07/12/2022
Dnes to řeknu tímto příspěvkem.....
Poslouchej sebe, věř svému tělu, protože jen ty víš 🥰.
Já sama jsem dle slov doktorů s vrozenou srdeční vadou neměla šanci přežít. Pak, když se podařilo odoperovat jsem měla brát do konce života prášky. Neberu už ani jeden zhruba čtyři roky. Je to o vnitřním uzdravení - psychika. Veškeré naše emoce si tělo pamatuje a reaguje 😇.
Takže když víš, že to není tak, jak ti je vkládáno do hlavy, tak to tak nebude.
Lidé mluví o lékařské nutnosti potratu k záchraně života matky. Byla jsem jednou z těch matek.
Ve 20. týdnu těhotenství mi byla diagnostikována agresivní rakovina, která mi uzavírala dýchací cesty. Nikdy nezapomenu, když se první lékař, onkolog, zmínil o potratu. Prošla jsem si roky neplodnosti, abych otěhotněla.
Věděla jsem, že raději zemřu a porodím. Pak jsem se setkala s dalším lékařem, který vyjmenoval všechny problémy, které by dítě mělo, kdybych ho neukončila.
Stála jsem si za svým a odmítla. Řekl: "To je v pořádku. Dítě se stejně pravděpodobně spontánně potratí."
Hledala jsem a našla dobré lékaře, kteří mě podporovali, a ve 34. týdnu jsem porodila zdravé dítě.
V lednu oslavím 10 let bez rakoviny. Mám zdravou, krásnou 10letou dceru, která je živou připomínkou toho, že lékaři nevědí všechno." - Sarah Hull
