07/10/2025
Další postřeh... A zase 🧑🦼🧑🦼🧑🦼a společnost. Poslední dobou poslouchám od svých pacientů vozíčkářů příběhy, které mě mrzí. Ať se jedná o zážitky z cesty MHD, vlakem, z nádraží, z letiště, bazénu, koncertu atd. Zjištění...i 36 let po revoluci jsme STÁLE jen rozvojová země. 🤦Je přítomna lidská bezohlednost, neochota, odvrácené pohledy jinam, občas zbytečná agresivita a především poznámky, že..... TYHLE LIDI BY NEMĚLI NIKAM JEZDIT!!!!! A proč jako?????🤔 To je stejně absurdní, jako tvrzení, že třeba tamhleta blonďatá paní není zrovna nejostřejší tužka v penálu, tak by se radši měla zahrabat doma a nikam nevylejzat. 🤦🤦🤦Proč by nemohl vozíčkář na dovolenou k moři? Na koncertech se s takovými lidmi nepočítá proč? Vozíčkář jako nemůže poslouchat hudbu, protože je na vozíku?😅 V MHD jsou řidiči nepříjemní, protože musejí vysunout plošinu a zdrží je to??? A lidi jsou naštvaní, protože vozík zabírá víc místa???? Nebo vozíčkář po zaplacení vstupu do bazénu teprve uvnitř zjistí, že zvedák do bazénu je vlastně nefunkční? Tohle info, jako, nemají na pokladně???? Já se prostě nepřestávám divit. Samozřejmě slyším i úsměvné historky. Těch je poslední dobou méně. Ale tyhle příběhy z černé kroniky mě strašně mrzí. Jen to vypovídá o momentálním stavu naší společnosti. Co je na tom pozitivní je to, že společnost je tvořena jedinci. 😉A je na každém jedinci, jak se postaví k dané problematice. 😇Protože každý z nás to může změnit. Zkusme to tedy změnit. 🍀🩷
