16/10/2025
Naše doktorandka Tereza Dočkal z Oddělení biologických rytmů odpovídá v Zeptej se vědce, jakým způsobem spouští lechtání reflexní reakci 🧠a jak nám a některým zvířatům 🐁 může lechtání pomoct při emocionální blízkosti.
Milujete lechtání? Nebo jste tým „nesahej na mě“? 😅
Terka dnes odhalí, proč v nás lechtání vyvolává tak rozporuplné pocity. 👇
😀 DOTAZ 😀
Proč má člověk nutkání se smát, když ho někdo lechtá? Mně osobně to není příjemné, ale když mě někdo lechtá, směju se a tím pádem to vypadá, jakože mi to je příjemný 😁 ale není 😀 Předem děkuji za vaše zdůvodnění 😊
⏱ MINUTOVÁ ODPOVĚĎ ⏱
⛓️ Smích vyplývající z lechtání není čistě dobrovolným aktem. Je často popisován jako reflexní reakce.
🏃 Lechtání aktivuje mozková centra zodpovědná za spouštění reakce „uteč, nebo bojuj“, vlákna pro vnímání bolesti a centra emocionálních odpovědí.
😆 Smích z lechtání je způsoben kombinovanou aktivací všech výše zmíněných mozkových center.
🐀 Smích z lechtání můžeme pozorovat i u některých zvířat, například u potkanů.
🧠 ODPOVĚĎ 🧠
🦍 Pravděpodobně všichni jsme někdy zažili na vlastní kůži lechtání: Nepříjemný pocit, způsobující nekomfort, při kterém se ale z nějakého důvodu nemůžeme přestat smát. Ač by se mohlo zdát, že je lechtání a smích pouze výsadou lidí, můžeme toto podivné chování pozorovat také u velkých primátů [1], malých opic [2] či potkanů [3]. Smích při lechtání představuje fascinující biologickou odpověď, kdy dochází ke složité interakci mezi smyslovými, emocionálními a sociálními procesy v mozku.
Odpověď nervového systému
🦶 A co se tedy při lechtání děje na nervové úrovni? Lechtání je vlastně specifická forma dotyku, která aktivuje nervová zakončení v kůži (mechanoreceptory), a to především v citlivých oblastech, jako je podpaží, chodidla, břicho. Tyto nervy poté posílají signál do mozku.
🧠 Lechtání překvapivě vysílá signál stejnými vlákny, kterými jsou vysílány signály pro vnímání bolesti [4, 5]. Zároveň dochází také k aktivaci části mozku označované jako amygdala [6]. Amygdala hraje roli v emočních odpovědích a také v detekci hrozeb [7]. Na základě její aktivace při lechtání může docházet ke slabšímu spouštění tzv. reakce „uteč, nebo bojuj“, kdy naše tělo může vnímat lechtání jako hrozbu a snaží se proto utéct nebo ubránit lechtajícímu „nepříteli“ [6, 8]. Evolučně lechtání přispívalo k vyvinutí obranného mechanismu (nejvíce lechtivé oblasti těla jsou zároveň také nejzranitelnějšími oblastmi) [9] či k rozvíjení společenských vazeb a vybírání partnera, protože vyvolává smích a hravost, které posilují důvěru. Zároveň se také jedná o fyzický akt přímé blízkosti, který může vytvářet hravé interakce mezi partnery a prohlubovat citové vazby [3].
Smích jako obranná reakce
🛡️ Společně s amygdalou dochází k zapojení další části mozku, také zodpovědné za emocionální odpověď, a tou je tzv. přední cingulární kůra v čelním laloku [6, 10]. Právě tato kombinace spouštění reakce „uteč, nebo bojuj“, aktivace vláken vnímání bolesti a aktivace center emocionálních odpovědí pravděpodobně vede k výbuchu smíchu jako takové formy obranné reakce. Zároveň je intenzita smíchu silně ovlivněna vědomím očekávaného lechtání. Pokud očekáváme, že lechtání přijde, výbuch smíchu je silnější [10]. Neplatí ovšem pro situace, kdy chceme lechtat sami sebe, protože sami sebe lechtat nemůžeme.
🗣️ Dalším možným důvodem smíchu při lechtání může být aktivace části mozku, která je běžně aktivována při smíchu – například když nám připadá něco vtipné [11]. I přes mnohé podobnosti s běžným smíchem je však smích při lechtání velmi unikátní a také akusticky odlišný od běžného smíchu [12].
🪢 Smích vyplývající z lechtání není čistě dobrovolným aktem. Je často popisován jako reflexní reakce [3], protože k ní dochází automaticky, bez vědomé kontroly, podobně jako ke kýchání nebo mrkání.
Potkaní smích
🐀 Zajímavostí je, že potkani jsou také lechtiví a dokáží se při lechtání „smát“. Ovšem jejich smích nemůže lidské ucho slyšet, protože se pohybuje na úrovni ultrazvuku. Potkaní „smích“ je však možné nahrát pomocí speciálních nahrávacích zařízení [13].
🧑🔬 Pro Zeptej se vědce odpovídala Terka.
✍️ ✍️ ✍️ ✍️ ✍️
Mgr. Tereza Dočkal, Fyziologický ústav AV ČR Akademie věd České republiky
🧐 Odbornou revizi poskytl:
Mgr. Luboš Brabenec, Ph.D., C E I T E C, Masarykova univerzita
📑 Odpověď editovali:
Luděk Vašta
Hedvika Šimková
Dr. Ing. Kristýna Lapčíková, Ústav analytické chemie, VŠCHT Praha
🌐 Ke zveřejnění na sociálních sítích připravila:
Mgr. Věrka Milotová
📚 Zdroje najdete v komentáři. 👇
