Sibipharm - Houbové doplňky stravy

17/03/2026

Váš mozek není hlavním „požíračem“ energie.
Skutečné centrum vitality se skrývá ve střevech.

Mozek sice spotřebuje až 20 % energie organismu, ale trávicí trakt spolu s játry může využívat dokonce kolem 30 %.
Právě zde se odehrává klíčová regulace metabolismu, imunity i psychické odolnosti.

Moderní fyziologie stále více potvrzuje význam tzv. osy střevo–mozek.
Stav mikrobiomu a efektivita trávení se přímo promítají do koncentrace, energie, emoční stability i schopnosti zvládat stres.

V přírodě existuje jasná rovnováha:
čím energeticky náročnější trávení, tím relativně menší důraz na rozvoj mozku — a naopak.

Podporu této přirozené harmonie organismu tradičně pomáhají vytvářet vitální houby.
👉 Hericium erinaceus je zkoumán v souvislosti s podporou nervového systému a mentální svěžesti.
👉 Čaga je spojována s podporou mikrobiomu a metabolické rovnováhy.

Synergie těchto hub vytváří přírodní komplex zaměřený na vitalitu, koncentraci a vnitřní rovnováhu.

Moderní energie nezačíná pouze v mozku.
Začíná ve střevech.

mycobiotech SIBIPHARM
www.sibi.cz

17/03/2026

Váš mozek není hlavním „požíračem“ energie. Skutečné centrum životní síly se skrývá ve střevech.

Dlouhou dobu se mělo za to, že právě mozek je největším spotřebitelem energie v lidském organismu. A částečně je to pravda – i přes svou relativně malou hmotnost může využívat až 20 % celkových energetických zdrojů těla.

Současné fyziologické poznatky však ukazují hlubší souvislosti. Trávicí trakt spolu s játry může spotřebovat až 30 % veškeré energie organismu.

To přímo souvisí s tzv. osou střevo–mozek, tedy systémem vzájemného propojení nervové regulace, metabolismu a střevního mikrobiomu. Stále více poznatků naznačuje, že úroveň energie, odolnost vůči stresu, schopnost soustředění i emoční stabilita jsou ve značné míře podmíněny stavem trávicího systému.

Nejde o primitivní schéma „kdo má větší mozek, ten je lepší“. Jde spíše o logiku rozdělení energie v organismu.

V přírodě lze často pozorovat zajímavou закономерность. U druhů s více rozvinutým mozkem bývá trávicí soustava obvykle méně objemná a energeticky méně náročná, zatímco u zvířat s rozsáhlým střevem a složitým trávením je mozek zpravidla relativně menší.

Stačí porovnat býložravce s jejich vícekomorovým žaludkem a vysokou energetickou náročností trávení rostlinné potravy s predátory, jejichž střevo je kratší a nervový systém více orientovaný na rychlé reakce, strategii a chování.

Organismus vždy hledá rovnováhu. Mozek i střeva patří mezi energeticky nejnáročnější systémy v těle. Proto se stav mikrobiomu a efektivita trávení přímo promítají do kognitivní výkonnosti, vitality a schopnosti zvládat každodenní zátěž.

V této souvislosti vzbuzují pozornost vitální houby, které byly tradičně využívány k podpoře vnitřní harmonie organismu.

Hericium erinaceus je zkoumán v souvislosti s podporou nervového systému, koncentrace a mentální svěžesti.
Čaga je vnímána jako přírodní zdroj bioaktivních látek spojených s podporou mikrobiomu a metabolické rovnováhy.

Kombinace těchto hub vytváří synergický přírodní komplex zaměřený na podporu osy střevo–mozek, vitality a odolnosti vůči každodenní fyzické i psychické zátěži.

Moderní přístup k energii dnes nespočívá pouze ve stimulaci mozku. Jde o vytvoření podmínek pro harmonickou funkci celého organismu.

Energie myšlení začíná tam, kde začíná energie metabolismu – ve střevech.

mycobiotech SIBIPHARM
www.sibi.cz

13/03/2026

Síla funkčních hub od českého výrobce.
Skutečná lesní čaga, čistá energie přírody.
Standardizované a účinné extrakty pro vitalitu, dlouhověkost a energii na celý den. https://www.sibi.cz/sibi-caga-sibirska-extrakt-tinktura-50-ml2 ̌aga

23/02/2026

Lze nasbírat 30 kilogramů hub v zimě v českém lese?

Většina lidí odpoví — ne.
Ale pokud víte, které houby hledat a kde, zima se může proměnit v plnohodnotnou houbařskou sezónu. A nemluvíme o žampionech nebo klouzcích, ale o dřevních funkčních houbách, které rostou po celý rok — na kmenech, suchém dřevě i padlých stromech.

Docent Evgeny Razumov, vedoucí společnosti mycobiotech SIBIPHARM s.r.o., českého výrobce houbových doplňků stravy, vyráží do lesa pravidelně i v únoru. Jeho cílem není košík na smaženici, ale dřevní druhy, které mají tradici v mykoterapii a jsou předmětem současného vědeckého výzkumu.

V českých lesích lze najít celý „zimní sortiment“ těchto hub.

Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius) má typický kopytovitý tvar a roste na listnatých stromech. V tradičním užití je spojován s podporou dýchacího systému a celkovým posílením organismu.

Troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola) je snadno rozpoznatelný podle červenohnědého „lakovaného“ okraje. Ve fytoterapeutické praxi bývá spojován s procesy detoxikace a podporou funkce jater.

Březovník obecný (Piptoporus betulinus, nověji Fomitopsis betulina) roste převážně na břízách. Je bohatý na triterpeny a sloučeniny spojené s břízou, včetně betulinu. V lidové tradici je často označován jako přírodní antimikrobiální prostředek.

Outkovka pestrá (Trametes versicolor) patří mezi nejvíce vědecky zkoumané dřevní houby. Obsahuje specifické polysacharidové komplexy (v odborné literatuře známé jako PSK a PSP), které jsou intenzivně studovány zejména v Asii. V Japonsku jsou extrakty z Trametes versicolor využívány jako součást komplexních podpůrných programů v onkologické klinické praxi.

A samozřejmě zvláštní místo zaujímá čaga (Inonotus obliquus), i když se v České republice vyskytuje výrazně méně než v severních oblastech. Čaga je ceněna pro vysoký obsah antioxidačních látek. Antioxidanty přispívají k ochraně buněk před oxidačním stresem — jedním z faktorů spojovaných se stárnutím. Ve vědeckých kruzích se diskutuje také vliv antioxidační rovnováhy na stabilitu telomer, struktur podílejících se na buněčném dělení.

Všechny tyto houby mají jedno společné: rostou na dřevě a během svého růstu koncentrují široké spektrum biologicky aktivních látek. Nelze je „nasbírat náhodou“ — je třeba znát ekosystém, druhy stromů i charakter lesa.

Podle Evgenyho Razumova dnes zájem o funkční houby přesahuje rámec lidové tradice.
„České lesy nejsou jen o hřibech a liškách. Představují obrovský přírodní zdroj dřevních druhů, které lze sbírat téměř po celý rok. Zima rozhodně není mrtvou sezónou,“ říká.

Společnost SIBIPHARM vyrábí více než 20 extraktů z různých funkčních hub. Část suroviny se sbírá v českých lesích, část se pěstuje v kontrolovaných podmínkách. Výroba je zaměřena na standardizaci a zachování přirozených vlastností houbového materiálu.

Lze tedy nasbírat 30 kilogramů hub v zimě?
Pokud mluvíme o dřevních druzích — rozhodně ano. Na rozdíl od sezónních kloboukatých hub nezmizí s prvními mrazy. Zůstávají na stromech, připravené pro pozorného sběrače.

Česká příroda je rozmanitá a štědrá. A pro ty, kteří dokážou vidět za hranice běžného, trvá houbařská sezóna skutečně dvanáct měsíců v roce.

Více o funkčních houbách na www.sibi.cz.

22/02/2026

22/02/2026

Návštěva Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích

Tento týden jsem měl možnost navštívit Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích — jedno z klíčových vědeckých pracovišť České republiky.

Na Entomologickém ústavu mě přivítala doc. RNDr. Radmila Čapková Frydrychová, Ph.D., vedoucí laboratoře zaměřené na výzkum telomer a chromozomální stability. Společně jsme prošli do její laboratoře, kde jsme diskutovali možné vědecké směry související s biologií stárnutí a potenciálem medicinálních hub.
Telomery, ROS a oxidační stres – co je důležité chápat

Telomery jsou ochranné úseky na koncích chromozomů tvořené opakujícími se sekvencemi DNA. Zabraňují ztrátě genetické informace při buněčném dělení. S každým dělením se telomery přirozeně zkracují, tento proces však může být urychlen vlivem oxidačního stresu.

Reactive Oxygen Species (ROS), tedy reaktivní formy kyslíku, jsou vysoce reaktivní molekuly (například superoxidový anion, peroxid vodíku či hydroxylový radikál), které vznikají jako vedlejší produkt mitochondriálního dýchání a dalších metabolických procesů. V fyziologických koncentracích hrají roli v buněčné signalizaci, jejich nadbytek však může poškozovat DNA, proteiny i lipidy.

Je vědecky prokázáno, že telomerická DNA je obzvláště citlivá na oxidační poškození. Poškození DNA a narušení reparačních mechanismů mohou urychlovat zkracování telomer a zvyšovat chromozomální nestabilitu.

Antioxidační potenciál medicinálních hub

Mnohé léčivé houby obsahují polyfenoly, melaniny, triterpenoidy a další látky s antioxidační aktivitou. V této souvislosti jsme diskutovali například druhy:
• Inonotus obliquus (čaga)
• Ganoderma lucidum (reishi)
• Cordyceps sinensis (cordyceps)

Zejména čaga je v odborné literatuře popisována jako houba s vysokým obsahem fenolických sloučenin a melaninu. Byla u ní popsána i aktivita podobná enzymu superoxiddismutáze (SOD), což naznačuje potenciál přispívat ke snižování oxidačního stresu.

Je však důležité zdůraznit, že v současnosti hovoříme o potenciálním nepřímém vlivu prostřednictvím snížení hladiny ROS, nikoli o přímém „prodlužování telomer“. Omezení oxidačního poškození může teoreticky přispívat k zachování telomerické stability.

Mitochondrie – centrum buněčné energie a stárnutí

Diskutovali jsme také funkci mitochondrií, tedy „energetických stanic“ buňky, kde vzniká ATP. Právě zde se tvoří významná část reaktivních forem kyslíku.

Porucha mitochondriální funkce může zvyšovat oxidační stres. Některé bioaktivní látky obsažené v houbách v experimentálních modelech vykazují schopnost podporovat mitochondriální metabolismus a antioxidační ochranu.

Potenciální vliv hub na mitochondriální funkci tak může představovat další nepřímý mechanismus podpory buněčného zdraví.

Telomeráza a její regulace

V souvislosti s telomerami nelze nezmínit nositelku Nobelovy ceny Elizabeth Blackburn, která zásadně přispěla k objasnění role enzymu telomerázy při udržování délky telomer.

Telomeráza je enzym schopný doplňovat telomerické úseky DNA. Její regulace je velmi komplexní a souvisí jak s procesy stárnutí, tak s nádorovou biologií.

V současnosti jsou zkoumány přírodní látky, které by mohly ovlivňovat signální dráhy spojené s expresí telomerázy. Jakákoli tvrzení však vyžadují přísnou vědeckou validaci.

Houby jako samostatná říše života

Dotkli jsme se i evolučního a filozofického rozměru. Houby představují samostatnou říši organismů a geneticky jsou bližší živočichům než rostlinám.

V této souvislosti jsme zmínili knihu Entangled Life biologa Merlin Sheldrake, která poukazuje na zásadní roli hub jako skryté infrastruktury života na Zemi.

Závěry setkání

Naše setkání bylo hluboké, odborné a inspirativní.

Diskutovali jsme:
• roli oxidačního stresu ve zkracování telomer
• význam mitochondriální funkce
• antioxidační potenciál medicinálních hub
• vědecké perspektivy dalšího výzkumu a možnosti spolupráce

V odborném prostředí stále častěji zaznívá zájem o čagu jako o jeden z výrazných přírodních antioxidantů. Tato houba je bohatá na melanin a fenolické sloučeniny a je zkoumána v kontextu imunitní regulace, mikrobiomu a buněčné ochrany.

Je důležité zachovat vědeckou střízlivost: hovoříme o výzkumném potenciálu a směrech dalšího bádání, nikoli o klinicky prokázaném prodlužování života.

Jedno je však zřejmé — výzkumný potenciál medicinálních hub je značný.

Kdysi znamenal revoluci v medicíně penicilin, izolovaný z houby. Možná nás čekají další objevy spojené s touto mimořádnou říší organismů.

Osobně nadále rozvíjím oblast medicinálních hub s důrazem na vědecký přístup a mezioborovou spolupráci.

V mycobiotech SIBIPHARM vyrábíme houbové extrakty z 20 různých funkčních hub.
Více informací naleznete na: www.sibi.cz

Doc. Ing. Evgeny Razumov, DrSc

20/02/2026

11/02/2026

Proč se cítíme unavení – a proč potřebujeme pohyb, ne odpočinek?

Paradox moderního života: čím méně se hýbeme, tím více se cítíme unavení. Důvod spočívá v biochemii našich svalů.

Během fyzické aktivity svaly produkují signální bílkoviny – myokiny. Tyto molekuly snižují zánět, zlepšují metabolismus, podporují činnost srdce a mozku, aktivují mitochondrie a pomáhají organismu vytvářet více energie. Proto se po přiměřené fyzické aktivitě často cítíme svěžejší než před ní.

Když svaly pracují málo, zvyšuje se hladina jiných regulačních bílkovin, včetně myostatinu, který brzdí růst svalové tkáně. Jeho nadbytek souvisí se ztrátou svalové hmoty, zhoršením metabolismu, chronickou únavou a rychlejšími věkovými změnami.

Někdy hlavním problémem není nedostatek motivace, ale nedostatek energie pro samotný začátek pohybu. V tradiční asijské medicíně se pro zvýšení vytrvalosti a energetického potenciálu organismu používala houba cordyceps, která podporuje buněčné dýchání a energetický metabolismus. Ve sportovní praxi byla využívána ke zvýšení vytrvalosti a regenerace po zátěži.

Pro dlouhodobou fyzickou aktivitu a stabilní vytrvalost se tradičně používala také čaga – severští lovci připravovali nápoje z čagy během dlouhých přesunů a zaznamenávali vyšší vytrvalost i nižší únavu.

Hlavní závěr je jednoduchý:
energie nepřichází tehdy, když odpočíváme, ale když se začneme hýbat.
Pohyb spouští biochemii vitality.

mycobiotech SIBIPHARM
www.sibi.cz

09/02/2026