17/12/2025
Je půl páté ráno. Nervózně kroužím v centru Brna okolo bloku a hledám místo k zaparkování. Samozřejmě marně 🫣 Vím, že pár desítek metrů ode mě rodí žena. Druhorodička. Vím, že když mi uprostřed noci zavolala, už to bylo hodně na pováženou. Její předchozí těhotenství, první, kdy čekala dvojčata, proti všem, si pro sebe a své děti dokázala “vybojovat” přirozený porod. Je silná a sebevědomá. Znovu jedu kolem místa pro invalidy. Jediné je široko daleko na celé ulici prázdné. No nic, kontrakce jsou už po dvou minutách, nechci riskovat, že porodí, zatímco já budu teprve před vchodem. Navíc je mi jasné, že tam nebudu stát celý den. Za oknem mám kartu Domácí zdravotní péče. A tak to risknu 🤔🤷♀️
Zaparkuju, z auta vytahuju věci, svůj těžký kufr táhnu do schodů, naštěstí jen do druhého patra, muž mi jde naproti a pomáhá mi. Žena leží na boku, v koupelně u vany, kde má nachystanou podložku, nejmenší místnost (krom toalety) z celého bytu. Přichází jedna vlna za druhou. Poslouchám srdíčko miminka a ptám se jí, jestli nechce jít do sprchy. Teplá voda přináší úlevu, vlny jdou lépe rozdýchat. Partner jí pomáhá přidržovat sprchu. Je nervózní, ale snaží se nedat na sobě nic znát 💪
Muž volá svojí mámě, babičce právě se rodícího miminka, a žádá ji, aby starší děti odvedla do školky. Děťátko se narodí brzy a já vlastně nevím, jestli si přát, aby je stihla vzít ještě předtím, nebo ne. Je totiž praktická lékařka a o domácích porodech si prý myslí svoje 🙈
Tělo začíná tlačit. Odtéká voda, je trochu zakalená, ale miminko má krásné ozvy. Upravujeme polohu, aby byla více vzpřímená a za chvíli se děťátko narodí ☺️ Žena si vychutnává kontakt s miminkem, u starších dětí jí takhle dopřáno nebylo. Krátce nato přichází babička. Překvapená, trošku zaražená, ale situaci zvládne s grácií 🙏 Ženě pogratuluje, dojatě pohladí miminko, ale neopomene dodat, co si o celé situaci myslí. Pak už ji plně zaměstnají starší děti a chystání do školky.
Mezitím zkoušíme porodit placentu, ale podmínky nejsou ideální. Domlouváme se, že ještě počkáme. Jakmile je větší klid, jde to úplně bez potíží. Porod placenty je totiž, jak je často opomíjeno, také porod, potřebuje stejné hormony a zaslouží si stejné podmínky. Tedy klid, dostatek času, přítmí, dobrou polohu 💪🙏
Pak už jen zkontroluji ženu, miminko a po asi třech hodinách spánku se těším, až budu ležet v posteli, Za doprovodu muže, který mi opět pomáhá s kufrem, vycházím z domu, u mého auta stojí policisté 😳 Marně vysvětluji celou situaci. Jsem tak unavená a tak moc už chci být doma, nevím, jestli mám křičet nebo brečet. Jakou to bude mít dohru, pořád ještě nevím. Radost z příchodu nového života ale stejně přehluší všechno 😍
Tak vítej na světě, maličká, ať jsi stejně silná a statečná, jako tvoje máma ❤️
Obrazek je ilustrační