Lukáš Karas - Práce se sny

06/09/2025

Pokud totiž člověk ponechá volnost svému libidu lpícímu na dětském prostředí a neosvobodí je k vyšším cílům, pak stojí pod vlivem nevědomé nutnosti.

Kdekoli je, nevědomí mu stále znovu vytváří rodinné prostředí díky projekci jeho komplexů, čímž se pokaždé znovu a zcela proti jeho vitálnímu zájmu ustavuje stejná závislost a nesvoboda, kterými se vyznačoval vztah k rodičům.

Carl Gustav Jung: Hrdina a archetyp matky

05/09/2025

Substance a motivující síla dramatu oběti spočívá v energetické proměně. Těmito oběťmi, jejichž předměty představují žádoucí a ceněné objekty vlastnictví, je právě tato pudová žádost, libido opuštěno, aby bylo opět získáno v obnovené podobě.

Z toho důvodu v pozdějších kultech, v nichž se hrdina, který odnepaměti svými činy překonává veškeré zlo a smrt, stal božskou hlavní postavou, se tato postava stává kněžským obětníkem sebe samotného a obnovitelem života.

Carl Gustav Jung: Hrdina a archetyp matky

04/09/2025

Válka a její strašlivá láska - James Hillman

Válka nás děsí – a přesto nás nepřestává fascinovat. Je odvěkým tématem mýtů, dějin i osobních příběhů. Přináší zkázu a mnoho utrpení, ale svým aktérům i obětem mnohdy skýtá intenzivní, téměř opojný pocit vlastní existence. Je to jeden z nejděsivějších fenoménů dějin lidstva, ale zároveň je s nimi neoddělitelně spjatá – a dost možná odhaluje i významné aspekty lidského bytí a skutečnosti vůbec.

V knize Válka a její strašlivá láska se americký psycholog James Hillman pouští do nekompromisního zkoumání tohoto rozporuplného fenoménu. Čerpá z dopisů vojáků, záznamů z bojišť, vojenských analýz, starověkých mýtů i myšlenek velkých autorů – od Marka Twaina a Lva Tolstého po Immanuela Kanta, Hannah Arendtovou, Michela Foucaulta či Emmanuela Levinase. Výsledkem je smělá a znepokojivá kniha, která otevírá nové perspektivy, boří iluze a hledá odpověď na otázku, proč je válka tak hluboce zakořeněna v lidské zkušenosti.

Lehce dopředu, vychází koncem září
Válka nás děsí - a přesto nás nepřestává fascinovat. Je odvěkým tématem mýtů, dějin i osobních příběhů. Přináší zkázu a mnoho utrpení, ale svým aktérům i obětem mnohdy skýtá intenzivní, téměř opojný pocit vlastní existence. Je to jeden z nejděsivějších fenoménů dějin lidstva, ale zároveň je s nimi neoddělitelně spjatá - a dost možná odhaluje i významné aspekty lidského bytí a skutečnosti vůbec. V knize Válka a její strašlivá láska se americký psycholog James Hillman pouští do nekompromisního zkoumání tohoto rozporuplného fenoménu. Čerpá z dopisů vojáků, záznamů z bojišť, vojenských analýz, starověkých mýtů i myšlenek velkých autorů - od Marka Twaina a Lva Tolstého po Immanuela Kanta, Hannah Arendtovou, Michela Foucaulta či Emmanuela Levinase. Výsledkem je smělá a znepokojivá kniha, která otevírá nové perspektivy, boří iluze a hledá odpověď na otázku, proč je válka tak hluboce zakořeněna v lidské zkušenost

02/09/2025

Jedinec, který nyní dosáhl hloubky a zdánlivě upadl do nejhlubší temnoty, má nečekané vize zásvětního světa. “Mysterium”, které vnímá, představuje poklad z praobrazů, který si každý přináší jako vínek lidství s sebou do života, totiž vrozených forem, jež jsou vlastní instinktům. Tuto “potenciální” psýché jsem označil jako kolektivní nevědomí.

Jestliže je tato vrstva oživena regredující libidem, vzniká možnost obnovy života a zároveň zkázy. Důsledná regrese znamená zpětné spojení se světem přirozených instinktů, který také ve formálním, to znamená v ideálním ohledu představuje pralátku. Jestliže se jí dokáže vědomí chopit, způsobí nové oživení a nové uspořádání.

Pokud se však vědomí ukáže jako neschopné vnikající obsahy nevědomí asimilovat, vzniká hrozivá situace, neboť nové obsahy si uchovají svou původní, chaotickou a archaickou podobu, a tím tříští jednotu vědomí.

V hlubině přebývá moudrost, moudrost matky. V jednotě s ní je mysli dáno tušení hlubších věcí, praobrazů a prasil, které leží v základu všeho živého a tvoří jeho vyživující, udržující a tvořivou matrici.

Tam sestupující pije „nevinnou“ vodu, nápoj obnovy, aby mu narostla křídla a on se okřídlený zase obrátil vzhůru k životu, zase vzlétnul jako okřídlený sluneční kotouč.

Výbor z díla VIII. - Hrdina a archetyp matky - Carl Gustav Jung

01/09/2025

Nepřestává mě udivovat, jak je politické myšlení Alexandra Dugina
prodchnuto matriarchálním tónem. Momentálně si připravuji přednášku Archetypy: Bohové, kteří v nás ožívají, kde chci - mimojiné - analyzovat jeho dílo.

Například Duginovo pojednání o Chaosu je výrazně feministické. Symbolická řeč textu vypráví příběh, v němž se Logos, vyčerpaný a vetchý jako stařec, navrací k “matce”, aby se v jejím lůně obrodil. Zde se promění v jakési božské dítě, plující na vlnách primordiálních vod jako Nataraja před stvořením světa. Úrodný a věčný Chaos zde zvláštním způsobem splývá s bohorodičkou, Pannou Marií, s dobrotivou podobou archetypu matky.

V úterý 30. září v Hybernské se na vás těším!

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Evropská filosofie byla založena na logocentrickém principu. Ten výhradně odpovídá maskulinnímu přístupu a odráží patriarchální, autoritativní, vertikální a hierarchický řád bytí a poznání. Logocentrická filosofie se dnes blíží ke svému konci a my musíme zvážit jinou cestu.

Logos se objevuje spolu se zrodem západní filosofie… Právě v té době začal logos vzkvétat, odhalovat jakousi mocnou vůli k moci a absolutizaci maskulinního přístupu ke skutečnosti. „Vznikání“ jakožto kategorie logocentrické kultury ontologicky vyhladilo pravý opak logu - feminní chaos.

Chaos byl něčím, co předcházelo logu a co jím bylo popřeno. Maskulinní logos vystrnadil feminní chaos. Tak se zrodil antický svět, jehož myšlenkové pokračování se táhlo celých 2500 let - až do moderny a éry racionální vědy. Tento svět dnes spěje ke svému konci. Žijeme na jeho pokraji. V rozptylu postmoderního světa se veškeré struktury řádu degradují, rozkládají a stávají se pořád zmatenější. Je to soumrak logu, konec řádu, poslední akord maskulinní exkluzivistické nadvlády.

Pouze předontologický chaos nám může ukázat možnosti, jak překročit past postmoderny. Chaos byl odsunut stranou již za úsvitu… Teď nadešel čas, aby opět vstoupil do hry…
Jediný způsob jak můžeme zachránit sebe, lidstvo a kulturu před propastí, spočívá v kroku mimo logocentrickou kulturu a vstříc chaosu.

Nemůžeme obnovit logos a řád, poněvadž tyto kategorie v sobě nesou příčinu své vlastní věčné destrukce. Nemůžeme transcendovat postmodernu. Nelze ji překonat bez odvolání na něco, co by předcházelo příčině její dekadence.
Odvolání na choas je jediný způsob, jak zachránit logos. Logos potřebuje zachránce, sám se zachránit nedokáže.

Chaos je věčný…Chaos bude vždy absolutně nový, čerstvý a spontánní. Lze ho považovat za zdroj jakéhokoli objevu a čehokoli čerstvého. Logos je v chaosu přítomen, je jím obalen, má v něm své určené místo - jako v případě těhotné matky, která v případě svého plodu v sobě nosí cosi, co je a zároveň není její součástí. Muž považuje ženu za cosi vnějšího a chce do ní proniknout. Žena považuje muže za cosi vnitřního a chce ho porodit.
Chaos je věčné rození Jiného, tj. logu.

Můžeme se s chaosem svobodně ztotožňovat, milovat ho a rozeznat jeho exkluzivitu jakožto součást věčného života. Tak se dostáváme k postavě velice speciálního chaotického logu, tj. úplně a absolutně čerstvého logu, jenž je věčně napájen a omlazován vodami chaosu.

A. Dugin: Čtvrtá politická teorie

28/08/2025

Hektór se modlí za synovu budoucnost a zvedne jej do výšky - fyzicky i myšlenkově. Toto gesto zůstane po všechny časy poznávacím znamením otce.

Suscipere: pozvednout. Toto sloveso je proto tak důležité, že pozvednout na chvíli dítě fyzicky znamenalo po celý život je pak pozvedat na sociálně a morálně vyšší stupeň. V tom spočívalo rozhodnutí otce.

V Římě se muž nestával otcem biologickou cestou, ale formálním aktem. Otcovství neznamenalo, že dotyčný zplodil se ženou dítě, bylo třeba vyjádření vůle k otcovství. Otec veřejně zvedl svého syna do výše, čímž vyjádřil, že za něj přejímá odpovědnost.

Byl to dar sociálního a morálního života, velmi odlišný od daru fyzického života, který dala dítěti matka. Mateřský dar dostanou všechny děti, ten otcovský ne. Dítě, které otec nepozvedne, nemá otce.

Soumrak otců - Archetyp otce a dějiny otcovství - Luigi Zoja

26/08/2025

☀️Moc děkuji za zpětnou vazbu a především za podnětné diskuse s Mikulášem a dalšími účastníky.

☀️V rámci kurzu jsme vytvořili přátelské prostředí vzájemné blízkosti
a sdílení. A jak jsme pronikali skutečně hluboko, s nadšením
objevitelů, navzájem jsme se obohacovali.

☀️ Vřele vás proto zvu na všechny plánované kurzy a doufám, že
společně zažijeme totéž. Těším se na to ☀️

Srdečně Lukáš ☀️

https://www.lukaskaras.com/about-2

Musím se podělit o velký objev. 🌿 Tohle je Lukáš Karas. Člověk, který mi za pár večerů dokázal mnohokrát otevřít oči úžasem a celkově o něco proměnit můj pohled na svět. Tady je shrnutí, jak se to stalo. Na závěr přidám doporučení pro ty, kdo by si také rádi rozšířili obzory. ;-)

👉 Když jsem v září náhodou narazil na Lukášův 18 dílný přednáškový Kurz úvodu do hlubinné psychologie (nevědomí, sny, mýty, archetypy, pohádky a tajemná zákoutí lidské duše), vůbec jsem ho neznal a nevěděl, co od takového kurzu čekat.

👉 Pečlivě sestavený obsah kurzu pokrývající celý oblouk lidského života (viz komentáře) mě ale zaujal. A protože mě zajímá sebepoznání, filosofie, psychologie i osobnost a dílo Carla Gustava Junga, jednoho z nejoriginálnějších myslitelů 20. století, řekl jsem si, že to prostě zkusím a uvidím. No a nakonec z toho byly asi nejlépe investované peníze za poslední rok.

👉 Tak zajímavou a fascinující intelektuální jízdu jsem totiž už dlouho nezažil. Lukášovy srozumitelné, nádherně vystavené přednášky mi každý týden nasadily do hlavy pořádného brouka. Probudily ve mně spoustu neodbytných otázek.

👉 Najednou jsem daleko lépe rozuměl, jak naši osobnost utváří ty nejzákladnější vztahy – s matkou, otcem, k sobě samému, k vlastnímu i opačnému pohlaví. Najednou mi bylo jasnější, proč a jak my lidé tolik věcí ze své vlastní osobnosti přehlížíme a vytěsňujeme (stín), jak si vlastně budujeme náš sebeobraz (persona) či jak fungují naše projekce na druhé. Záhadné chování mých přátel a blízkých – a pro mě někdy ještě záhadnější chování mé - jako by najednou začaly dávat mnohem větší smysl.

👉 Žasnul jsem nad tím, proč se vlastně zamilováváme do určitého člověka a co to o nás vypovídá, či jak nás negativně i pozitivně ovlivňují naše traumata. Lidská duše je složitá a na nic neexistují definitivní a jedině správné odpovědi. Lukášovi se ale dařilo pojímat témata plasticky, nedogmaticky, komplexně. A nebyla to jen teorie. U každého tématu byl jasný přesah do každodenního života.

👉 V kurzu však nešlo jen o jednotlivce. Šlo také o ty velké základní vzorce a přírodně-psychické struktury, které jsou s člověkem od nepaměti a které jsou dost možná vepsány do samotné architektury života a kosmu. Otcovství a mateřství, soutěživost a spolupráce, aktivita a pasivita, mužský princip a ženský princip, jin a jang. ☯️

👉 Tohle vše mi nově nasvítilo i aktuální světové dění a celkové fungování společnosti. Povídali jsme si o tom, v čem je naše doba, politika a kultura nemocná (přílišný důraz na výkon, racionalitu, efektivitu, super-optimalizovaného člověka, absence přechodových rituálů a moudrých dospělých vzorů) a k jak ochuzenému a vyprázdněnému životu to může vést. My moderní lidé jsme sice vybudovali impozantní svět vědy, techniky a velkoměst, ale zapomněli jsme na to nejdůležitější: na lidskou duši. A také na vztah k tomu, co nás přesahuje. Odpojili jsme se od přírody (natury) i od vlastní podstaty (nátury) a sami jsme se stali tak trochu strojem.

✅ Ve výčtu zajímavostí bych mohl dlouho pokračovat. Když ale shrnu to podstatné: ještě nikdy jsem neslyšel tak poutavý výklad o jednotlivých částech, zákoutích a principech fungování lidské duše. Výklad ilustrovaný nejen rozsáhlou znalostí světové mytologie, ale i příklady a zkušenostmi z praxe. Jako bych objevil nový kontinent. Kontinent, o kterém jsem vždycky tušil, že tam někde pod povrchem je, ale vlastně jsem úplně nevěděl, kudy do toho. A teď mi někdo k tomuhle záhadnému světu poskytnul kouzelný klíč.

✅ Mně osobně se nejvíc líbilo, že si Lukáš na nic nehraje a že střídal erudované vhledy a odborné informace s osobními postřehy, zážitky a vtipy. Nebral se smrtelně vážně a my jsme se často fakt nasmáli. Na a potom ten pocit, že někdo nastudoval kvanta literatury, vydestiloval z knih i své praxe to nejlepší a Vy to teď můžete zábavnou formou nasávat. Na každý večer jsem se fakt těšil. A nebyl jsem sám. Podobný efekt hlásila většina lidí z naší skupiny.

✅ Tohle celé píšu jako poděkování. Jako poděkování a doporučení. Náš kurz za týden končí a já bych si vyčítal, kdybych se s Vámi o tuhle zkušenost nepodělil a neřekl Vám, že za měsíc bude začínat nový jarní běh, který potrvá do konce června. Pokud to s Vámi rezonuje a chcete načerpat inspiraci, prohloubit sebepoznání nebo si prostě jen udělat radost, můžete se kurzu zúčastnit.

👉 Máte dvě možnosti (UPDATE PRO PODZIM 2025):

1) Buď OSOBNĚ v Praze od 24. 9. každou středu 19:00-21:00
2) Anebo ONLINE od 25.9. každý čtvrtek 19:00-21:00 - pro lidi z celé republiky.

👉 Míst je omezený počet (12 osobně, 15 online) – aby byl zachován osobní a přátelský rozměr skupiny. Kurz probíhá každý půlrok, takže kdyby Vám to nevyšlo teď, můžete si rezervovat místo na podzim. Ale doporučuju neváhat úplně dlouho, protože za pár týdnů už místa nemusí být. Také doporučuju zlákat do kurzu nějakého kamaráda a přihlásit se společně, abyste měli s kým jednotlivá témata sdílet a rozebírat, jak to s nimi vlastně máte Vy ;-)

👉 Cena za 18 dvouhodinových večerů je pouhých 9000 korun (500 kč za večer), přičemž jsem domluvil, že když Lukášovi napíšete někam do přihlášky, že jste od Mikuláše, dostanete 1000 korun slevu.

👉 Z každé přednášky navíc existuje audio záznam i textové materiály, což mi přišlo fakt super. Takže i když se náhodou někdy nemůžete účastnit (což se za 18 večerů stane skoro určitě), tak o nic nepřijdete. Na konci kurzu budete mít tím pádem k dispozici kompletní skripta, díky čemuž se budete moci k obsahu kurzu kdykoliv vrátit.

✅ Tak to je všechno, přátelé. Kurz se jmenuje Zrcadla duše a pokud se o něm chcete dozvědět víc, mrkněte na Lukášovy stránky: https://www.lukaskaras.com/about-2. 👈 Pokud si chcete rezervovat místo, najdete tam na Lukáše mail ;-)

✅ Konec nadšeného doporučení. Mějte se krásně a loučím se s Vámi slavnou starořeckou maximou GNOTHI SEAUTON – Poznej sám sebe. 🌿

EDIT: Na podzim 2025 najdete ještě dva nové kurzy. Více v komentářích. :)

26/08/2025

Aeneas na útěku s otcem a synem je centrálním článkem v řetězci otců, který drží společnost. Syn nese otce, který už sám sebe neunese. Myšlenka nést druhého se rodí z vědomí odlišnosti a komplementarity: je to záchrana před rozplynutím ve skupině adolescentů, vysvobození z anonymity sobě rovných. Už zde není mladý lev Aeneas, ale Aeneas muž. Nepadá do prázdna, ale pozvedá se přijetím svého místa v řetězci otců. Anchísés nad ním, jeho syn Ascanius dole. Ti tři tvoří rodokmen na cestě k budoucnosti. Pojí je otcovství předávané z jedné generace na druhou, pojí je rod a zrození, procházející Aeneovým tělem.

Je jen málo tak programových obrazů jako tento. Byl to jeden z nejčastějších motivů starověku, zachycovaly jej sochy, malby, mozaiky a mince.

V antice byl také velmi rozšířená legenda o tom, jak Řekové pozorovali Aeneův útěk s otcem a synem. Výjev prý na ně natolik zapůsobil, že ačkoli opojeni vítězstvím a válečnou kořistí, dovolili mu jako jedinému z Trójanů uniknout. V antických dějinách válčení jde o výjimečný případ, který hodně vypovídá o respektu klasického světa ke ctnostem vyjádřeným touto scénou.

Soumrak otců - Archetyp otce a dějiny otcovství - Luigi Zoja

26/08/2025

Fantazie o mužské plodnosti se projevovala vírou v mužskou schopnost plodit potomstvo, ale také tvořit ideje, umění a společnost.

Kult otcovské plodnosti je přenesením oslavy těhotných matek a ženské plodnosti, charakteristické pro neolit a část mladšího paleolitu, na muže.

Představa plodnosti, zpočátku chápané jako čistě mateřská, vstoupila do Hésiodovy Theogonie a pak se neméně jednostranně usadila na opačném, otcovském pólu. Extrémní byly obě představy, proces enantiodromie jen obrátil znaménka.

V prehistorii kultura ještě vyrůstala z přírody a představy se vázaly k té viditelnější tvůrčí síle, totiž ženské. Řecká kultura získala autonomní, duchovní dimenzi. Nevědomě se charakterizovala obrazem otce Dia, který zrodil dítě z hlavy - tedy obrazem plodnosti ducha.

Soumrak otců - Archetyp otce a dějiny otcovství - Luigi Zoja

25/08/2025

Legenda o grálu - Marie Louise von Franz a Emma Jung

Na hradě, který se dá velmi obtížně nalézt, střeží král tajuplnou zázračnou nádobu, jež udržuje život a poskytuje potravu. Král je nemocný a okolní krajina pustne. Může být vyléčen pouze tehdy, jestliže hrad nalezne znamenitý rytíř a při pohledu na to, co spatří, položí určitou otázku. Takový je jeden z důležitých momentů středověké legendy o svatém grálu a tato kniha představuje její hlubinněpsychologický výklad z pohledu psychologie, kulturních dějin, religionistiky, mytologie a literární vědy.

Autorky zkoumají symboliku grálu, jeho vztah k alchymii, křesťanské mystice, keltským mýtům a pohádkám. Přibližují historický vývoj legendy, její propojení s artušovskými příběhy a archetypový význam hledání grálu jako cesty k duchovnímu poznání. Dílo čerpá z psychologických teorií Carla Gustava Junga a odkrývá hlubší významy, které legenda nese pro moderního člověka. Podobně jako ve středověké alchymii se totiž v poetických fantazijních dílech souvisejících se symbolikou grálu odrážejí hluboko uložené, nevědomé duševní procesy, které mají dodnes mimořádný význam, neboť předjímají náboženský problém současnosti.

Marie Louise von Franz (1915–1998) studovala klasickou filologii a již jako mladá se zabývala výkladem pohádek. Zároveň se v osmnácti letech seznámila s C. G. Jungem a začala navštěvovat jeho přednášky. Později k Jungovi nastoupila do výcviku v analytické psychologii. Se sl...