29/09/2024
Včera jsem seděla uprostřed z 80% zničené vsi jejíž obyvatelé bojují s mnoha výzvami a ještě zdaleka se neblíží konec úmorné práce. Seděla jsem tam sama a chvíli měla čas se po třech dnech nepřetržité práce rozkoukat a vlastně nějak zjistit, jak to všechno na mě v zaplavených oblastech působí. Dost rychle jsem se propadla do trudomyslnosti a pochyb, zda vůbec to málo, co člověk dokáže udělat, má cenu.
Netrvalo dlouho a z mých černých myšlenek mě vytáhl Martin, dobrovolník, který náhodou kráčel kolem a zeptal se, jestli si může sednou vedle mě na ten povalený sloupek, který jediný široko daleko nebyl pokryt vrstvou bahna. A začali jsme si povídat a najednou se všechny moje chmury rozplynuly a znovu jsem v rozhovoru chytila půdu pod nohama. Myslím, že to nikdo kolem mě nezaznamenal, ale pro mě to bylo obrovsky silné. Jen krátký okamžik a přesto tak převratný.
A takto mocně fungují neviditelné věci. Tímto vás chci vyzvat k tomu, udělat malé kroky, které dělají velké věci. A na stejném principu fungují Efektivní mikroorganizmy, neviditelné, malé, podporující, živé...
