tekutinových pohybů,
• rekonsolidovat vlastní orientaci ke středové linii.

Je to okamžik, kdy se vrozený plán zdraví stane aktivním. Ne jako něco nového, ale jako návrat k něčemu pradávnému, co bylo stále přítomné – jen zastřené.