31/07/2025
🌟 Díl 2. Uč se, ať se dostaneš na práci v kanceláři
Když jsem po škole nastoupila do svého prvního zaměstnání na finanční úřad :-) měla jsem v sobě smíšené pocity.
Na jednu stranu hrdost, že dělám na úřadě.
Moje ego se potřebovala pořádně ujistit, že jsem dost...
Po čase, když jsem si získala svou prací a schopností uznání, mé ego bylo dost nasycené, tak přišel zlom.
Jakési zvláštní prázdno, které jsem tehdy neuměla pojmenovat.
Proč, vždyť jsem v teple, kancelář, klid, u práce sedím, což je prý dobrý. Tak proč se cítím tak divně?
Proč ta práce jde víc a víc ztuha?
Ozvali se hormony, 25 let, čas na dítě.
Otěhotněla jsem a pak o něj přišla. Byla to bolest, která se nedá popsat. Potřebovala jsem pár dnů na zotavení. Jen být doma a uzdravit se.
Ale místo pochopení přišel problém. „Kdo za tebe bude dělat?“ ptali se. V kanceláři bylo dusno. Kolegyně mi dělala naschvály. A nakonec došlo i na výhružky. Od ženský !
Byla jsem v systému, kde jsem měla hodnotu jen tehdy, když makám na 110 %. Ale běda, jakmile onemocním a chci trochu čase i pro sebe.
V ten moment jsem to ucítila naplno: tady nejsem člověk. Jsem jen pracovní síla. Číslo. Nástroj. Výkon.
A moje duše začala volat ještě silněji, že takhle to nepůjde.
Pokračování příště...☺️
