27/02/2026
A PŘESTO ŘÍCI ŽIVOTU ANO.
Dneska jsem si při poslouchání videa, na které jsem vám poslala odkaz v minulém příspěvku, uvědomila, že jsem v minulosti prožívala stavy, které jsem díky tomuto videu mohla v sobě lépe zařadit nebo spíše pojmenovat, co se dělo. Měla jsem před časem velmi silný pocit, že chci žít v Novém Mexiku. Je to ta země (USA), ve které autor onoho příspěvku žije. K tomu místu na Zemi, mě to už delší dobu silně "táhlo" a protože tam žije naše dcera s rodinou, tak tam téměř každým rokem jezdíme na návštěvu a cestujeme. Mívala jsem pocit, že tam jsem skutečně "doma" a pociťovala silnou touhu se tam vrátit a žít.
Jednou, když se tahle touha zase objevila, sdílela jsem tuto zkušenost s kamarádkou a stále dokola jsem opakovala, že žít tam je pro mě ale neuskutečnitelné. A i když ona mi oponovala a pomáhala představit si, že nic není nemožné (máme tam nakonec také část rodiny), já jsem uvnitř sebe cítila, že je to definitivní.
A tak jsem se se svojí nevysvětlitelnou situací svěřila svojí terapeutce Ivaně a ta mi skrze svalový test (pracuje s tím také metoda kineziologie) pomohla najít, odkud se moje pocity berou. Ty pocity patřily dítěti, kterým jsem tam v minulosti byla a které vzešlo ze znásilnění domorodé obyvatelky bílým mužem, když se osídlovala Amerika. To, co jsem jako to dítě stále žijící ve mně, potřebovala, bylo přestat v sobě odmítat onoho může - tak, jak to prožívala moje matka v té době (skrze jeho čin), z jehož půlky jsem vzešla.
A tak mě dnes v souvislostí s touto událostí, která se zapsala do mého energetického pole (mojí duše) napadlo, že láska, není dobrý nebo příjemný pocit z nějaké situace či přítomnosti nějakého jiného člověka, ale že je to schopnost neodmítat to, co se odehrává nebo se již odehrálo. (Viktor Frankl po přežití holokaustu nazval svoji útlou knížku vzpomínek na ten čas "A přesto říci životu ano"). A vzpomněla jsem si na svou tehdejší matku a jasně viděla, co jsem jako dítě potřebovala, abych si v sobě mohla nést otevřenost k životu. Potřebovala jsem její smíření (přijetí) s jejím vlastním osudem. S tím, co jí přišlo do života a co neměla možnost změnit. Díky spolupráci s Ivanou jsem tento tísnivý pocit konečně mohla propustit. Od té doby mám klid. Díky tomu videu, bych to nazvala jako prožívání více dimenzí najednou. Protože ten smutek a pláč, který jsem prožívala, byl skutečně autentický, ale do tohoto života nepatřil. Díky Gregorovi jsem se v tom zase o něco lépe zorientovala. Zažili jste také něco podobného?
(S Ivanou začínám spolupracovat a náš první seminář, provázený rodinnými konstelacemi a prací se svalovým testem nese název "Říkám životu ANO bez podmínek" a uskuteční se 18.4. na Praze 2).
18.4. 2026 | 9:30 - 17:00 | Praha 2, Nové Město
