29/04/2026
Vždycky mi to asi nedochází, ale dost často ano. Nenapadá mě, jak lépe to říct, než že miluju ten proces, kterému říkáme terapie. Napadají mě také slova, jako rozkvetení, vyloupnutí, nadechnutí a další různá.
Je pro mě fascinující a je to velká čest, sledovat a jít tu cestu spolu.
Často vnímám, jak přichází někdo se svoji trampotou, bolestí, smutkem…zraněními, menšími i velkými.
S pocitem, že mu v tom není dobře.
Má své vnitřní programy, přesvědčení, myšlenkové limity a nevidí cestu dál.
Kdybych já, v tu chvíli ,nějaká řešení nabízela, nebylo by to pro toho člověka přijatelné a ani představitelné.
Když jsem ukončovala svůj první , hodně dlouhý, psychoterapeutický výcvik, Rogersovský, měla jsem pochybnosti o tom, že zcela nedirektivní přístup ke klientovi, mi nemůže stačit. Byla jsem přece dítě vychované v autoritativní době. 🙂 Myslela jsem si, že bych měla umět radit, řešit, pomáhat, dávat úkoly, mít nějaké nástroje, jak klienta někam posunovat.
Rogerse mám ráda čím dál více. Ten pocit, když klienta “jenom” doprovázím a vidím, jak se mění, jak si na svá řešení přichází, jak navrhuje a uskutečňuje věci, které by pro něj na začátku byly úplně nemožné, nepřijatelné, divné a úplně mimo. Najednou se to děje. Vidím před sebou úplně někoho jiného. Člověka, který ožívá, bere svůj život do svých rukou, dělá spousty změn, kterých se dříve bál. To kouzlo je v tom, že dokud si k nim nedošel sám, bylo v pořádku všechno tak, jak se to dělo.
Je to obrovské i pro mě. Obrovské, že se to děje, že mohu být j toho, že to není řešení mnou vymyšlené, že a když v tom nepřekážím. Je to radost. Vim, že to není vůbec samozřejmost, když si uvědomím, že tu práci, ten proces, fakt miluju. 🫶
V případě zájmu o terapie se mnou mi napište zprávu. Od května budu mít zájem o klienty, kteří se chtějí se mnou potkávat on-line ☎️🌞
