V posledních desetiletích došlo ve světě i České republice k výrazným pokrokům v oblasti vědy, zdravotní péče i organizace zdravotnictví. Všech tyto změny vedou ke stavu, kdy se neustále zvyšuje procento pacientů, kteří přežívají poranění i onemocnění, která v nedaleké minulosti vedla téměř výlučně k úmrtí postiženého. Řada těchto pacientů je hospitalizována dlouhodobě a je po značnou část pobytu
ve zdravotnickém zařízení závislá na podpoře základních životních funkcí, například na umělé plicní ventilaci. S výše uvedenými skutečnostmi úzce souvisí narůstající potřeba vzniku oddělení specializujících se právě na problematiku péče o tento typ pacientů. Není zcela ideální, když jsou popsaní pacienti hospitalizováni déledoběji na odděleních akutní péče, ať již se jedná o oddělení anesteziologicko-resuscitační (ARO) či o jednotky intenzivní péče (JIP). Tato oddělení jsou primárně specializována na urgentní péči o kriticky nemocné pacienty a tomu odpovídá i jejich architektura a vybavení. Na oddělení dlouhodobé intenzivní péče (DIP) jsou přijímáni pacienti po kritickém onemocnění či úrazu, jejichž stav je již víceméně stabilní, nicméně vyžadují podporu některé ze základních životních funkcí, nejčastěji podporu dýchání. Pacient jsou přijímáni ze všech typů oddělení intenzivní i resuscitační péče. Nejčastěji přijímáme pacienty po úrazech hlavy či komplikovaných úrazech více orgánů, pacienty po úrazech páteře a míchy, pacienty po závažných cévních mozkových příhodách, po rozsáhlých operacích a pacienty s nejrůznějšími chronickými onemocněními plic.
