28/05/2024
Důvěra ve své vnímání „reality“
Pojďme si alespoň trochu probrat, jaké je naše vnímání. Pokud nám záleží jen na vidění, můžeme si všimnout, že podněty se dostávají do očí a jsou posílány do mozku, také jako stimul, prst, jehož signály přijímá interpretuje. Například barva představuje jednu z viditelných barev. V závislosti na podnětu si z něj mozek udělá obraz. Ale, obrázek interpretoval, "neviděl" přímo. A my, kteří "vidíme" barvu, ji můžeme potom interpretovat mnoha způsoby:
Ex 1: Jaká pěkná barva, vždy se mi ta barva líbila, vždy ji nosím na sobě, na oblečení a prostředí kde žiji.
Ex 2: Jaká nudná, hrozná barva, jako dítě jsem ji musela nosit kvůli náboženství a byla jsem potrestána pokaždé, když jsem se vzbouřila za to, že jsem ji nutila nosit.
Tak uvažme: oko interpretovalo světelný stimul, mozek přeinterpretoval signály přijímané z očí, přijímáme tyto "interpretace" jako spolehlivé "reality" a bereme pohled jako "realitu".
Přesto si každý z nás může vykládat stejnou barvu opačným inkluzivním způsobem, podle toho, jaký personál přidáme do našeho pohledu na „realitu. ” V závislosti na našich emočních reakcích na barvu se výsledek mění a barva je jen barva.
Naše subjektivita, “like” nebo “nelike” odpověď radikálně mění to, co připisujeme barvě samotné.
A co říct, když naše vnímání může být změněno, ovlivněno a dokonce zkresleno, když nějaký 'vnímání' od nás dostane subjektivní úkol, p. ex. , ze strachu, hrozby, znechucení, znechucení nebo naopak z přívětivosti, přijetí a pozitivity?
No, zjednodušuji otázku, chci všem připomenout, že jediné, co můžeme dělat z hlediska vnímání, je uvědomovat si, že vše je výsledkem interpretace a že podstatná část toho, co připisujeme vnímanému světu, je jednoduchá projekce našeho, většiny čas, díky hodnotám, které jsou získány nebo napodobovány od raného dětství. Připisujeme vnímanému světu, objektům a lidem, našim hodnotám a pocitům pozitivní či negativní, velká část tohoto vnímavého zařízení je předmětem našeho nevědomí.
Musíme "otevřít oči" tomu, jaké jsou naše názory, co navrhujeme a subjektivitě, kterou automaticky přiřadíme tomu, co vidíme.
Dejte si pozor na hodnoty dobra/dobra a zla/zla, které jsou všem "vyprodány" kulturou (nebo její nedostatek), rodinou a společností.
Vše, co máme, je "interpretace", takže vše, co můžeme udělat, je udělat z naší interpretace nejčistší ze všech "naších", kterou můžeme navrhnout a připisovat vnímání.
Vždy nás poznamenaly iluze, předsudky, pokřivení, lži, podvody, odchylky. Kdo neprobírá o tom, co je v jeho aktu vnímání instalováno vzděláním, rodinou, náboženstvím, zvyky, předsudky, hodnotami atd. automaticky interpretuje zážitek "očima druhých".
Pokud máme jen "interpretace", tak je nejvyšší osobní zodpovědností vyčistit naše vnímavé filtry od všech získaných šmejdů.
Tohle je úkol, který stojí za celý život!
