23/04/2026
Je krásné víkendové dopoledne. S dulou vcházíme do domu a kocháme se překrásným výhledem do krajiny. Nádherné místo pro bydlení 😍
Žena sice ještě měla pocit, že je čas, ale přestože je prvorodička, něco nám říkalo, že bychom radši už měly vyrazit. Je mlaďoučká, ve výborné fyzické kondici, dobře stavěná, i v hlavě dobře připravená, takže máme pocit, že by to nemuselo úplně dlouho trvat 🤷♀️ Radši bychom se pohybovaly už někde poblíž.
Zatemněnou místnost osvětluje a zároveň prohřívá zapálený krb. Žena stojí před ním, jemně se houpe v bocích, při vlně se opírá o stůl. Chodí už nějakou dobu jedna za druhou, ale jsou cítit spíše v podbřišku. Sleduji ženu, poslouchám ozvy a dula zpříjemňuje atmosféru.
Žena si přeje vaginální vyšetření, zajímá ji, jak na tom je. Nahmatám čípek sotva otevřený pro prst, což mě překvapí, čekala jsem více, ale v tu chvíli začíná další vlna a já cítím, jak se tlačí vak blan a krásně otevírá branku až na 3 cm. Většina žen by byla zklamaná, ale ona s úsměvem reaguje : “To je super, že se něco děje”. Vlny jsou ale pořád časté a čím dál silnější, pořád věříme, že porod bude rychle postupovat 🙏
Připravíme napářku a domluvime se, že je necháme chvíli o samotě a jdeme se projít. Sedíme na lavičce, povídáme si a sledujeme malou myšku, co běhá kousek od nás mezi kameny. Začínám ale cítit hlad, i když jsem snídala, a tak místo do lesa zamíříme do místní hospody, která zrovna otevírá. Ještě před vchodem pro jistotu voláme a ujišťujeme se, že se situace nijak zásadně nezměnila. Po obědě ale máme zase nutkání vrátit se už zpátky 😁
Ozvy jsou krásné, masíruju ženě záda prohřívacími olejíčky, abych zmírnila bolest v bedrech a zároveň podpořila kontrakce, které už jsou prý cítit v celém bříšku. Posílám ji na chvíli sednout na toaletu. Tam odtéká plodová voda a my se chystáme napustit bazének. Teplou vodu vyčerpala předtím na sprchu, ale s tím jsme dopředu všichni počítali a tak v připravených obrovských hrncích ohříváme vodu na sporáku.
Ženě začíná být horko, další dobrý signál ☺️Pomaličku se v doprovodu muže pohybuje po místnosti. Když přichází vlna, obejme ho kolem krku. Spolu prodýchávají, tančí společný porodní taneček a on na ni kouká s takovou láskou, že mám zase pocit mírné nepatřičnosti, když je sleduju ☺️ Kontrakce mezitím zmírní svou sílu a také nejsou tak časté. Mrkneme s dulou na sebe a doufáme, že je to pověstný klid před bouří a že porod je tam, kde si myslíme, že je.
Jakmile je voda připravena, žena se do ní noří. Hledá si polohu, zkouší klek, polosed. Najednou na nás kouká a říká, že ty vlny jsou nějaké jiné, divné. Domluvíme se, že tomu necháme ještě chvíli a pak bych se kdyžtak zase koukla, co se děje. Vzápětí se bříško začne zase stahovat a tělo začíná tlačit. Aha, takže opravdu klid před bouří 😁
Hlavička je už na hrázi. Vidí ji i muž a jen těžko se brání slzám. Na další dvě nebo tři vlny je venku celá hlavička, žena se směje, kouká na ni “Jé, ta je vlasatá”. Tělíčko hezky rotuje, ale raménka se ani nehnou. Maličko jim pak pomůžu a do vody vyplouvá celé miminko. Žena si ji vytahuje a dává na hrudník, zase se směje. Maličké je potřeba trošičku třít zádíčka a pobídnout ji k prvnímu nádechu a za pár vteřin se ozve první zakňourání ☺️
Ještě chvíli si hoví společně ve vodě a pak už se přesouvají do pelíšku, který jsme mezitím připravili hned vedle bazénku, stačí jen jeden krok.
Placenta se rodí bez potíží, žena je bez poranění, vlastně to mladé tělo vůbec nevypadá, že by před chvílí přivedlo na svět další život.
Pak přichází čas seznámit holčičku s babičkou. Neubráníme se s dulou, abychom trošku neodposlouchávaly videohovor, máme v očích slzy. To nehrané nadšení, láska a ta hrdost na svou dceru, která právě porodila. A když se jí pak ptá, jaké to bylo, žena odpovídá “Asi nejkrásnější, jak jsem si uměla představit”, to už bečíme úplně 🥹
Po kontrole miminka a vypsání dokumentace s hřejivým pocitem na srdci odjíždíme domů.
Tak vítej na světě, maličká, ať je tvůj život naplněný láskou a štěstím ❤️
P.S. Na poporodní návštěvě se dozvídám, že ženě její maminka na návštěvě pošeptala “Děkuji, pomohla jsi mi něco vyléčit”. Ano, porod má obrovskou schopnost poléčit zranění nejen samotné ženy, dodat jí obrovskou sílu a sebevědomí, ale může poléčit i generace předchozí. Žena se narodila ve stejný rok jako můj nejstarší syn a já moc dobře vím a na vlastní kůži jsem zažila, jaké porodnictví tehdy bylo 🙈