13/09/2024
Terapeutické zamyšlení se nad dnešním trendem BÝT ZDRAVÝ A BEZBOLESTNÝ.
Dnešní ponurý a smutný den mě dovedl k napsání tohoto příspěvku...
Téma posledních několika měsíců mé ordinace je, kam až jako terapeut zajít v dokonalosti, aby terapie vedla k efektu, který každý klient očekává, a tím je uzdravení, definitivní odstranění potíží, pro které přišel.
Lidé jsou tak různorodí, v mnohém stejní a v mnohém odlišní. Někdo přichází s velikým objektivním lékařským nálezem a má menší obtíže než někdo jiný, který má nález minimální. Každý člověk vnímá realitu jinak a každý člověk žije jinou realitu.
Také jste zažili situaci, kdy nastalo období, kdy najednou vás všechno bolí, dlouho, intenzivně, pak zase méně nebo někde jinde. Stav, na který nejste zvyklí, protože dříve přišel, ale zase nějak odešel...A teď to trvá rok, dva, tři? Chodíte od jednoho lékaře k druhému, od jednoho terapeuta k druhému, cvičíte, měníte stravu, měníte všechno, o čem se říká, že je potřeba právě k tomu zdraví. Věřící chodí do kostela, běžci běhají, zkrátka vědomě pracujete se vším, co je tzv. zdravé. Efekt se dostaví, wau, ale uplyne pár měsíců, někdy ani to ne a přijde zase něco jiného nebo se to vrátí?
Terapeuti se předhání, kdo zrovna zapůsobí lépe. Ti co vytáhnou z kapsy něco nového začnou na chvíli vyhrávat. Všichni si říkají jo, to je ono, teď to bude ono. Ale za nějakou dobu se ozve zase něco jiného, s čím si opět nikdo neví rady.
Někdy mi přijde, že skrze pocit zdraví hledáme to ono. Že tam je ten cíl naší poutě a tam v tom bodu se konečně něco změní.
A já vám tímto vyznáním chci říct, že i přes všechny zdravotní potíže, přes všechny bolesti, přes všechny nepohody jsme pořád tady na té krásné zemi a ŽIJEME.
Každý den má smysl, pokud nám to dává smysl. A každý den má smysl i když my ho zrovna nevidíme!!!
Jednou jsem četla knihu, ve které stálo psáno, jak za Dalajlámou přišel velmi bohatý, úspěšný a veřejně známý člověk, který v tom všem, co dosáhl, najednou nepociťoval štěstí. Začal trpět depresemi. A Dalajláma mu řekl, že jedinou cestou k trvale udržitelnému pocitu štěstí a naplnění je být tu pro druhé, vykonávat něco pro druhé. Muž jeho radu poslechl a uzdravil se.
Někdy je třeba i přijmout nějaký ten životní úděl, ať už zdravotní nebo osobní, nadnést se nad jeho tíhu a stále pociťovat vděčnost za přítomnost tady na tom krásném světě. A když už se nám to nedaří pro sebe, vždycky najděme někoho, pro koho jsme tady na tom světě důležití a proč to stojí za to to všechno snést a nevzdat.
Připouštím si, že není všechno v mých rukou, že nemohu pomoci každému, že stále zraju v čase a to, co bych poradila před rokem, vidím za nějaký čas zase trochu jinak. Ale vždycky prosím Pána Boha, ať každému člověku dám alespoň dobrou radu, která ho povede dobrou cestou.
S láskou
Mgr. Pavla Novotná, fyzioterapeutka
