MEDLAW

13/02/2022

Asi nejkontroverznější změnou v rámci novely pandemického zákona bylo prodloužení jeho účinnosti. V současnosti platný pandemický zákon vznikal narychlo na začátku roku 2021 a legislativně není dokonalý. Byl od začátku koncipovaný jako dočasná "záplata", aby překlenul situaci, kdy není vyhlášen nouzový stav, ale zároveň běžná opatření, která umožňuje zákon o ochraně veřejného zdraví, nejsou pro boj s pandemií dostačující. Jeho účinnost byla omezena do 28. února 2022.

Návrh novely pandemického zákona měl tuto účinnost prodloužit. Původně do srpna 2023, následně v průběhu legislativního procesu se omezení účinnosti úplně odstranilo a zákon by tedy byl platný neomezeně. Proti takovému návrhu se vznesla vlna kritiky.

Pozměňovacím návrhem Bohuslav Svoboda a dalších se proto účinnost pandemického zákona omezila do konce listopadu 2022. Dle některých názorů je i taková účinnost příliš dlouhá a nedostatečně odůvodněná.

12/02/2022

Pandemický zákon platí už od jara roku 2021. Byl přijat narychlo a není legislativně dokonalý, což také potvrdily soudy. Nejvyšší správní soud některé důležité části pandemického zákona zrušil nebo rozhodl, že není možné některá mimořádná opatření podle pandemického zákona vydávat tak, jak Ministerstvo zdravotnictví chtělo.

Například Nejvyšší správní soud rozhodl, že nelze platně uložit karanténu nebo izolaci prostřednictvím SMS nebo telefonátu. Podle soudu by bylo nutné takové rozhodnutí platně sdělit v rámci běžného správního řízení a rozhodnutí řádně doručit. To by samozřejmě v počtech lidí, kterým je karanténa nebo izolace nařizovaná, nebylo reálné.

Ministerstvo zdravotnictví proto navrhlo, aby přímo z pandemického zákona vyplývalo zmocnění nařizovat karanténu prostřednictvím SMS nebo třeba telefonátu. To bylo kritizováno mimo jiné proto, že nebylo jasné, jak by se prokazovalo, že dané osobě bylo rozhodnutí o karanténě nebo izolaci skutečně doručeno. Co když má člověk dva telefony? Co když nečte SMS? A co když si z vás někdo vystřelí nebo vám třeba nepřející kolega pošle SMS s nařízením karantény - jak poznáte, že taková SMS není závazné?

Aby se těmto problémům předešlo, přijala Sněmovna pozměňovací návrh. Možnost nařídit karanténu prostřednictvím SMS zůstává, ale o tom, že byla nařízena, se musí okamžitě učinit písemný záznam. Zároveň Ministerstvo zdravotnictví má vyhláškou stanovit vyhláškou konkrétní způsob a formu oznámení karantény nebo izolace.

Myslíte si, že je taková změna dostačující, nebo by vůbec nemělo být možné karanténu nařídit prostřednictvím SMS nebo třeba telefonu?

11/02/2022

Včera Senát zamítl pandemický zákon, který prošel Sněmovnou po celonočním jednání ve stavu legislativní nouze. Během jednání v Senátu vznikla neslavná fotografie ministra zdravotnictví, který se podle tvrzení některých senátorů nedostatečně věnoval projednávanému zákonu a hrál během schůze na mobilu karty.

Příští týden bude Poslanecká sněmovna jednat o pandemickém zákonu znovu a je dost dobře možné, že Senát přehlasuje a zákon tak vejde v účinnost.

Mnoho lidí ale stále neví v čem vlastně změny navržené pandemickým zákonem spočívají. My se vám je pokusíme v následujících příspěvcích představit.

27/09/2021

Dnes je poslední možnost přihlásit se na naši odbornou praxi. Přihlašování uzavřeme ve 23.59 ⏰

Pokud víte o někom, kdo by se chtěl na praxi přihlásit, sdílejte. Na vybrané zájemce se budeme těšit už příští středu v 16.00 😍

22/09/2021

Už se moc těšíme na nové studenty! Přihlašování na praxi je spuštěno. Přihlašovací formulář najdete v SIS. V říjnu na viděnou 🙂

Praxe v právní poradně MedLaw

Baví vás zdravotnické právo? Tento povinně volitelný předmět nabízí možnost zapojit se do činnosti právní poradny spolku MedLaw z. s. zaměřené na poskytování právního poradenství v oblasti zdravotnického práva. 🏨👨‍⚖️

Zapojením do chodu právní poradny získáte přehled o tom, jaké situace řeší v praxi pacienti, zdravotničtí pracovníci apod. 🩺⚖️

Rozsah praxe odpovídá zhruba 80 hodinám. V zimním semestru praxe probíhá v období říjen–listopad. 📅

Na praxi se můžete přihlásit prostřednictvím elektronického formuláře nejpozději 27. 9. 2021.

Více informací k této praxi i odkaz s přihlašovacím formulářem naleznete zde: https://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=predmet&kod=HXPV0038&skr=2021&fak=11220

Těšíme se na vaše přihlášky! 🤩

05/05/2021

O možných úskalích novelizace potratového zákona mluvila pro Hospodářské noviny naše expertka přes reprodukční právo, Anet Bernardová. Přečtěte si zajímavý článek, který problematiku komplexně shrnuje -

Rozhodnutí polského Ústavního soudu, které značně znemožnilo přístup k potratům, vyvolalo v minulých měsících protesty. Už předtím mohly Polky na potrat jen při ohrožení života matky, kvůli nenávratnému poškození plodu nebo v případě znásilnění či incestu. Druhou mo...

13/04/2021

Co se mění s koncem nouzového stavu a příchodem pandemického zákona?

Poslední nouzový stav skončil včera po 188 dnech. Od pondělí se opatření proti šíření Covidu řídí především tzv. pandemickým zákonem. Co to znamená? Hlavní rozdíl mezi nouzovým stavem a stavem pandemické pohotovosti podle pandemického zákona je, že pandemický zákon neumožňuje omezovat svobodu pohybu a pobytu.

Jsou možné jen mírnější zásahy do základních práv a svobod. Mimořádným opatřením může Ministerstvo zdravotnictví, případně krajská hygienická stanice, zavést následující: omezit veřejnou dopravu, omezit činnost obchodů, omezit provoz holičství, kadeřnictví, pedikúry… Dále je možné zakázat nebo omezit konání akcí včetně stanovení maximálního počtu jejich účastníků, omezit výuku na vysokých školách nebo nařídit používat ochranné a desinfekční prostředky. V neposlední řadě lze přikázat testovat zaměstnance na onemocnění Covid.

Co naopak není možné, je zavést např. zákaz pohybu mezi okresy či zákaz nočního vycházení. Obecně je tedy v současném stavu možné omezování základních práv a svobod v daleko nižším rozsahu.

04/04/2021

Naše expertka přes reprodukční právo Anet Bernardová se tento týden vyjadřovala pro týdeník Respekt k senátorské novele zákona o umělém přerušení těhotenství. Anet vidí v novelizaci tohoto zákona možná úskalí...

Pomoc polským ženám udělala z interrupcí po letech znovu politické téma

24/03/2021

Minulý týden Senát podpořil novelu zákona o umělém přerušení těhotenství. O co v ní jde?

Současná verze zákona pochází z roku 1986 a nezohledňuje proto výslovně naše členství v EU. V případě cizinek zákon umožňuje provést interrupci jen ženám, které mají v Čechách povolení k pobytu na základě mezinárodních dohod. Právní odborníci se ve většině shodují, že takovou dohodou je i Smlouva o fungování Evropské unie, a tedy ženy ze států EU mohou u nás interrupce podstoupit. Nicméně fakt, že EU není v právním předpisu výslovně zmíněná - byť je to jen proto, že při vzniku zákona jsme ještě nebyli členskou zemí EU - vyvolal právní nejistotu a spory o to jestli je možné v Čechách interrupce ženám z EU provádět. Tuto diskusi vyvolal zejména zvýšený zájem o interrupce u českých poskytovatelů zdravotní péče ze strany polských žen kvůli nedávným změnám potratových pravidel v Polsku.

Skupina českých senátorů se rozhodla zcela vypustit omezení přístupu k potratům pro cizinky v Čechách, ať už jde o občanky EU nebo třetích zemí. Podle návrhu by tedy jakákoli cizinka mohla v Čechách interrupci podstoupit.

07/03/2021

Metodické stanovisko Ministerstva zdravotnictví k náležitostem a způsobu podání stížností proti postupu poskytovatele zdravotních služeb ℹ️

Vyjádření nespokojenosti s poskytovanými zdravotními službami, chováním zdravotníků či jiným jednáním patří mezi základní práva pacienta.

Dle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách se stížnost nejprve podává samotnému poskytovateli (lékaři provozující soukromou praxi či příslušnému zaměstnanci nemocnice).

V případě, že je pacient nespokojený s vyřízením stížnosti u poskytovatele, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který mu udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb (většinou se jedná o krajský úřad).

Řízení před správním orgánem je formalizované a klade i vyšší formální požadavky na stěžovatele.

Doporučujeme se řídit metodickým stanoviskem Ministerstva zdravotnictví, které přehledně vysvětluje obsahové i formální náležitosti a způsob podání stížnosti:
https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2021/02/Metodické-stanovisko-k-vyřizován%C3%AD-st%C3%ADžnost%C3%AD-podle-zákona-o-zdravotn%C3%ADch-službách-–-doplněk-č.-1.pdf?fbclid=IwAR1XPMrPtw3y6wJ2rCla9S4oRw6S_vVgGv_uSELUQlE8gfEDFmQCpTStn2Y

24/02/2021

Co je společné oborům práva a medicíny? Jak by měli právníci lékařům pomáhat při každodenní praxi? A jakou roli v této pomoci sehrává spolek MedLaw? ⚕️⚖️

Nejen na tyto otázky odpovídá Tereza Truhličková, studentka Právnické fakulty Univerzity Karlovy a naše členka. 👩‍🎓

"V dnešní době je právo neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života a jeho znalost je stále větší nutností. Někdy ale může být složité se bez patřičného vzdělání v oblasti práva zorientovat, a proto bychom chtěli srozumitelným způsobem poskytovat informace o této problematice širší veřejnosti a tím přispět k tomu, aby si lidé uvědomovali, co jsou jejich práva a nebáli se je uplatňovat, když mají pocit, že něco není v pořádku.

To samozřejmě neznamená, že bychom chtěli z práva vytvářet prostředek ke komplikování práce lékařům a dalším pracovníkům v této oblasti. Právě naopak. Lékaři při náročnosti jejich zaměstnání určitě nemají čas poučovat každého pacienta vyčerpávajícím způsobem, co je jejich právem a co už ne. Také pravděpodobně mají jinou představu o naplnění svého "poslání" než nekonečné studium neustále se měnící legislativy. Ale i pro ně platí, že se s právem budou setkávat každý den, protože je nedílnou součástí jejich práce.

Domnívám se, že hlavní motivací pro studium oborů jako je právo nebo medicína, je touha pomáhat lidem a vykonávat práci, která má smysl. Proto je podle mého názoru žádoucí propojovat tyto dva obory již při studiu a společnou diskusí se dopracovat k tomu, jak poskytovat zdravotní služby co nejlepším a nejefektivnějším způsobem a současně v souladu s právem, které nebude pro žádnou ze zúčastněných stran limitující.
Tím můžeme společně přispět k dosažení kvalitnější a rovné lékařské péče, nejen pro občany této země, ale i další lidi, kteří ji potřebují."

21/02/2021

O situaci okolo potratů v Polsku a o pomoci Polkám, které chtějí v Čechách podstoupit potrat, si dnes od 19:30 naše Aneta Bernardová bude povídat na Clubhouse s novinářkou Veronikou Pehe a Evou Ptaškovou z organizace Ciocia Czesia v talku organizovaném Annou Gümplovou. Máte-li aplikaci Clubhouse, moc rády vás mezi sebe přivítáme! Odkaz na event: https://www.joinclubhouse.com/event/xkLWWQ5K

Foto: Agencja Gazeta

18/02/2021

NOVÉ PROHLÁŠENÍ MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ K OTÁZCE PROVÁDĚNÍ INTERRUPCÍ CIZINKÁM❗

Před necelým týdnem jsme sdíleli článek týdeníku Respekt, který reagoval na nedávnou změnu právního názoru Ministerstva zdravotnictví ve věci přístupu občanek členských států Evropské unie k umělému přerušení těhotenství na území České republiky. 🇪🇺

Dle Ministerstva zdravotnictví však ke změně právního názoru nedošlo a vyjádření citované ve zmíněném článku vzniklo interním pochybením. 💬

Ministerstvo zdravotnictví tak nadále zastává stanovisko, dle kterého se zákonný zákaz provedení interrupce cizinkám bez trvalého pobytu nevztahuje na občanky Evropské unie.

Tyto občanky jsou podle ministerstva oprávněny do České republiky krátkodobě přicestovat pouze za účelem podstoupení umělého přerušení těhotenství a tuzemští poskytovatelé zdravotních služeb mohou zákroky provádět bez obav z právních následků. 🏥

Ministerstvo zdravotnictví reaguje na otázky ohledně možnosti cizinek podstoupit v ČR umělé přerušení těhotenství. Zvýšený zájem o tuto problematiku souvisí pravděpodobně s textem na toto téma, který uveřejnil týdeník Respekt. Zmíněný magazín citoval dopis ministra zdravo...

14/02/2021

Provedení interrupce cizince bez trvalého pobytu jako trestný čin?

Pro týdeník Respekt jsme se opět vyjádřili k výkladu sporného ustanovení zákona o umělém přerušení těhotenství. 📰

V lednu vstoupilo v platnost rozhodnutí polského ústavního soudu zpřísňující tamější potratovou politiku a v České republice nadále pokračuje diskuze o přístupu polských občanek k interrupci na českém území.

Nesouhlasíme s názorem ministerstva zdravotnictví, dle kterého může být provedení umělého přerušení těhotenství cizince bez trvalého pobytu posouzeno jako trestný čin. Dle našeho názoru totiž míří trestní zákoník specificky na postupy, které odporují lékařským standardům (tedy lékařem bez příslušného vybavení, nepovolenou technikou či po dvanáctém týdnu těhotenství, když pro přerušení nejsou zdravotní důvody).

Vláda změnila názor: ministr Blatný píše, že zákrok u cizinky je trestným činem