16/07/2025
6 let kojení. 😻
Ne jako výzva. Ne jako oběť. Ale jako přirozený způsob péče, který je součástí mého mateřství.
Jaké jsou 3 věci, které mi podle mě nejvíce pomohly těch 6 let zvládnout?
🌀 Nikdy jsem nesouhlasila s tím, že mě kojení nějak omezuje. Cestovala jsem s dětmi i bez nich. Pracovala jsem. Neměla problém opustit dceru přes noc. Kojení bylo součástí našeho života, ne vězení. Nikdy jsem nesouhlasila s myšlenkou, že by pro mě kojení mělo být překážkou.
🌀 Nikdy jsem nepřijala myšlenku, že mi kojení “bere tělo”. Moje tělo zůstává moje – i když živí, mazlí, kojí. Nemám pocit, že bych si ho musela “vracet” odstavením. A tak mě nic netlačilo ani netlačí k tomu to dělat.
🌀 V našem okolí je dlouhodobé kojení normální. Většina dětí v našem kruhu byla kojená do 3, 4, 5 let… a dál. Nikdy jsme nebyly “ty divné”, “ty přehnané”, “ty přehnaně alternativní”. Často se tak ale ženy ve svém okolí cítí. Je mnohem jednodušší následovat instinkt, když je to v tvém okolí norma.
Kojení pro mě není hlavní identitou. Ale je přirozenou součástí života s mými dcerami – chvíli každodenní, chvíli občasnou, chvíli večerní nebo už jen usínací.
Pro mě to nikdy nebude důkaz obětování. Spíš důkaz toho, že když máme podporu a respekt k vlastnímu tempu, může být mateřství jemné, svobodné a stabilní. A to i při kojení do samoodstavu.
✨ Pokud to máš jinak, je to úplně v pořádku.
✨ Pokud to máš podobně, nejseš v tom sama.
👉 Sdílej se mnou – jaké přesvědčení ti pomohlo na tvé cestě kojení? Anebo co byl naopak ten hlavní důvod, proč už to nebo vůbec nešlo?
