Pískoviště patří DĚTEM

15/01/2026

Zatím stále hrozí hlavní riziko nakažení tasemnicí liščí při sběru lesních plodů.. zatím se lišky drží
dále od měst, díky jejich vyhýbavému chování vůči člověku. Absence lovu lišek se psy změní soubor vyhýbavého chování lišek a jejich počet ve městech rapidně stoupne! Jasným důkazem toho je Anglie. Pokud je rizikempro člověka borůvka v lese, jaká asi bude přomořenost pískovisť, které lišky ke značkování lákají? Dětská pískoviště jsou to takové obří liščí záchody.

Každá pátá liška v Česku šíří tasemnici liščí. Dokazují to rozbory dvou a půl tisíce zastřelených kusů odeslaných k laboratornímu vyšetření. Parazit je přeno...

15/01/2026

Pro blaho lišek svalíme vinu na maminky, které neuklízí pískoviště a za připadnou nákazu svého dítěte si vlastně mohou samy. Zmínka o postraních zájmech této kampaně vypovídá pouze o tom, jak tito lidé přemýšlí.

07/01/2026

Tohle Vám ochranáři, prosazující zákaz norování, bohužel neřeknou a v podstatě ani nenabídnou žádné řešení….

….při absenci lovu se psy může totiž dojít ke ztrátě vyhýbavého chování u lišek, které se vlivem ztráty plachosti stahují do měst, kde svojí močí a výkaly infikují téměř každý čtvereční metr, včetně dětských hřišť a pískovišť. Hustota osídlení lišek je ve městech až 3x vyšší než v přírodě a 7 z 10 lišek je pozitivních na tasemnici liščí. Ta u lidí způsobuje velmi nenápadné, zato velice fatální onemocnění. Více se dočtete ve článku.

Prof. MUDr. Roman Kodet, CSc. z Ústavu patologie a molekulární medicíny 2. LF UK a FN v Motole píše, že: „upozorňování veterinářů na promořenost lišek a psovitých šelem obecně je nutné brát ne jako strašení veřejnosti, ale jako varování před reálnými a velmi závažnými až život ohrožujícími zdravotními následky pro člověka.“

Synantropie označuje soužití člověka a divokých zvířat. Znamená to situaci, kdy neochočené divoké zvíře využívá lidských sídel nebo civilizovaného prostředí samo pro sebe. Typickým příkladem synantropních druhů zvířat jsou například potkani, holubi nebo v posledních d...

04/01/2026

Vzhledem k tomu, že se tu množí názory, že pouze obhajujeme tu krutou metodu, sdílíme video, jak takové norování v drtivé většině případů probíhá.

04/01/2026

Jak skutečně probíhá norování mimo období mláďat, kdy nemá liška potřebu bránit mláďata a tedy ani bojovat se psem? Norník je vpuštěn do nory a liška ji druhým vsukem ihned opouští, bez kontaktu se psem. Poté je liška buď okamžitě usmrcena brokovou zbraní z bezprostřední blízkosti, nebo odchycena. Nikdo nemá zájem o “trhání lišky zaživa”, jak se snaží prezentovat některé organizace jednotlivými prohřešky, zachycenými na stažených videí, starých často několik dekád. Nikdo nemá zájem o utrpení lišky. Nikdo nemá zájem o zranění vlastního psa, jeho utrpení a výdaje za veterinární péči. Od 1. dubna 2025 je liška hájená od začátku března do konce června (tedy v období vrhů a péče o mláďata), norování liščat není běžnou praxí.

03/01/2026

Zákaz norování, který prosadily aktivistické skupiny s sebou nese obrovské riziko pro zdraví nás všech. Proč nám tohle ochranáři neřekli?

03/01/2026

02/01/2026

Masivní, ale nedomyšlená kampaň aktivistů na ochranu lišky způsobila vážné riziko zákazu norování lišky.

Každá třetí liška je nakažena smrtelným infekčním onemocněním přenosným na člověka.

Souhlasíme, že norování v době vyvádění mláďat bylo skutečně neetické a mohlo vést ke zvýšenému počtu soubojů mezi psem a liškou bránící mláďata. Avšak po přijetí omezení v podobě doby hájení lišky v době vyvádění mláďat považujeme lov norováním za zcela etický a humánní.

Při absenci lovu se psy může dojít ke ztrátě vyhýbavého chování u lišek.

Umělé metody lovu, jako je střelba, nemají stejný vliv na chování jako přirozená predace, a proto nebudou sloužit k udržení stejného souboru chování.

Lišky přizpůsobují své chování tak, aby se vyhnuly konfrontaci s loveckými psy. Tato absence predačního tlaku ze strany loveckých psů může obecně vést k méně ostražité populaci lišek, která bude náchylnější k jiným hrozbám, např. urbanizaci.

Klíčovými aspekty osídlování měst liškami a jinými masožravými šelmami zejména: snadné zdroje potravy, nízký výskyt přirozených nepřátel a loveckých psů.

Nejvyšší denzity dosahují lišky ve velkých městech a ve smíšených ekotonových habitatech v blízkosti polí (3-4 lišky na km²), tedy hlavně kolem městských sídlišť. Děje se tak zejména kvůli samotářskému způsobu života ve volné přírodě a skupinovému způsobu života ve městech.

Skupiny „městských“ lišek jsou tvořeny příbuznými jedinci, kteří si své teritorium pečlivě značí.

Právě značkování hranic teritoria, cest a míst s výskytem potravy znamená u městských lišek obrovské nebezpečí. Při hustotě osídlení měst 3–4 liškami na 1 km² (přibližná rozloha Stromovky) a skutečnosti, že liška ujde za noc 15–20 km, neexistuje prakticky místo, které by při shánění potravy nenavštívila a neoznačkovala.

Dětská pískoviště, pytle s odpadky, lavičky, to vše může být infikováno liščími výkaly, ve kterých se nachází vajíčka liščích tasemnic, které způsobují parazitární onemocnění lidí, alveolární echinokokózu, která končí bez léčby téměř vždy fatálně.

V roce 2021 evidoval Státní zdravotní ústav jeden takový případ, v roce 2022 deset, v roce 2023 již třináct a v roce 2024 dokonce osmnáct případů onemocnění.

Echinokokóza není teoretické riziko. Je to skutečné onemocnění s vážnými následky.