Iva Chocholatá - celostní průvodkyně pohybem

23/03/2026

Kotva v divokých vodách ⚓️

🌀🌀🌀

Velmi silnou terapii si můžeme dopřát my sami.
Náš vlastní dotek.
Náš dech.
Naše pozornost.
Naše tady a teď v našem těle.
Naše přítomnost.
Naše vnímavost a všímavost.
Naše zastavení a uvidění.

Regulace nervové soustavy.
Kontakt sám se sebou.
Pobytí s tím, co je, tak, jak to je.
Prožití své hodnoty.
Pocit bezpečí.

🌀🌀🌀

Chystám pro vás živé setkání vás s vámi samými.
Kde si budete moct prožít, jakou kotvou ve svém životě jste sami pro sebe.
Pokud vás to volá, zůstaňte naladěni, brzy se dozvíte více.

20/03/2026

Týden oslav neurodiverzity 🌈

🌀🌀🌀

Můj autismus by nedopustil tento oslavný týden nezmínit a moje ADHD zapříčinilo, že se k vám příspěvek dostává v pátek.

🌀

Takhle, jako v příspěvku, to může vypadat v ND hlavě. A ještě milionkrát “hůř” a rychleji.
To, jak to působí na život ND osoby je dáno konkrétním způsobem fungování jeho nervové soustavy a je velmi ovlivněno tím, jaký život vede.

Proto jsem se rozhodla studovat a zkoumat i jiné typy ND a širokou škálu divergentně fungujících nervových soustav.
A také traumatu, jelikož PTSD a cPTSD je u ND vzhledem k citlivosti a křehkosti NS velmi časté.

Vnímám velkou potřebu podpory somatického prožívaní u ND jedinců a zažití si různých tělesných a kotvících nástrojů k tomu, aby to, co se děje ve videu v příspěvku, nezpůsobovalo úzkost a přehlcení, ale dokázali jsme v tom být “pouze” jako pozorovatelé a umět s tím nakládat.

Neurodiverzita může být naším darem nebo naším peklem.
Každopádně není to porucha, ať tak či tak.
Je to naší součástí, ze které si nemusíme tvořit unikátní identitu.
I jako ND jedinec totiž můžeme být vším, co si zamaneme, avšak nemusíme být ničím.

Jsme zkrátka lidé. A těm stačí být.

🌀🌀🌀

A pro “pobavení” zmíním mýty, které stále mýtujou a reakce některých z neurotypické (nebo ND nepřiznané) společnosti:

“Nemůžeš být autist(k)a, vždyť jsi hezký/á!”
“Nemáš autismus, žiješ přece normální život a znám tě hodně dlouho.”
“Každý občas zapomíná věci a chodí pozdě na schůzky, to není ADHD.”
“Autisti jsou nešikovný, pohyb jim dělá problém.”
“Jsi prostě moc přecitlivělá/ý, ne nijak speciální.”
“Je prostě jenom divná/ý.”
“To dítě je zkrátka nevychovaný, žádnou speciální podporu nepotřebuje, to by se divilo u nás doma.”

🌀🌀🌀

Tak koho tady mám neurodivergentního?
Jak se vám daří?

12/03/2026

Uf….

🌀🌀🌀

Nevíš, kde ti hlava stojí?
Netušíš, kde se bere všechen ten neklid?
Frustrace?
Naštvaní?

Pojď si se mnou na chvíli sednout.

11/03/2026

Když bolest trápí příliš.

🌀🌀🌀

Když už se z telegramu stal připíchnutý e-mail bez jasnýho předmětu.
A ta informace, kterou by bolest mohla být, ne a ne odejít.

Když se stává naší identitou.
Když už se ze vzteku z nejistoty bolestí přivlečenou stává rezignace a tichý pocit nekonečnosti.
Když už je všechno v bluru a kontury jasnosti se zdají jako vymyšlený příběh pro děti.

Tehdy máme možnost se zastavit v těle a zároveň odstoupit.

Často bolest způsobí, že z těla utíkáme s touhou po analgezii. Odpojení a disociace se stávají našim nástrojem přežití.

K rozpuštění bolesti můžeme přispět, a to i po letech chronických obtíží “bez vysvětlitelných důvodů”, když se do těla vrátíme.

Bez očekávání, soudů a hodnocení.

Po dlouhém soužití s bolestí to vyžaduje velký odstup a odhodlání, někdy odvahu a často důvěru a víru.
Dokonce se může stát, že je již bolest našim stavem normality a jediná cesta je dát nervovému systému možnost poznat jinou normu - bezpečí. Bez bolesti.

Když se s danými místy propojíme, zasytíme kyslíkem, živinami z krve a necháme odvést výdechem a opět tokem krve, co tam již nepatří, dáváme si velkou šanci, že s bolestí pohneme.
Pokud je pro nás toto setkání velmi náročné, můžeme při něm odstoupit z těla a pozorovat sami sebe jako cizince. To nám již často přinese schopnost empatie a možnost být k sobě více laskaví.
Pochopení (ne však chápání), uvidění (ne však dívání), spočinutí (ne však potřeba vyřešit) mají léčivou moc.

Trávíte vědomě čas ve svém těle?
A potkáváte se svou bolestí?

(Video zrychleno 3x)

08/03/2026

Ženo, tohle je pro tebe ✨

Můžeš.

🌀🌀🌀

Být přesně taková, jaká potřebuješ.
Teď.
A jindy zase jiná.
Žít sebe, i když nikdo kolem nepřikyvuje.
Nesouhlasí a netleská.

Můžeš.
Objevovat, kdo doopravdy jsi pod všemi těmi vrstvami zvenčí.
Změnit se.
Chtít, jít a tvořit.
Změnit směr.
Zastavit, otočit se a odejít.
Zůstat, ale dýchat otevřeně.
Udělat krok vzad i běžet po nové trase.

Pečuj o sebe 🫂

Odvážný, laskavý a zranitelný mezinárodní den žen ❤️✨🌀

04/03/2026

Pojď přetvořit tenhle narativ.

Můžu.
Můžeš.

❤️

02/03/2026

Mobilita.

Ideální možnost pro nervovou soustavu se potkat s bolestí v bezpečném a kongnitivně kontrolovaném prostředí.

🌀🌀🌀

Mobilita není fancy trend ve vlně longevity marketingové strategie.

Není ani bezduché protahování a opakování oko potěšujících a weird cviků z netu.

Co se týká toho, jak s ní nakládat, platí obecné návody pro lidské tělo jako takové, ale na každé jedinečné tělo je potřeba unikátní přístup, který zohledňuje jeho celkový stav včetně dalších dvou našich součástí, Duše a mysli. V potaz je potřeba vzít práci s emocemi a případným traumatem.

Vědomá práce s mobilitou:
potkání se nejen se schopností svalů, šlach a kloubů zajistit stabilitu a sílu ve velkých rozsazích, ale také s různou tenzí na různých místech (nejen) těla, dovolení si jít do regrese jako laskavost sám k sobě a nutnost pro bezbolestné fungování v běžném životě i ve sportovním výkonu, také hluboké poznání svého těla, možnost propuštění starého a integrace nového.

Práci s tenzí a třesem velmi vítá nervová soustava, lze tedy regulovat vnímání těla, ať už propriorecepčně, tak i interocepčně (neurocepce in vivo real time 🫠).

Enjoy bezpečné sebetrýznění aka sebepéči a sebepoznání 🌀

23/02/2026

Všímavost a neurodivergentní nervová soustava

🌀🌀🌀

Jak uchopit neustále přítomné až obscesivní myšlenky jako nehodnotící empatický nástroj ke spočinutí?

Neurodivergentní mozek nerad zastavuje.
Většinou mu úplné fyzické zastavení přináší neklid, rozruch, příležitost vymýšlet více a také více hodnotit, zároveň nepřichází žádná odměna (nula dopaminu).

Od meditace chceme pravý opak.
ND se může přetrhnout, ale meditaci tak zavrhne, jelikož mu prostě nefunguje.

ND mozek si ale rád všímá.

V pohybu mu dáme tu možnost to dělat s naším tělem, s okolními podněty, dokážeme minimalizovat reaktivnost na jiné nesoučasné podněty.

Zlepšujeme tak nejen propriorecepci, dokážeme usměrnit zběsilé volnoobrátkové myšlenky, vracíme tím do těla a nejen v tu danou chvíli.

Zlepšujeme interocepci - vnímaní vnitřního prostředí těla - ta je stěžejní k vnímání opravdového svého já, vede k vnitřnímu klidu, jelikož nervová soustava již nebude zmatená, na co vše má reagovat, ale dáme ji tím bezpečí a jasnost, které procesy jsou opravdu naše.

🌀🌀🌀

I se všímavostí jako nástrojem k zastavení a sebepotkání pracujeme s mými klienty.
Pro setkání s bezpečím - uvnitř sebe i ve vnějším světě.

Pokud tě téma oslovilo, neváhej se na mě obrátit.

spocinuti

12/02/2026

12/02/2026

Sebeuvědomovaní

🌀🌀🌀

Každý si určitým způsobem teď a tady uvědomujeme sami sebe.
Tento proces má několik vrstev zahrnující naše tři části: tělo - mysl - duše.

Různé obory se na to dívají ze své perspektivy svými know-how a nástroji, jež jim ten daný obor nabízí.
Výsledný obraz vnímání ale nelze rozdělit a nahlížet na něj pouze z jedné naší časti. Zjednodušeně - nejsme “pouze” tělo, ani mysl, ani duše.

Nejrelevantnější informace o nás samých nám nabízí nervová soustava (NS), která by se dala nazvat jako hlavním “orgánem” sebeuvědomování.
Bere v potaz všechny vrstvy a reaguje na podněty získavané skrz ně.
NS toto provádí nevědomě skrz tzv. reflexy (př. trhnutí od podnětu bolesti) a my jako celek pomocí NS díky vědomým reakcím (rozhodnutí, kam uhnu).
Můžeme sem řadit procesy čití jako propriorecepce, interocepce, apod.

U jedinců s velmi citlivým vnímáním (neurodivergence, citlivost způsobená fyzickým a/nebo mentálním traumatem, apod.) může ovšem docházet k pozměňování vyhodnocování a tedy i reagování NS.
Výsledný obraz, který o sobě daný jedince má, nemusí tak korespondovat s jeho realitou.
Stává se to z důvodu přehlcení NS podněty a jejich intenzity pro danou NS.
V těchto případech můžeme vidět odklonění od reality oběma směry, tedy vyhodnocení podnětu jako intenzivnějšího, ale i méně intenzivního, než ve skutečnosti pro danou NS je. Také může docházet ke kombinaci u různých typů podnětů.
Je to záchovný mechanismus, který má vést k tomu, aby se před podněty a jejich intenzitou jedinec uchránil.

V případě velmi citlivých NS, kdy je každý podnět zaznamenán a to s velkou intenzitou může dojít z různých důvodů k tomu, že reakce NS je přehlcující (hyperreakce) nebo naopak nedostačující (hyporeakce).

Toto zpracovávání podnětů neplatí pouze o fyzických vjemech, ale i o těch mentálních a emočních.
Je tedy protkán do všech oblastí našeho lidské bytí, včetně fyzických schopností, vztahovosti, emoční zralosti a schopnosti uvidět svoji hodnotu a dary a nakládat tak s nimi.

08/02/2026