Fyziomami

22/06/2025

Zdá se, že tu ještě jste. 😉
Vaše zprávy a komentáře mě dojaly.
Děkuju. Z celého srdce. ❤️

Myslela jsem, že to bude jen tiché „možná někdy“.
Ale pak se to celé nějak rozběhlo…
A už nejde zastavit.

Fyziomami se nevrací.
Ale já zůstávám. Jako žena.
Jako ta, co si dovolila zpomalit. Ztišit se. Podívat se jinam než dřív.

Nejdu rychle, nejdu podle plánu.
Ale jdu tam, kam mě to vede.

Pokud máte chuť být u toho znovu – jinak a možná blíž,
zvu vás sem: Dovolit.si

Budu ráda, když si přisednete.
Martina z lavičky pod třešní 🍒

15/06/2025

Halóóó, je tu ještě někdo? 🙋‍♀️
Jenom jsem si na chvíli odskočila... asi tak na pět let. 😅

Pamatujete, jak jsem tehdy slavně oznámila, že končím s Fyziomami, protože už nemám čas chodit do práce?
Tak hádejte co - to pořád platí.
Ale… něco se změnilo.

👉 Děti trochu odrostly (trochu víc).
👉 Jako učitelka jsem v důchodu (nezlobím se).
👉 A i když jsem tuto etapu měla ráda, začíná mi v hlavě klíčit něco nového.

Něco úplně jiného než Fyziomami.

Ale pořád pro ženy. Pořád ze života. Pořád opravdově.

Zatím vás zdravím z lavičky pod třešní 🍒
A slibuju, že nebudeme cvičit pánevní dno 😄

❤️ Zůstáváme ve spojení?

16/09/2020

Dnešním dnem přerušuji svou živnost. Cítím, že chci svůj čas věnovat svým blízkým. Je zajímavé sledovat reakce okolí:

Muži se mě ptají, co hodlám doma dělat a ženy zase zajímá, co budu dělat, až si manžel za pár let najde mladší partnerku 🤨.

Odpovědi jsou snadné:

1. Dva domškoláci v 7. a 5. třídě a manžel pracující z domu mě zaměstnají víc než dost. Jen uspokojení jejich základních biologických potřeb zabere velkou část dne 😁.

2. Mým úkolem je, aby se to nestalo 😉.

A když mi můj táta na plno řekl to, co si spousta lidí jen myslí: „Ty jsi fakt líná." Odpověděla jsem: „Já už zkrátka nemám čas na to, abych chodila do práce. 😂"

Doufám, že mé děti budou žít ve světě, kde status ženy v domácnosti nebude asociovat lenost, neschopnost, závislost a nejistou budoucnost, ale naopak lásku, harmonii a rovnováhu.

Zavřete oči, odcházím... díky za tuto životní zkušenost. Byla to jízda a věřím, že měla smysl. ❤️

17/06/2020

„V co jste proměnila svou energii mezi dvacítkou a čtyřicítkou?“. Zkuste si na tuto a jiné otázky, které v tomto rozhovoru zazněly, odpovědět pravdivě. Možná samy přijdete na to, co ve svém životě změnit, abyste se cítily šťastné 😉.

►► www.kupredudominulosti.cz/broadcast-player.php?pid=5779

23/09/2018

Manžel si na víkend půjčil elektro-auto 🚗. Po 10 ti minutovém školení mě vyslal do Brna s tím, že obsluha je naprosto intuitivní. Zpočátku jsem byla nadšená, že jsem téměř intuitivně dokázala auto nechat i nabít, i když pro nezávislé pozorovatele jsem musela vypadat komicky 🤔.

Ne, hadice na nabíjení elektro-aut opravdu nemůže měnit svou délku.
(musím zkrátka najet tak, aby dosáhla)
Ne, nemůžu nabíjecí hadici kdykoli od auta odpojit.
(musím na nabíjecím stojanu zmáčknout stop)
Ano, můžu z benzínky odjet bez placení 😂.

Mé nadšení se ale časem změnilo spíš ve zděšení. To nebyla má intuice nebo snad inteligence. To jen někdo přesně předvídal, jak budu při obsluze auta přemýšlet.
Situace je vážná, jdu si spočítat pár příkladů z Hejného pro 5. třídu 🤯, abych si uvědomila smutnou realitu a ne fikci o své inteligenci, které jsem mohla podlehnout.
Já, se dohnat rozhodně nenechám😎.

06/09/2018

Ptáte se mne pravidelně,
kdy už budete moct cvičit individuálně.
Pro nové klientky stopka stále platí,
protože ty stávající rodí kupu dětí.
Na mysli však neklesejte,
workshop ve vašem městě si vyhledejte.
Tam vás stejně každou osahám,
diastázu vyhmatám,
pánevní dno zkontroluju
a že odejdete s úsměvem, to vám garantuju.
Vše na navazujícím cvičení doladíme,
do kalhotek už si nikdy ne....... 🤭

07/02/2018

Dnes jsem zažila dokonalé vyčištění hlavy. Několik hodin jsem se nedokázala soustředit na nic jiného, než na svůj dech a pohyb. Ticho kolem mně nedovolilo žádné myšlence vstoupit do mé hlavy. Pokud máte někdy pocit, že nedokážete zastavit své myšlenky, že je toho na vás hodně, že zkrátka nevíte, jak dál, stačí vyrazit do přírody a zkusit překonat sám sebe. Včera jsem kývla rodilému "Innsbručákovi" na to, že s ním absolvuji svou první, podle něj úplně "leichte Skitour". Naučila jsem se říkat na všechny výzvy "ano", aniž bych se ptala na detaily toho, co mě čeká. Řídím se tím, že život by mi nenabízel to, co nemůžu zvládnout. Zvládla jsem to a odměnou mi bylo něco, o čem už dlouho sním. Absolutně prázdná hlava a maximálně naplněné tělo a duše. Zkuste to občas taky. Je to jednodušší, než si myslíte, stačí kývnout :-).

01/01/2018

V novém roce nám přeji, abychom...

10/12/2017

Aha momentů jsem na našich cestách obytným autem zažila nespočet. Ten nejsilnější se týkal množství odpadu, který jako rodina vyprodukujeme. Protože v obytce není prostoru nazbyt, je jediným místem, kam se dají šoupnout pytle s tříděným odpadem, sprchový kout nebo venkovní garáž. Kromě faktu, že se občas můžete cítit jako na smetišti, to má „výhodu” v tom, že během pár dní vidíte pěkně pohromadě kvantum odpadků, které vám doma zas tak velké nepřijde. No a přesně tady, na jaře roku 2015, začala má cesta k bezobalové domácnosti.
►► www.fyziomami.com/cs/blog/pribeh-o-snizovani-odpadu/

Praktický návod, jak se díky chytrému nakupování bez obalu zbavit zbytečností, vyprodukovat méně odpadu, ušetřit peníze, získat řád a nové přátele.

01/10/2017

„Jedeme v září autem na Sardinii. A kterým?" Ptali se nás všichni. „Tím vaším?" Dívali se na nás, jako bychom spadli z Marsu. Když jsem jela s našima v roce 1990 poprvé k moři, museli jsme stodvácou urazit zhruba stejně kilometrů, jako my s mondíkem. Čekal tehdy někdo na lepší auta? Stačila touha poznávat svět. Dnes? Dlouhý seznam důvodů, proč to dnes ještě nejde a věcí, které ještě potřebujeme koupit, přebijí touhu a odvahu. Tak si říkám, není to škoda?

24/09/2017

Nedávno jsem do mailu dostala dotaz plný odkazů na nejrůznější cvičení na YouTube. Měla jsem vybrat konkrétní cvik a napsat, jak často ho provádět. Cílem mělo být ploché břicho, odstranění bolesti zad, inkontinence a diastázy. Nebyl to první dotaz tohoto typu, takže chci odpovědět veřejně: ŽÁDNÝ TAKOVÝ CVIK NEEXISTUJE. Tělo bez bolestí a život bez problémů máme pouze tehdy, když jsme v rovnováze. A v té nebudeme, pokud nezvládneme ani základní věci jako je dýchání, stoj nebo chůze.

Celý den dostáváme nesprávnými stereotypy tělo do nerovnováhy a pak si myslíme, že ji znovu získáme hodinovým cvičením v tělocvičně. Potřebujeme se vrátit na úplný začátek a připomenout si principy správného pohybu. Teprve pak bude každý náš pohyb proti bolesti zad, inkontinenci nebo diastáze.

Je jedno jestli rády běháte, tančíte, vaříte nebo chodíte na procházky. Já zrovna teď intenzivně "cvičím" a nikdo o tom neví ;-).