04/07/2025
Každý je sám – a právě proto si můžeme podat ruce.
Ne proto, abychom si zaplnili prázdno.
Ale proto, že samota je součást lidské zkušenosti.
A když se potkají dva, kteří zůstávají ve spojení se sebou a přesto se otevírají, může mezi nimi vyrůst most.
Most, který je vzácný.
Někdy se postaví na okamžik –
třeba na tanečním parketu.
Jindy vydrží roky – ve vztahu nebo přátelství.
Ale nejsme spojené nádoby.
Pořád jsi to ty.
Každý je sám –
a právě proto se můžeme potkat doopravdy.
A právě v tom je obrovská svoboda:
nesklouznout do prázdného přizpůsobení
ani do instantní fúze bez tvaru.
Nést si svůj rytmus.
Své tělo, svůj příběh.
Vytvořit prostor, kde se může stát něco skutečného.
Mosty se tu nestaví z potřeby.
Rodí se, když se díváš – a zůstáváš.
Když jsi u sebe – a přitom nezavíráš oči.
Jen z toho místa otevřenosti, kde jsi opravdu doma – ve své bezpečné skořápce sebe sama,
může vyrůst něco, co chutná po ořechu:
plné, živé, výživné.
Odhalená.
V tichu.
U vodního zrcadla.
Zářím.
Ve slunečním objetí.
