02/03/2026
V patek jsem se zúčastnila poprvé v životě kruhu žen.
A bylo to Dechberoucí. Úžasné jak sdílení příběhu, obav a vzájemného pochopení, meditace a výborneho kakaa muze přinést tolik potřebný klid.
Pamatuji si doby, ze kdyz jsem viděla neco podobného, vnitřně jsem se smala a opovrhovala tim, ze ty zeny jsou divné.. ale jak víme odrikanemu největší krajíc. Protože jsem v sobe neměla ani kus ženskosti, přišlo mi to přehnané.
Ale jina otázka mi od te chvíli zní v hlavě. Kam se az nase společnost dostala, aby se zeny cítili tak jako jsem se kdysi cítila ja. Že vnímat svoji ženskost, byt ženou a žít ženou je spatne, ne dost dobre.
Být ženou v tom pravém smyslu je dnes brane jako neco EZO, spirituálního a co by se melo regulovat.
Ale v tom je to nejvíc ženské. V tu chvíli přichází ta síla, byt v souladu s ostatními ženami, cítit jejich pocity a byt i spirituální. Cítí ducha ženství.
Ja moc dekuju za tento zážitek
Do života je potreba přinést vice empatie, pokory lasky, vnitřního klidu tak jako to my zeny umíme. Bez vnitřní kritiky, bez odsuzovani.
