PhDr. Milana Čížek Hrubá

23/09/2024

Jak důležité je mít… „vztahy“🧑‍🤝‍🧑

Název dnešního příspěvku jsem si vlastně zapůjčila od známého autora O. Wilde. Člověk je tvor sociální, to je odvěká pravda. Ve svém životě, jak pracovním, tak i osobním, navazuje různě motivované, různě hluboké různě stabilní vztahy. Čím je člověk zkušenější (nechtěla jsem napsat starší) tím má sice „vztahů“ méně, ale o to jsou třeba kvalitnější, příjemnější, hlubší. Prostě je mu v těch vztazích a interakcích fajn.
Ale pozor, zde ale platí, že nic není definitivní. I to, co si myslíme, že je „na vždy“ je potřeba opečovávat, kultivovat, rozvíjet. 🌼

CELÝ ČLÁNEK NEJDETE NA MÉM BLOGU ZDE:
https://milana-cizek-hruba.cz/jak-dulezite-je-mit-vztahy/

15/07/2024

Léto budiž pochváleno, ale….

nepodlehněme něčemu jako letní blues. Blues samo o sobě je prima hudební směr, mám ho ráda. Nicméně pokouší-li se o nás letní blues, tak pozor na to.

Co to znamená a jak to poznáte?

⬇️Přečtěte si v mém článku⬇️

nepodlehněme něčemu jako letní blues. Blues samo o sobě je prima hudební směr, mám ho ráda. Nicméně pokouší-li se o nás letní blues, tak pozor na to.

01/07/2024

NEČEKEJME NA VÁNOČNÍ ZÁZRAKY
Nejsem zastáncem unifikovaných návodů na úspěch. Marketingově vypadají jistě lákavě, stačí přeci udělat tři věci a stane se TO či ONO.
Každá změna, malá či velká si ale ve skutečnosti od nás samotných žádá mnohé. Je fajn se inspirovat, je fajn se ochytřit, nasbírat postřehy a vyslechnout zkušenosti. Nicméně, odpracovat změnu musí každý sám za sebe a poctivě. Proč nezačít právě v létě?
🌻☀️🐝

Přečtěte si celý článek na mém blogu: 👇🏻👇🏻👇🏻
https://milana-cizek-hruba.cz/necekejme-na-vanocni-zazraky/

14/06/2024

Jak se zachovat v situaci, kdy je momentální životní etapa našeho blízkého pro nás těžko pochopitelná? Jsou to situace, kdy jsme svědkem např. toxického vztahu, počínající či probíhající závislosti, workoholismu, zhoršujícího se zdravotního stavu, apod. Je to těžká věc a někdy srdcervoucí pocit.
⏬ Přečtěte si celý článek na mém blogu. ⏬

Všimli jste si, jak často se stává, že rozumíme životu těch druhých? Jakými odborníky na životy, chování, řešení problémů těch kolem nás jsme? A to vše dokážeme bez toho, aniž bychom byli požádání! My víme, jak by se co mělo řešit, co by měl/la říct, co by se měl...

05/06/2024

Důvěra sama o sobě je velmi křehká. Pro mě osobně je to důležité téma a v mém oboru je důvěra navíc základním stavebním kamenem všeho.

⏬ Přečtěte si celý článek na mém blogu. ⏬

Důvěra sama o sobě je velmi křehká. Důvěřovat svému mediátorovi, terapeutovi je věc, kterou klient musí cítit jako samozřejmost, jako něco, o čem nemusí a nechce přemýšlet.

06/05/2024

V SOULADU SAMA SE SEBOU
Pojďme se ještě vrátit k tématu vnitřního konfliktu. Druhým klíčovým momentem pro zvládnutí vnitřního konfliktu je naše osobní nastavení:
➡️ To, jak se do nás vepsaly výchovné metody našich rodičů a blízkých,
➡️ To, jak nás ovlivnil výchovný proces všech institucí, školou počínaje, zájmovými
kroužky konče
➡️ To, jaký vliv na nás mělo sociální prostředí, ve kterém jsme dospívali
➡️ To, jaký vliv na nás měly společenské změny, vývoj sociálního prostředí
To všechno už se stalo, není nutné se v tom nějak zvlášť a dlouho pitvat. Je dobré si to ale každopádně uvědomit, protože nám tehdy byly vepsány modely chování, modely řešení různých situací, modely soužití, modely komunikace, modely sebepojetí, atd. atd.
💡 Co se s tím dá udělat?
Je to jednoduché, stačí si zvědomit to, co se mnou rezonuje. Označit to co se mi nelíbí a vyvarovat se takových modelů chování u sebe. A ještě lépe ani netolerovat takový model ve svém okolí, přepsat nevhodné modely chování na ty, které jsou pro mne více vhodné, odpovídají mojí životní situaci a reflektují moje vnitřní potřeby.
Na tom všem se dá pracovat, co je pro to ale nutné? Chtít! Je to málo nebo moc? Jak kdy a jak pro koho, řekla bych.

24/04/2024

JAK PŘISTUPOVAT KE SVÉMU VNITŘNÍMU KONFLIKTU
Konflikt je něco, co nikdo z nás nevyhledává a čemu se v životě chceme raději vyhnout. Vnitřní konflikt si nás ale často najde i když nechceme.

Jako mediátor, průvodce při řešení konfliktů, si dovolím využit svých letitých zkušeností a pokusím se pro vás shrnout, jak se k takovému svému vnitřnímu konfliktu postavit.

Co já osobně považuji za zcela zásadní je schopnost být upřímná sama k sobě. Nelhat si. Co tím myslím?

➡ co nejpřesněji pojmenovat své motivy – proč to dělám, co mi to přináší, co si tím uspokojuji... Ale pozor v této první fázi nic nehodnotím, jen popisuji.
➡ cíle – co chci získat, co z toho budu mít. Zde je možné dojít k závěru, že i ta cesta může být cílem, ano proč ne. Je důležité si ale říct, že si tu cestu hodlám užít, nebo zda ji chci protrpět.
➡ hodnoty – jak to co dělám/nedělám, nebo co zamýšlím udělat/neudělat, je či není v souladu s mými osobními životními hodnotami.
➡ Co hodlám investovat – kolik tomu chci věnovat času, své osobní energie (o té už jste jistě v mých předchozích příspěvcích četli), fyzických sil, finančních prostředků, společenských kontaktů, profesního úsilí atd.

Dobrá zpráva je, že my, kterým je 50 +, jsme ve věku, kdy bychom se měli dobře znát. Někde v koutku duše víme, kým jsme, proč jednáme tak jak jednáme, potkali jsme svoje EGO, umíme s ním mluvit, umíme s ním být. Proto jsme už schopní si uvědomit, že to, kým jsem, jak se chovám a co dělám je v souladu se mnou samým, v souladu s blízkými.

Ale často si zapomeneme položit otázku: Neubližuji svým chováním sám sobě, neubližuji ostatním?

Je to těžké téma, protože je těžké být upřímný/á sám/a k sobě. Každopádně je to dobrý základ k vypořádání se s našimi vnitřními konflikty. A zároveň to je to příležitost se k tomuto tématu zase někdy vrátit.

17/04/2024

TANČÍM TAK RYCHLE, JAK DOKÁŽU

Název dnešního příspěvku jsem si vypůjčila od scénáristky a režisérky newyorské televize, autorky několika románů Barbary Gordon. Tomu, kdo ještě nečetl vřele doporučuji.

Na název této knihy jsem si vzpomněla v posledních týdnech mnohokrát, a to přesně ve významu, že tančím tak RYCHLE jak DOKÁŽU. Přímo to navazuje na moje vstupy na téma práce s vnitřní energií. Už jsme si řekli co se stane, pokud s naší energií a silami nezačneme správně hospodařit a víme, že to není o věku, ale o množství našich sil. Doufám, že už všichni máme uzavřenou svou vnitřní dohodu o hospodaření s osobní energii. A pokud stále ještě tápete, tak mám pro vás další myšlenky:

Proč si můžeme myslet, že „netančíme dost rychle“?

💃🏻 Strach z budoucna - přiznejme si, že s blížící se padesátkou můžeme být pro některé zaměstnavatele nezajímaví. Bezesporu ve všech oborech došlo k řadě zásadních změn, které jsme možná nezachytili a nejsme je schopní strávit. Na podnikání nemá každý nervy, nebo nápad, nebo odvahu.

💃🏻 Emocionální zátěž - současné tempo života, nové technologie, nepřeberné množství informací, velká paleta možností a voleb, které denně děláme.

💃🏻 Neumíme programově odpočívat. Já jsem vyrůstala v atmosféře Zátopkova když „si myslíš“, že nemůžeš tak přidej. Takže hospodaření se silami, jejich rozložení v čase, nechat si něco v zásobě, to naší generaci není blízké.

💃🏻 Změna podmínek, ve kterých žijeme. Můžeme mít pocit, že naše aktivity jsou neuspořádané, nesourodé. Přibývá starostí, zdravotní stav náš nebo našich rodičů se postupně zhoršuje. Děti stále potřebují naši podporu. Je prostě nutné najít další energii pro zajištění toho co vzniklo jako nová potřeba. A to se nám může stát, že se nám převrátí život vzhůru nohama úplně, ať už z jakéhokoliv důvodu.

Toto všechno s sebou nese následující důsledky:

📍 Pocit, že život nedává smysl

📍 Poruchy spánku

📍 Poruchy koncentrace

📍 Bolesti hlavy, zad, poruchy trávení atd.

📍 Problémy s dýcháním

📍 Problémy v mezilidských vztazích

Intenzita projevů se může lišit, je to velmi individuální. Co je pro jednoho nesnesitelné, pro druhého pak může být určitým diskomfortem. To vychází z naší odolnosti.

Na závěr něco pozitivního, vězte, že vše – SKUTEČNĚ VŠE - má svoje východisko, své řešení, svou cestu. 🌻

10/04/2024

JAK SI UDRŽET VITALITU PO PADESÁTCE?

Jak jsem již v jednom ze svých příspěvků zmiňovala, změna je něco, co nemáme rádi, snažíme se vyhnout. Ačkoli je tedy změna námi vnímána jako komplikace, úbytek celkového množství vitality si zkrátka o životní změnu říká.
Otázkou tedy už není, zda na něco máme nebo nemám energii, ale jaký způsob svého života volím, abych ji měla.

Je dobře, že v tomto věku již víme, kam směřujeme. Co by bylo fajn si nyní ještě ujasnit? No, říci si, jak?
Lze předpokládat, že jsme dosáhli profesní dokonalosti, překonali nějaké ty partnerské krize, snad již také vychovali děti, zajistili se
materiálně, je třeba si zorganizovat život tak, aby nás nevyčerpával a taky trochu těšil.
Pozn. Generace našich rodičů po padesátce očekávala velkou formální změnu, kterou byl odchod do důchodu. Ke změně
životních návyků došlo automaticky, protože přestali chodit do práce a začali žít jinak (brigády, vnoučata, zahrádka ….)
Jiná doba, jiné mravy - v podstatě jsme průkopníci, protože se profesně budeme angažovat déle, než naši rodiče. Změna v hospodaření se silami nás tedy čeká tak, jako tak. Čím dříve si to uvědomíme a něco s tím začneme dělat, tím lépe se budeme cítit.

JAK NA TO?
Pro vaši inspiraci uvádím pár důležitých otázek:

- Co dělám skutečně rád/a?
➡️ Co mohu udělat proto, abych v tom mohl/a pokračovat nehledě na věk?
➡️ Když nemohu už dělat to co dříve, existuje nějaká jiná aktivita, ze které mám radost?

- Co dělat musím?
➡️ Stojí mi to za to? Vyplatí se mi něco vydržet?
➡️ Mohu si dovolit něco nedělat? Co by se stalo?

- Co dělám ze zvyku a nemusím?
➡️ Je něco, co mě již nepřináší radost, a naopak mě to zatěžuje?
➡️ Nesetrvávám u činností, které by dávno měl dělat někdo jiný?

Přeji nám všem hodně sil a hezkou cestu nového objevování.

04/04/2024

DUŠEVNÍ ENERGIE 40+

S čím se potýkají ženy okolo svého 40. roku života?
Z toho, co jsem měla možnost zažít a slyšet, se dají vybrat tyto okruhy obtíží:

✔️pociťuji málo „radosti“ ze života, ačkoliv vše dělám jako dřív

✔️uspořádání všech aktivit, kterým se musím nebo chci věnovat, mi vlastně nevyhovuje

✔️stále cítím hroznou únavu, ačkoliv se vlastně nic nezměnilo, vše se mi zdá náročnější

✔️kolotoč starostí o rodinu skloubit s prací, a ještě stihnout nějaké volnočasové aktivity, případně i sociální kontakty, je nezvládnutelné, a k tomu se přidává i starost o rodiče

Pamatujte na to, že pokud si po čtyřicítce nevytvoříme dobré základy pro další životní období, tak nás to v padesáti dostihne. Když revizi svých životních zvyklostí odkládáme „na potom“, pak právě hrozí životni skepse, vyčerpání, rezignace na život, nebo berličkové žití s náhražkami.

Ať už se rozhodnete vzít vše za správný konec sama, nebo vyhledáte někoho, s kým se vám nová cesta bude hledat snáze, věřte, že vaším základním úkolem bude opustit životní stereotypy. Místo nich se snažte najít nové životní radosti a více si všímejte všech příjemných okamžiků kolem sebe.

28/03/2024

JAKÉ ZMĚNY V OBLASTI VITALITY NÁS V PRŮBĚHU ŽIVOTA ČEKAJÍ?

To, jaké množství duševní energie v průběhu života máme k dispozici není bez důvodu.

Každá naše životní etapa má svá specifika. Je moudré s tím počítat a pracovat s energií rozumně a ve svůj prospěch. Naopak není moudré bojovat a protivit se něčemu, co je přirozené. S čím se potýkáme jsou pak výzvy v podobě tlaku doby, jakým je například předsudek, že svět patří mladým a odvážným. Kdyby tomu tak skutečně bylo, tak by naše biologické schránky neměly důvod žít i po padesátce a to platí jak pro muže i ženy

Jakou jsou tedy specifika hospodaření s duševními silami v našeho průběhu života?

- V dětském věku energie značně kolísá od vitálních projevů po únavu a zase naopak.

To je velmi důležité, protože si v dětství potřebujeme vyzkoušet širokou paletu aktivit. Aby nás některé činnosti předem neodradily, nesmíme se bát chyb. Při učení nás nezastaví ani neúspěšné pokusy. Na učení způsobem „pokus X omyl“ vyplýtváme spoustu sil, proto má dětské obdivuhodnou schopnost rychlé regenerace.

- V mladším dospělém věku si můžeme dovolit dělat i to, co je energeticky náročnější.

Zvládneme aktivity, které jsou na hranic našich možností (např. sport bez předchozího tréningu - lyžování v Alpách).

Mimo jiné vydržíme značnou zátěž, když děláme, co nechceme, ale musíme (např. respektování pravidel, které nám nesedí).

- V dospělosti si udržujeme dynamickou rovnováhu mezi našimi energetickými výdaji a příjmy.

V dospělosti zaměřujeme cíleně činnosti, které nám stojí za to. Když se nám pak něco podaří, máme radost a nabereme spoustu nové energie. Úlevný pocit, že jsme něco zvládli, je silnou motivací, pro výdrž a námahu. Polichotí nám pocit sounáležitosti a ocenění od ostatních.

- Po čtyřicátém roce už nezvládneme tak rychle regenerovat. Proto je výhodné zavést změny do způsob života, dobře si rozložit síly.

Cesta ke změně životní strategie začíná tím, že přestává fungovat to, na co jsme byli zvyklí. Zavládne panika, že nejsem jako dřív!

Po letech „odžitého života“ je čas se zastavit a zrevidovat naučené zvyklosti. Neznamená to, že se rozloučíme úplně s naším dosavadním životem, jen si ho pozměníme ku prospěchu svému, najdeme možná nový životní styl, nebo ten náš poupravíme. Nadále se budeme realizovat, ale způsob, jakým to budeme dělat, bude částečně či úplně jiný.

- Kolem padesáti let, ženy vypnou svůj reprodukční cyklus

To je jasný signál přestat experimentovat, protože se jedná o přežitek. Výhodné je, držet se svých dobrých návyků a třeba je drobně poupravit. Pracovat na zdokonalování toho, co již známe a umíme. Opřít se o dobré základy, které jsem si pracně léty vybudovali.

Umění regenerovat, zdravě se angažovat je dobrým základem duševní pohody. Nestačí to vědět, je třeba to chytře dělat.

Spoluautorka článku: Irena Vašátková

18/03/2024

PROČ NEMÁME RÁDI ZMĚNY?

Nám lidem je přirozené lpět na tom, co nám nějak funguje, na co jsme si navykli, co známe. Ve svém okolí mám jen velmi málo lidí, kteří změnu plánovitě „vyhledávají“. A proč tomu tak je? Částečně v tom hraje roli věk, temperament, životní zkušenosti, naučená schémata chování atd. V určitém věku se nám prostě nedostává potřeby se za něčím hnát, dokazovat sobě i okolí, jak jsem dobří. Dochází nám „dech“ a osobní energií začínáme šetřit. Přemýšlíme, do čeho se nám vyplatí „investovat“ energii a svůj čas. Více o tom zde zanedlouho.