29/01/2026
P. S. S chutí… nebo s nechutí
To je otázka 🙃
Musím… mělo by se… jenže pozor.
Pokud si dokážeš i v činnosti, ke které jsi dosud neměl(a) úplně nejlepší vztah, najít nějakou světlou stránku, rázem se mění tvá energie – a s ní i celý přístup. To vše následně ovlivňuje samotnou činnost, výsledek i vše kolem. Tvůj klid se přenáší do toho, co tvoříš, a přijímá ho i tvé okolí – často zcela nevědomě.
Vše, co vytváříme a čemu věnujeme svůj čas a pozornost, je naplněno naší energií. Ta v tom zůstává a šíří se dál. Stejně tak i my přijímáme energii druhých – skrze slova, výrobky, projevy… možná bych je spíše nazvala zprávami. Velmi záleží na naladění všech zúčastněných – jak tvůrce, tak příjemce (konzumenta, zákazníka…).
Nejlépe představitelným příkladem je jídlo. A právě to bylo pro mě velkým oříškem 💃
Pokud vařím v klidu, energii klidu vkládám do každého úkonu – a ta pak přechází i na ty, kdo jídlo konzumují. Pro mě bylo klíčové rozhodnutí si vaření užít.
Ano, možná se v někom ozývá hlas: „Vaření mě nebaví.“
Ano, slyším tě. A přesto tě zvu číst dál. Když vařím, dělám tu činnost i pro sebe – bez ohledu na to, kdo jídlo nakonec sní. Chci si ji užít v plné přítomnosti. Je to můj čas. A čas je velmi vzácný. Každou činnost mohu naplnit buď klidem a vědomým rozhodnutím si ji užít, nebo chaosem, hněvem a pocitem „musím“. I to je rozhodnutí – jen často nevědomé.
Ať už s chutí, nebo s nechutí, vždy přicházejí prožitky. A ty jsou moje.
Dnes se už nad nimi usmívám…
„Aby jim to chutnalo…“
„Nevím, na co mají chuť…“
„Nejsem dost dobrá…“
Nedostatek času. Nevděčnost strávníků…
Ano, drželo mě to dlouho. Ne pokaždé, ale mělo to svou sílu.
Pak přišel AHA moment a s ním se otevřela hlubší vzpomínka z dětství. U nás se neustále řešilo jídlo. Zabíralo mamince hodně času a já si s ní chtěla hrát. S jídlem jsem měla problémy – nechutenství i vzdor. Přitom v restauracích nebo na návštěvách jsem jedla skvěle.
Pamatuji si, jak maminka říkávala:
„To vypadá, jako bychom té holce doma nedali najíst.“
Až v dospělosti jsem pochopila, o co šlo. Jídlo připravené někým jiným mi nebralo pozornost maminky – a tak jsem ho snědla s chutí. Byla to vzdorovitost? Nebo vnitřní boj, který jsem neuměla vyjádřit jinak? Pravděpodobně obojí.
Postupně se rozplétalo i hlubší pochopení toho, proč maminka vnímala potřebu zabezpečit rodinu především jídlem a péčí. Narodila se v roce 1945 – a to samo o sobě nese jasnou zprávu. Byla třetím dítětem v rodině, kde nikdy nebyl nadbytek. Vážila si každé drobnosti a vždy dbala na to, aby byla zásoba. Pohostit druhé jí dělalo radost.
Další skutečnou nouzi zažila po narození mé starší sestry. Byla na vše sama – tatínek byl na vojně. Dodnes si pamatuji, jak mi se slzami v očích vyprávěla o pocitech, kdy nemohla dopřát to, co by chtěla, a musela přijímat pomoc druhých.
Po mém narození se situace změnila – na stole byl dostatek. Jenže prožitky z dětství a rané dospělosti byly tak silné, že její vnitřní kód „hlavně aby bylo dost pro děti“ plně organizoval její život.
Starala se o všechny kolem sebe.
Já – jako dítě se svými vlastními kódy – jsem si vytvořila „zbraň“ proti tomu, co jsem vnímala jako přílišné starání. A věřte, že mě tenhle způsob nejednou potrestal. Dovedla jsem nechutenství až k pobytům v nemocnici. Přesto jsem jej dlouho hrdě používala.
Z pohledu dnešních „moudrých hlav“:
„Nedostatek lásky matky – vina matky.“
Ano, i tak jsem to jedno období vnímala. Ale byla to iluze.
Můžeme mít mnoho načteno, mnoho vědět – ale dokud něco skutečně neprožijeme, zůstává to jen cizím příběhem. Snadno soudíme to, čemu plně nerozumíme.
Jsem vděčná, že při konzultacích, které vedu ne „moudrou hlavou“, ale využívám napojení na intuici, která je laskavou a chápající.
S maminkou jsme se měly velmi rády. Jen můj odpor k vaření byl hluboký a silně zakořeněný. Až v dospělosti, vlastně až v pozdějším věku, jsem začala chápat cestu ven. Uvědomění, že energii, myšlenky a nálady vložené do vaření následně pojídají druzí – a i já sama – mi dalo jasný směr:
Přistupuj v klidu. Konej v lásce.
Co vložíš, to se k tobě vrací.
Ne jako záměr druhých, ale jako návrat k sobě samé.
Ujasnila jsem si, kolik času chci vaření věnovat. Nejsme typ složitých a dlouhých receptů – a už to samo mi přináší klid. Umožňuje mi být plně přítomná a napojená na intuici. Recept se pak často rozšíří o další možnosti – a stejné jídlo tak může pokaždé chutnat jinak. A to mě baví.
Mám ráda volnost a prostor – a to aplikuji i do vaření. Postupně se z něj stává zábava. Pustím si hudbu… a tak klepání řízků manželovi na cestu do Norska za tónů meditační hudby není vůbec nemožné. Jen se směju a říkám si:
„Kdyby strávníci věděli 🤗“
Ale chutná jim. Jsou spokojeni. A není divu – když láska a klid byly součástí celého procesu.
Shrnutí tématu chuť × nechuť
Najdi si důvod, proč se rozhodnout prožít činnost, ke které nyní přistupuješ s odporem, jinak než dosud. Představ si pocit, kdy je hotovo – a dovol si ho oslavit. I kdyby tě nikdo jiný neoslavoval, oslavuj ty. Každá činnost by měla být především o tobě.
Pokud viníš své předky z toho, že dnes něco nesnášíš, zkus se podívat hlouběji. Chtěj poznat. Výmluvy tě možná provázely roky – ale spíše cestou vzdoru než úlevy. Volba je na tobě.
Jakmile se rozhodneš být vědomým tvůrcem, pochopíš, že je to obrovský bonus – pro tebe, tvou cestu i uvědomění vlastní hodnoty. A z mysli začnou odpadat výčitky, nechuť, „musím“, role oběti i viníci vytvoření egem – s tvým svolením.
Mně na mé cestě nejvíce pomáhá přijímat svou vlastní cestu v plném rozsahu. Vždy si najdu něco, co mi činnost zpříjemní. U vaření platí jednoduchá pravda:
Ať to, co do sebe vkládám je kvalitní pro všechny zúčastněné - jak po stránce energetické, tak výživové.
Tak ještě jedno shrnutí - polož si otázku - Jak uklidnit své „musím“ a vyměnit jej za vědomé konání?
Odpověď je jasná: klid uvnitř – a tím pádem i navenek.
A hlavně… co děláte, dělejte pro sebe pro svůj klid a na pohodu, neboť o koho jiného v mém životě jde především? 🤗
🤗Máte nějakou činnost, kterou opravdu děláte neradi a přesto jste k ní změnili přístup?
Pokud chcete, přispějte do komentářů. Možná si vzájemně pomůžete najít nové cesty a řešení.
Děkuji za vaši sdílenou pozornost i podporu cesty světla.
S láskou ke všemu 🤍
a andělé; průvodce ke spokojené a šťastné duši
Osobní setkání Pod křídly andělů - SEBEPŘIJETÍ BEZ PODMÍNEK - 7.2. - Humpolec - info o akci:
https://www.amfia.cz/akce/kurzy/176
Co můžete využít z mé nabídky služeb:👼 Intuitivní konzultace | | Shamballa | Kurzy práce s kyvadlem..
📌 Více o službách: www.amfia.cz
🛍️ E-shop s autorskými díly: Život pod křídly andělů, Andělské pohlazení po duši, 333 rad pro šťastný život a další na: www.amfia.cz/produkty
