Psí trenér Andrea Tanaki

25/02/2026

HRD Calamity Jane

25/02/2026

Pro velký zájem a očekávané krásné počasí jsem vypsala ještě termín na detekci tuto sobotu 28. 2. Rezervovat můžete zde: https://tanaki-k9.dogres.cz/trainings

24/02/2026

Je mýtus, že normální pes je kamarád se všemi psy.
Rozšířená představa, že „dobrý“ pes má být automaticky přátelský ke všem ostatním, neodpovídá realitě. Pes je sociální, ale zároveň teritoriální a kompetitivní druh, jehož chování je přirozeně ovlivněno hierarchií, kontrolou zdrojů a vyhodnocováním sociálního rizika.
Při setkání dvou psů probíhá okamžité posouzení: identita, síla, záměr, míra ohrožení. Na základě toho pes volí strategii – vyhnutí se kontaktu, toleranci, kontrolu situace nebo konflikt. Nejde o agresi, ale o základní mechanismus sociální regulace. Nejvýrazněji se tento proces projevuje mezi psy stejného pohlaví, podobné velikosti a u jedinců s vyšší mírou sebeprosazení.
Moji boxeři často působí jako velmi přátelští. Ve skutečnosti jde především o výsledek systematické výchovy, sebekontroly, jasně nastavených hranic a práce s mírou vzrušení a sebekontroly psa. Ne o spontánní sociální otevřenost. Bez tohoto rámce by v řadě situací volili konfrontační strategii.
Psi s výraznou pracovní povahou, vysokým drivem a silnou motivační strukturou bývají přirozeně méně tolerantní k ostatním psům. Mají vyšší citlivost na pohyb, tlak, prostor a zdroje a silnější potřebu kontroly situace. Nejde o poruchu chování, ale o funkční adaptaci.
Současný trend nucené „sociálnosti“ vede k tomu, že jsou psi vystavováni nadměrnému sociálnímu tlaku. Hromadné interakce a neřízený kontakt často ignorují individuální limity psa. Absence pozitivního vztahu ke všem jedincům vlastního druhu je přitom normální.
Normální pes není ten, kdo vyhledává každý kontakt. Normální pes je emočně stabilní, čitelný a schopný regulace vlastního chování. Konflikt většinou neeskaluje, respektuje vedení člověka a volí funkční strategie zvládání situace.
Klidné chování mezi psy není náhoda. Je výsledkem dlouhodobé práce, konzistentní výchovy, jasných hranic a regulace stresu. Mýtus univerzální přátelskosti vede k chybným očekáváním a zvyšuje riziko reaktivity a konfliktů. Pes, který si udržuje odstup, není problémový. Často pouze adekvátně reaguje na sociální zátěž. A pes, který je v přítomnosti jiných psů klidný, není automaticky přátelský. Je vychovaný.

23/02/2026

Co všechno je detekce pro praxi?
Když se řekne „detekční pes“, většina lidí si představí hledání drog, výbušnin nebo kontrolu zavazadel na letištích. To jsou nejznámější oblasti. Realita detekce je ale mnohem širší a zároveň technicky náročnější.

Jednou ze specifických oblastí je vyhledávání lidských ostatků. Psi dokážou lokalizovat osoby nejen na souši, ale i utonulé pod vodní hladinou, kdy reagují na pachové stopy unikající z rozkládajících se tkání. Tato práce vyžaduje mimořádnou citlivost, stabilitu a přesnost.

Detekce stojí na schopnosti psa rozpoznávat specifické pachové signatury. Nehledá „věc“, ale směs těkavých organických látek, které daný materiál nebo proces produkuje. Výcvik je založený na precizním učení cílového pachu, kontrole rušivých vzorků, systematickém testování a dlouhodobém udržování spolehlivosti.

Ve zdravotnictví dokážou psi rozpoznat změny zdravotního stavu člověka. Probíhají studie zaměřené na detekci různých typů rakoviny, kdy psi reagují na metabolické změny promítající se do pachu dechu, moči či jiných biologických vzorků mnohem dříve než technika.

V ochraně přírody pomáhají při kontrole rezervací, vyhledávání otrávených návnad i ilegálních produktů.
Detekce má pevné místo i v komerční sféře. Psi dokážou vyhledávat plísně i úniky vody z vodovodních rozvodů. Pracují na základě stopových koncentrací pachů a přesné označení místa výrazně snižuje náklady na opravy i rozsah zásahů do staveb.

V zemědělství mohou odhalit napadení semen nebo plodin škodlivými houbami dříve, než se projeví viditelné symptomy. Jsou schopni selektivně rozlišovat mezi zdravým a kontaminovaným materiálem ve velkém objemu vzorků.

Pes v detekci není „jen nos“. Je to vysoce specializovaný pracovní partner, jehož výkon stojí na dlouhodobé odborné práci, kvalitním vedení a neustálém vzdělávání. Detekce je silný nástroj. Technicky precizní. A v mnoha oblastech technikou nenahraditelný.

21/02/2026

Dnes proběhl další trénink detekce a zase mi připomněl, proč mě tahle práce tak baví.

Nezáleží na tom, jestli někdo přijde jako úplný začátečník, nebo si s sebou nese něco, co už má "nějak" naučené. Důležité je, že chodí pravidelně, pracuje i doma a má chuť se posouvat. Právě ti, kteří plní domácí úkoly, dělají největší pokroky – a z toho mám vždycky obrovskou radost. Protože nestojíme na místě, ale jdeme dopředu.

Vždycky je prostor na otázky, vysvětlování a teorii. Ale úplně nejvíc mě těší vidět nadšení lidí pro to co dělají.

Tentokrát už se vzorky pro Kalamitu učil zakládat jiný psovod a ostatní pomáhali vytvářet rušivé prostředí pro Ninju a její štěkání do bedýnky. A přesně tohle mám ráda – když se všichni zapojují a posouvají se společně.

Na tréninku taky ráda ukazuju práci se svými psy. Ne proto, aby to bylo dokonalé a často ani není. Ale proto, aby bylo vidět, že to, o čem mluvím, sama žiju, trénuju a řeším každý den. A že to funguje.

“This is the Way.”

21/02/2026

Od března se na tréninky hlašte prosím už pouze přes rezervační systém. Pokud nemůžete najít vhodný termín, klidně zavolejte 773 666 152, domluvíme se a vypíšu vám ho. Pokud si nevíte rady s rezervačním systémem, zkuste to znovu, je to snadné, určitě to zvládnete :-)

Dogres - Rezervační systém - unikátní rezervační systém pro trenéry agility, obedience, hoopers, frisbee a další.

20/02/2026

Proč má záchranařina mnohem blíže k mondioringu než ke sportovní kynologii?

Mnoho lidí pro svůj záchranářský výcvik hledá trenéry mezi lidmi, kteří se specializují na IGP. Jenže když se podíváme hlouběji na principy práce, rychle zjistíme, že mentální nastavení psa i psovoda se v těchto disciplínách výrazně liší.
Sportovní kynologie stojí na přesnosti, řádu a předvídatelnosti. Cviky mají jasnou strukturu, prostředí je do velké míry kontrolované a hodnotí se detail. Pes ví, co přijde. Psovod ví, co přijde. Trénink směřuje k co nejčistšímu provedení známého scénáře.
Záchranařina takhle nefunguje. Prostředí se mění, podmínky se mění, pachová situace se mění. Nikdy nemáte jistotu, co vás čeká. Pes musí umět samostatně řešit problém, přepínat mezi režimy práce, fungovat v rušení i pod tlakem. Musí zůstat plně soustředěný i v situaci, kdy se situace náhle změní, nastane něco nového, co se ještě nikdy nestalo.

A právě tady vzniká silná paralela s mondioringem. Mondioring není jen o obraně. Je o komplexnosti, variabilitě a nečekaných situacích. Pes se musí vyrovnat s hlukem, rekvizitami, změnami scénáře, tlakem figuranta i prostředí. Každý závod je jiný. Nejde o „odjetí naučené sestavy“, ale o schopnost reagovat a přizpůsobit se v reálném čase.

Záchranářský pes potřebuje velmi podobný mentální rámec. Stabilitu, odolnost, rychlé rozhodování, schopnost pracovat samostatně a zároveň spolupracovat s psovodem. Potřebuje drive, ale i sebekontrolu. Chuť pracovat, ale také schopnost myslet.

Stejně tak psovod nemůže fungovat jen podle předem daného plánu. Musí umět číst situaci, vyhodnocovat, improvizovat a upravovat strategii podle reality. Nejede podle plánu. Řeší problém.

Rozdíl mezi sportovní kynologií, záchranařinou a mondioringem tedy není v kvalitě, ale v charakteru práce. Sport pracuje s řádem a opakovatelností. Záchranařina a mondioring pracují s chaosem, proměnlivostí a tlakem.

A právě proto má záchranařina mentálně i tréninkově mnohem blíže k mondioringu, než k tradičnímu sportovnímu schématu.
Důležité tedy nakonec není, v jaké disciplíně startuji.
Důležité je na jakou realitu svého psa skutečně připravuji.

19/02/2026

Klamavý pach: realita, bez které detekce nefunguje
V tréninku detekce se velmi často řeší samotný vzorek. Jak je kvalitní, jak je uložený, jak s ním pracujeme. To je důležité. Ale stejně důležité je to, co je kolem něj.
Reálný terén nikdy není „čistý“.
Jsou tam cizí pachy, lidské stopy, jídlo, odpadky, zvířata, obaly, staré předměty, biologický materiál. A pes se v tom musí umět orientovat. Pokud ho to nenaučíme v tréninku, bude se v tom ztrácet v ostré práci.
Proto mají klamavé pachy v přípravě zásadní roli.
Do terénu patří stejné obaly, jaké používáme na vzorky. Patří tam předměty silně nasáklé lidským pachem. Patří tam jídlo. Někdy i mrtvé zvíře. A ano, patří tam i místa, kde se dlouhodobě pohybují bezdomovci. Proto, že to je realita.

Pes se musí naučit jednu zásadní věc: ignorovat všechno, co není jeho cílový pach.

Nestačí, že umí najít vzorek v čistém prostředí. Musí ho umět najít i v chaosu. Mezi rušivými podněty. Mezi pachy, které jsou pro něj přirozeně lákavé. Tohle se samo nestane.
Je to proces. Systematická práce. Promyšlené stavění tréninků.
Postupné zvyšování náročnosti.
Bez klamavých pachů si jen vytváříme iluzi, že máme připraveného psa.
Ve skutečnosti máme psa, který je zvyklý na „laboratorní podmínky“. A ty v praxi neexistují.

Pokud chcete, aby váš pes obstál i tam, kde to není jednoduché, je potřeba s tím pracovat správně. A právě na tom se na mých trénincích dlouhodobě zaměřujeme.

Protože dobrý pes se pozná ne podle toho, co najde v ideálním prostředí. Ale podle toho, co najde v realitě.