Ema Kuby

02/02/2026

Většinou to nezačne ničím viditelným
Spíš pomalu. Nenápadně. Něco se ve vztahu posune. Něco začne mizet. Člověk cítí, že už to není ono, ale neumí přesně říct proč.

V pozadí může být nějaká nevyřešená záležitost, například rozdíly v přesvědčeních, hodnotách či prioritách, nebo pocit nejistoty, nespokojenosti, narušená důvěra, staré křivdy, pocit ublížení nebo nespravedlnosti. Někdy také dlouhodobá únava či frustrace.

Ne vždy se to děje vědomě. Možná, že vůbec nepřikládáme váhu věcem, o kterých se nemluví, které zůstaly zašité někde v minulosti, přitom stále hrají svoji roli.

Sexualita ale není oddělená od emocí.
Většina partnerských problémů má kořeny v komunikačních bariérách, které se mohou později odrazit i v intimním životě páru.

Ve vztahu může být skryté zklamání, obviňování, výčitky a tělo na to reaguje – začne se chránit, chuť na dotek slábne, přitažlivost klesá. Tyto procesy často probíhají pod úrovní vědomí – skutečný problém zůstává nepojmenovaný.

Co s tím?

Základem je sledovat vlastní myšlenky a začít s partnerem mluvit. Především o vztahu jako celku – o tom, co se děje v životě, o čem přemýšlíme, co nás těší nebo trápí.

Naše automatické myšlenky ovlivňují emoce, tělesné reakce i chování a mohou způsobovat napětí, strach, zklamání, hněv či pocit bezmoci. Lidé často věří, že jejich emoce vyvolala samotná situace, přitom mnohem víc jde o to, jak tu situaci čteme.

Otázky, které si můžeme položit:
1️⃣ Na čem je náš vztah založen? Na vzájemné pomoci, přátelství, podpoře, důvěře – nebo spíše na závislost?
2️⃣ Jaký má pro mě vztah význam? Společenský, finanční, existenciální?
3️⃣ Co mi vztah přináší? Pocit stability, bezpečí, ochrany, partnerství, spokojenosti?
4️⃣ Jak vypadá vzájemná výměna dávání a braní? Co jeden dělá pro druhého?

Každý vztah prochází svými krizemi, to je také potřeba si přiznat. A dost možná si v tu chvíli neuvědomujeme, že za situaci nemůže jen jeden z partnerů, nebo že za mé pocity nemůže „ten druhý".

Vztah je ovlivňován životními situacemi – nemocí, stresem, ztrátou, úzkostí, nedostatkem zdrojů. To vše může vést k ochlazení vztahu, aniž by za tím byla neochota či nezájem.

Navíc také emoce jsou nakažlivé
Pokud je jeden z partnerů dlouhodobě ve stresu, nespokojený nebo zklamaný, ovlivňuje to i druhého. Stejně tak platí opak – pozitivní emoce se přenášejí také.

Jak můžeme vztah posílit:

- Společné aktivity, které baví oba.
- Sdílení cílů, přání a plánů.
- Otevřená komunikace o pocitech a myšlenkách.
- Společné řešení problémů – ne proti sobě, ale vedle sebe.
- Vědomé vytváření prostoru pro společný čas – ne protože „musíme“, ale protože chceme.

Skutečně dobrý vztah stojí na vzájemném respektu, otevřenosti, důvěře, toleranci, zodpovědnosti a komunikaci.

Jak zachránit vztah?

Důvěrný rozhovor, vedený opakovaně, skutečně může zachránit vztah. Vede k prohloubení vztahu, k upevnění jeho základům, pocitu sounáležitosti, blízkosti, intimitě.

Vyžaduje však odvahu odkrýt to, co běžně skrýváme – své myšlenky, pocity, obavy, zranitelnost nebo přání. Pak můžeme najít ve vztahu to, po čem skutečně toužíme.

Ema Kuby

15/10/2025

Zkuste na čas nechat věci, ať se stanou.
Nemluvte Vesmíru do jeho práce a odolejte pokušení o něco se snažit a vyvíjet tlak.
Vyberte si oblast života, kde se vám „nedaří“ a zkuste k ní přistoupit jinak.
Přijměte to, co je tak, jak to je.
Žádný spěch, žádná netrpělivost, žádná síla a žádný boj.
Prostě to udělejte jinak, než jste zvyklí.
Jen pozorujte, klidně dýchejte a nesnažte se vyvíjet přehnanou aktivitu.
Nechte se unášet proudem, tak jako plachetnice na vlnách.
Nemáte co ztratit - pokud jste vystříleli všechny náboje a stejně se nic nezměnilo, akorát to držíte
křečovitě „pod krkem“.
Nechte prostor Vesmíru - svému Zdroji, aby vše udělal za vás.
Udělá to nejlépe a tak, jak to má být.
Pusťte ruce z volantu a nechte to svému osudu.
Nebojte se - vše se srovná podle toho nejlepšího scénáře, který ani nemusíte znát. Vaše snaha je
kontraproduktivní a Vesmír jen čeká, až se vyčerpáte.
Potom stejně nastolí to, co má být.
Nechte věci proběhnout, uvolněte se a dejte si další kávu.
Udělejte to prostě jednou jinak - vypněte vaši snahu něco změnit a pozorujte jen, co se stane.
Tam, kde obvykle argumentujete, se ztište a nic neříkejte.
Tam, kde obvykle tlačíte, povolte stisk.
Tam, kde kontrolujete, přestaňte s tím a nechte to být.
Tam, kde plánujete, hoďte vaše plány do koše.
Znáte to pořekadlo: Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech“.
Prostě to udělejte jinak.
Vnější sílu nahraďte vnitřní silou, která je mnohokrát větší.
Tak začne pozvolná transformace vašeho života.
Tak získáte zpět radost a chuť žít.
Tak se budete více bavit, protože budete vědět, že to Vesmír za vás zařídí.

J. Dušek

10/09/2025

🌿 Sebepřijetí a přijetí druhých je na sobě závislé

Mnozí z nás trpí v konfliktech s druhými, soudíme je za jejich chyby, špatné vlastnosti, křivdy, nespravedlnost nebo je viníme z jejich činů.

Ale ve skutečnosti pravá síla spočívá v tom, že se naučíme dívat na situace z nadhledu, zaměříme se na hledání řešení a necháme odejít svá minulá zranění.

👉 Proč reagujeme na druhé lidi citlivě?

Protože máme problémové postoje sami k sobě, které vznikly již dříve, z pocitů odmítnutí, kritiky, přehnaných nároků či soupeření. Kvůli tomu máme potíže s vnitřní vyvážeností a sebepřijetím.

Možná, že si to ani neuvědomujeme, ale většina našich citových reakcí na druhé lidi je přenesená z minulosti, nejen z dětství, ale i z pozdějších zkušeností.

Tak například, když se k nám někdo zachová arogantně nebo s nedostatečným respektem, nebo v tom cítíme kritiku či nepřijetí, spustí se v nás reakce dítěte na rodiče. Proto na takovou situaci reagují naše city, zatímco druhý člověk by na stejnou situaci reagoval klidně, rozumně, nebo dokonce i s úsměvem.

Ve skupinách, jako jsou pracovní nebo zájmové kolektivy mohou přenosové reakce kopírovat rodinné vztahy. Vertikálně jde o vztah k nadřízenému jako k rodiči a horizontálně ke kolegům jako k sourozencům. Přenos se dále také projevuje jako sympatie i antipatie vůči druhým lidem.

Přenos je tedy psychologický proces, kdy do aktuálních vztahů a situací nevědomě promítáme pocity z minulosti. Proto ve chvílích konfliktu nebo zranění nereagujeme jen na to, co se děje teď, ale i na staré nevyřešené bolesti a zkušenosti.

👉 Ve kterých situacích se vy cítíte nepříjemně, nesví, nervózní, nejistí, podceňovaní, potlačovaní, nevyslyšení? Jak reagujete?

Můžeme si prozkoumat své odpovědi na otázky: proč vlastně toužíme vyhrát, uspět, získat pozornost, ocenění? Hledáme potvrzení druhými lidmi, když si jej nedokážeme dát sami?

🌿 Co se můžeme nyní naučit?

Především být opravdoví. Říct ne, dost, vyjádřit, co si myslíme, obhájit svá práva, řešit nepříjemné situace, říkat svůj názor a nepřevzít podřízenou pozici, vyjádřit své pocity, říct si o pomoc, nevyhýbat se situacím, kterých se bojíme atd.

Opravdovost znamená, že naše slova, pocity i chování spolu souzní. Naše opravdovost se pak projevuje harmonicky v těle, myšlenkách, citech, mimice, postoji i gestech.

Ema Kuby

18/07/2025

🌱 Osm základních emočních potřeb z dětství: Co nám může chybět v dospělosti

Náš životní pocit bezpečí, který tak často hledáme, může být zakořeněný v tom, jak byly – nebo nebyly – naplněny naše základní potřeby v dětství.

👉 Pokud jsme tehdy nezažili dostatek jistoty a přijetí, v dospělosti nás to může provázet stálým napětím a obavou, že svět není místo, kterému se dá věřit.

👉 Můžeme postrádat důvěru v lidi, pomoc, schopnost se o někoho opřít nebo pocit, že já, tak jak jsem, stačím.

💬 Psychoterapeut D. N. Evans popsal OSM ZÁKLADNÍCH EMOČNÍCH POTŘEB dítěte, které ovlivňují jeho budoucí schopnost zvládat životní situace:

1) Splynutí: dítě potřebuje být dlouho a kvalitně fyzicky držené, což formuje jeho schopnost odolávat nepříznivým situacím a rozvíjí houževnatost.
2) Zrcadlení: dítě musí být viděné a slyšené, potřebuje přiměřenou odezvu od rodičů, cítit potvrzení, obdiv a ocenění.
3) Idealizace: dítě potřebuje idealizovat alespoň jednoho rodiče, cítit, že na světě je někdo velký a silný, o koho se může opřít.
4) Imitace: dítě potřebuje mít možnost se s někým identifikovat, napodobovat a nacházet vzory.
5) Sebedostatečnost: dítě musí slyšet, kdy je "dost", kdy stačí a je dobré takové, jaké je.
6) Iniciování: dítě neví vždy, jak něco dělat, a potřebuje, aby mu rodič ukázal cestu.
7) Popasování – držení hranic: dítě potřebuje jasné hranice a slyšet „ne“, zároveň s pocitem, že láska a vztah zůstávají nedotčené.
8.) Sounáležitost: dítě potřebuje cítit, že někam patří, je součástí společenství.

👉 Můžeme se o sebe starat i jako dospělí, dopřávat si s laskavostí to, co jsme kdysi postrádali — a tím začít pomalu měnit své vnitřní nastavení.
Objevovat vlastní hranice a učit se říkat „ne“ i jako dospělí. Můžeme hledat lidi, u kterých se cítíme „viděni a slyšeni“, když nám to doma chybělo.

1️⃣ Vztahy s lidmi: otevřenost, sdílení, nesouzení

- Sdílení pocitů bez strachu z hodnocení má hluboký léčivý efekt. Čím víc můžeme být autentičtí, tím větší šanci máme zacelit staré rány.
- Zdravé nastavení hranic je přirozené a potřebné, i když okolí nemusí hned rozumět.
- Umět říct „ne“ a chránit svou psychickou i tělesnou pohodu je důležitější než dělat kompromisy, které dlouhodobě škodí.

2️⃣ Vnitřní práce s emocemi

Nejdřív se na chvíli zastavte a vnímejte, co teď skutečně cítíte – napětí, úzkost, vztek, strach.
🔎 Když si všimnete emocí, zkuste najít, co je spouští – může to být konkrétní situace, myšlenka nebo dlouhodobý stres.

Sledujte, jak vaše myšlenky ovlivňují pocit bezpečí a klidu; často je mezi nimi přímá souvislost.
- Emocím nelze vždy „poručit“, ale můžeme s nimi vědomě zacházet a hledat jejich skryté příběhy.
Pozor! Dlouho potlačované emoce, jako vztek, smutek nebo bezmoc, se mohou „uložit“ v těle – v napětí svalů nebo únavě – a zůstávají s námi i poté, co situace odezní.

3️⃣ Stres a STOP technika

Když vás přepadne stres nebo úzkost, zkuste si situaci zhodnotit realisticky.
- Představte si, že někdo jiný by na vašem místě mohl reagovat jinak. Pokud to tak skutečně je, uvědomte si, že vaše myšlenky mohou být přehnané a můžete si je klidně označit jako „katastrofické“ – pomůže vám to získat odstup a vnést do situace i nadsázku či humor.

⏸️ STOP technika není o potlačování emocí, ale o vědomém zastavení toku takových negativních myšlenek.
Jde o to:
-Zastavit se v běhu myšlenek, nadechnout se
- Uvědomit si, že vaše myšlenky mohou být iracionální
- Zastavit automatický tok myšlenek
- Přesměrovat svou pozornost na něco jiného, co vás uzemní nebo uklidní.

4️⃣ Sebepéče

🌱 Pokud jste vyrůstali v podmíněné lásce, bývá vaše vnitřní schéma sebe-hodnoty křehké.
❤️ Přijměte, že vaše hodnota je vrozená a nemusíte si ji zasloužit výkonem — je tu s vámi vždy.
🏆 Postavte svou hodnotu i na jiných pilířích – na odvaze, vytrvalosti, péči o druhé, cestě k něčemu, co má pro vás smysl.
🙌 Je čas přestat hledat potvrzení zvenčí, ale dávat si ho sami.

5️⃣ Aktivní práce s tělem a myslí

Pravidelný pohyb, vědomé dýchání, relaxace pomáhají tělu uvolnit stres.
- Tělo je často první, kdo nám řekne, že něco není v pořádku — naslouchejte mu stejně pozorně jako svým myšlenkám.
- Pečujte o tělo se stejnou pozorností jako o svůj vnitřní svět.

✨ Každý malý krok, každé pojmenování svých pocitů a potřeb je důkazem, že měníte zažité vzorce. Vaše úsilí o pochopení vlastních vzorců je klíčem k opravdové změně. Jde o běh na delší trať, ale s každým dnem budujete nový pocit bezpečí a sebenaplnění.

Ema Kuby

17/07/2025

09/07/2025

PROČ SE NÁM NEDAŘÍ NAJÍT DŮVĚRU A BLÍZKOST VE VZTAHU
aneb
Jak nás po generace ovlivňují rodové vzorce aneb proč se nemůžeme vymotat z problémů….

📖 Celý článek najdete zde: https://emakuby.cz/jak-najit-duveru-a-blizkost-ve-vztahu/

O čem to bude...
.. V našich vztazích často působí nevědomé emocionální programy, které nás vedou k tomu, že si vybíráme partnery podle známých, i když bolestných vzorců.
Tyto vzorce jsou reakcí na rodinná traumata a nejistotu, kdy se opakuje dynamika „kontroly a strachu“. I když je to bolestné, je to pro nás známé a paradoxně bezpečné.
.. Někdy si podvědomě vybíráme partnery, se kterými není možné vytvořit skutečně blízký vztah. Takové volby nás chrání před zraněním nebo zklamáním.
.. Strach z přílišné závislosti může být způsob, jak si chránit vlastní prostor a nezávislost, zvlášť pokud jsme v minulosti zažili zklamání nebo nedostatek podpory...
.. Pokud v rodině nebyla blízkost nebo důvěra běžná, může být v dospělosti těžké ji vytvořit. Blízkost může působit nezvykle nebo dokonce ohrožujícím dojmem.

📖 Celý článek najdete zde: https://emakuby.cz/jak-najit-duveru-a-blizkost-ve-vztahu/

25/06/2025

😟 Život s trvalým strachem: Jak najít klid a sílu

Někdy se ocitáme v těžkých životních situacích, kdy je strach zcela legitimní.

I když existuje mnoho metod, jak přijmout svůj strach, a možná už máte pocit, že teoreticky všechno víte, emoce strachu přetrvávají a mohou být velmi tíživé.

🌟V první části si ukážeme některé myšlenkové vzorce, které nám pomohou lépe porozumět svému způsobu prožívání.

- Je zajímavé, že sklon k negativnímu zkreslení si často ani neuvědomujeme. Všechny své citové reakce považujeme za adekvátní situaci.

⚡ Dále se zaměříme na to, jak změnit celkovou energii ve svém těle, nezapomeneme ani na praktické tipy k překonávání dlouhodobého strachu a na závěr přidáme několik posilujících myšlenek.

📖✨ Celý článek najdete zde:
https://emakuby.cz/zivot-s-trvalym-strachem/
___________________________

20/06/2025

Jak se dostat ze své úzkosti?
Rozhovor na téma úzkostných poruch s prof. Praškem

- Jaký je hlavní původ úzkostných poruch
- Proč se úzkostné poruchy vrací
- Jakou roli hrají vytěsněné prožitky z dětství v prožívání úzkosti
- Jak pomáhá kognitivně behaviorální terapie s nácvikem reakcí v zátěžových situacích
- Jak reagovat na rozzlobeného člověka jako zdravý dospělý
- Jak se vystavit svým největším strachům a zvládnout situaci čistě bez zabezpečovacích mechanismů

Pozvání do podcastu přijal psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém cent...

28/05/2025

🌿 STRES A JEHO ZVLÁDÁNÍ – 2. část

Stres je přirozená reakce těla na stav ohrožení. Tělo mobilizuje všechny síly na boj, nebo útěk. Proto se spustí fyziologické reakce – zrychlí se tep, dýchání, někdy se stáhne žaludek. To je v pořádku, pokud to netrvá dlouho. Problém nastává, pokud je stres chronický.

⚠️ Dlouhodobý stres (distres) totiž oslabuje imunitu, způsobuje nízký nebo vysoký cholesterol, zvyšuje riziko infarktu, vysokého tlaku, cukrovky, obezity i psychických potíží, jako jsou deprese nebo úzkosti.

🤔 A teď něco, co možná nevíte: ve stresu tělo přestává správně trávit. Trávení se zpomaluje, protože tělo je v „bojovém režimu“ a energii šetří na jiné potřeby. To může vést k přibývání na váze.

💡 Dobrá zpráva? Stres se dá zkrotit!

🧘‍♂️ 1.) Mindfulness

Znamená vědomé a pozorné sledování svých myšlenek a pocitů. Pomáhá zastavit tzv. „myšlenkové smyčky“, kdy se pořád myšlenky vrací dokola. Důležité je uvědomit si v tu chvíli, že jste v napětí – třeba když spěcháte nebo vedete náročný rozhovor. Tento způsob regulace nazýváme top-down.

☝️ Pokročilejší je bottom-up regulace, kdy přímo v těle odbouráváte fyzický pocit stresu. To se dá nacvičit například v meditaci. Naučíte se „zapnout“ vizualizaci klidného místa – třeba louky, lesa nebo místa, kde se cítíte bezpečně. Tuto představu pak můžete ve vteřině použít ke svému zklidnění během stresové situace.
Pomůže vám to odosobnit se od situace, získat nadhled a vidět ji realisticky. Díky tomu můžete reagovat klidně a s rozmyslem, nikoliv pod vlivem strachu nebo hněvu.

🔍2.) Introspekce – pohled dovnitř

Někdy je stres jen špička ledovce. Introspekce znamená nahlédnout do svého nitra a objevit hlubší příčiny stresu. Například neúspěch v práci může skrývat nevědomý strach ze selhání nebo pocit viny. Stres tak může být spojený s hlubšími emocemi, jako je existenciální strach, bezmoc nebo beznaděj, které často zůstávají skryté pod povrchem.

🎯 3.) Seberegulace – práce s emocemi

Když už rozumíme svým emocím a vnitřním procesům, je snazší je ovládat. Můžeme se zaměřit na motivaci, vize, sny a cíle, což pomáhá snižovat stres. Ve skutečnosti jde o přesunutí pozornosti na něco pozitivního a smysluplného.
K seberegulaci pomáhá psaní deníku. Zapisujte si náročné situace a nápady, jak je v budoucnu zvládnout. Můžete si také plánovat, jak postupně zavádět nové a lepší návyky.

💧4.) Abreakce a katarze – vybití a uvolnění

Nezpracované emoce působí v těle 24/7, i když spíme.
Potřebujeme tedy najít vhodný ventil, kterým může být sport, pohyb, muzikoterapie nebo některé domácí práce. Katarze znamená uvolnění emocí – například dovolit si plakat, když je to potřeba.

🌬️ 5.) Dechová cvičení a jejich síla

Existuje mnoho dechových technik, které pomáhají zvládat stres. Pokud nevíte, kde začít, zkuste vyhledat na internetu například Frolovovo endogenní dýchání. Podle Frolova tato metoda snižuje hladinu kyslíku během nádechu, což stimuluje tělo k produkci vlastního (endogenního) kyslíku. To zlepšuje okysličení krevních cév, podporuje funkci mitochondrií a aktivuje buněčnou obnovu.

Další zajímavou technikou je Wim Hofovo dýchání, které pomáhá nejen s uklidněním, ale také s termoregulací těla.

🧘‍♀️6.) Body scan – uvolnění celého těla

Body scan je jednoduchá technika, při které postupně uvolňujete svaly od chodidel až po mimické svaly v obličeji. Můžete ji provádět několikrát denně. Pomáhá ke zklidnění mysli a uvolnění těla.

⏰ 7.) Biorytmy – jak nás řídí vnitřní hodiny

V těle fungují cirkadiánní rytmy, což jsou přirozené 24hodinové cykly, které regulují spánek, bdění, hlad, hormony i náladu.

- Ráno nás probouzí hormon kortizol, který zvyšuje energii a připravuje tělo na den. Současně pocítíme hlad, protože tělo potřebuje palivo. Během dne se kortizol vyplavuje dál a pomáhá nám zvládat nároky.
- Večer naopak roste hladina hormonu melatoninu, který navozuje útlum a připravuje nás ke spánku. K tomu se přidává adenosin – látka, která se během dne hromadí a způsobuje únavu.

👉 V našem těle tedy probíhají procesy, které nás připravují ráno na probuzení a večer na spánek.

👉 👉 Zajímavost: Každý živočich má svůj vlastní spánkový režim, přizpůsobený jeho potřebám a míře ohrožení. Například pes domácí spí hodně, protože je v bezpečí, zatímco divoká zvířata musí být bdělá, aby přežila. Člověk je evolučně nastavený spát od tmy do světla – tedy v noci.

👉👉👉 Problém je, že dnes večer svítíme umělým světlem a ráno spíme déle v uměle vytvořené tmě. Tím narušujeme přirozený rytmus těla a škodíme svému zdraví. Mnoho lidí to neví, ale právě toto „přechytračení“ může zvyšovat stres a zhoršovat kvalitu spánku.

📚 8.) Vzdělávání

Mám pro vás tipy na knihy, které vám pomohou zvládat stres
- Hans Dieckmann – Sny jako řeč duše (Jungova práce se sny jako cesta do nevědomí)
- Deepak Chopra – Supermozek (výzkum o vlivu meditace na zdraví)
- Candace B. Pert – Molekuly emocí (jak potlačené emoce ovlivňují vznik nemocí)
- Dan Millman – Pokojný bojovník (mindfulness v praxi, skutečný příběh uzdravení - zfilmován, na YT)
- Ján Praško – Jak vybudovat a posílit sebedůvěru, Asertivitou proti stresu

🔮 Co vás zajímá příště? Vyberte téma!

1️⃣ Attachment – vliv raných vazeb na pečovatele, které mohou způsobovat strach z navazování vztahů nebo naopak silnou potřebu blízkosti. Tento vliv má velký dopad na naši citlivost ke stresu.
2️⃣ Kauzální atribuce – jak vnímáme příčiny událostí, tedy vnější a vnitřní faktory, a jak to ovlivňuje naše prožívání stresu a chování.

✍️ Napište mi do komentářů na jaké téma se podíváme příště.

Ema Kuby

26/05/2025

PŘÍBĚH O HLEDÁNÍ KLIDU 🌿 - 1. část

Všechno se neustále zrychluje. Rychleji cestujeme, máme rychlé spoje, auta, rychle dostupné informace, navigace a mnoho domácích prací za nás vykonávají roboti – pračka, sušička, myčka, mixéry. Bez rychlovarné konvice si už život snad neumíme ani představit.

🕰️ Zkuste si na chvíli představit, jak asi žili vaši pra-pra-rodiče.
Kolik času trávili dojížděním či docházkou do práce, do školy nebo na setkání s blízkými? Možná neměli ústřední topení, jedli mnohem jednodušeji a přirozeněji. Jídlo se skládalo z méně chodů a surovin, často regionálních – například na Moravě byly základem brambory a zelí. Snídali třeba jen chleba s bílou kávou, jídla vařili doma a jediná ochucovadla byla přírodní koření, česnek a bylinky. Více času trávili posezením o samotě nebo s rodinou – což jsme dnes často vyměnili za televizi, internet nebo filmy.

😔 Jsme tak paradoxně více osamělí a vystresovaní.

🚶‍♂️ Proto dnes potřebujeme kompenzovat chybějící „meditaci“, kterou nám dříve přinášely dlouhé cesty pěšky nebo mytí nádobí, a také vybití, které jsme získávali prací na zahradě nebo štípáním dříví.

🧘‍♀️ Dnes máme mnoho nových metod ke zvládání stresu, jako je meditace, jóga, rodinné konstelace, metoda Cesta, dechová cvičení nebo seberozvojové kurzy a knihy. Všechno to jsou zajímavé cesty – ale záleží na tom, kdo vás jimi provází. Každý lektor má svůj směr a občas uvěří, že právě ten je jediný správný.

Někdo vidí za vším minulost předků, jiný zase tvrdí, že stačí jen zklidnit mysl a všechno bude v pořádku.

❓ Ale co když to nestačí?

- Co když se vám jen na chvíli uleví, ale nevyřeší
proč se pořád bojíte šéfa nebo proč se neumíte ozvat?
- Co když se v podstatě přes všechno úsilí ve vašem životě nic nemění?
- Co když jste pořád na určité situace citliví, pořád máte vysoký tlak, potíže se spánkem, složité vztahy, strach, a tak dále.

😟 Můžete se cítit bezmocní, bezradní a sami.

💡 Opravdová psychologie není jen o rozebírání problémů, jak si lidé často myslí. Je to pestrý obor, který kombinuje různé metody – od práce s hlubinnými emocemi, přes nácvik nových dovedností, až po pochopení vlastních myšlenek a reakcí.

👉 Například v kognitivně-behaviorální terapii se učíme zvládat různé situace od nejlehčích po těžší. Tak třeba submisivní člověk se může naučit, jak jednat s dominantními lidmi, aniž by ztratil sebevědomí.

⚖️ Psychologie také bere v potaz biologické faktory – někdy za úzkostí nebo podrážděností stojí i hormony, únava nebo dokonce zdravotní potíže.

🌟Laické metody často vidí jen „duši“, ale člověk je celek – tělo, mysl, emoce, duše a možná i duch. Můžeme pracovat s člověkem na všech jeho úrovních, i hlubinných a nevědomých.

🤝 Nechci tím říct, že laické přístupy jsou špatné. Naopak – mohou být skvělým začátkem, inspirací a cestou k sebepoznání a prvním pomocníkem v těžké chvíli.

☝️ Ale pokud chcete opravdu změnit svůj život, je dobré vědět, že existují i hlubší a komplexnější cesty. Psychologie není nuda ani kázání, ale průvodce, který vám může otevřít dveře k větší svobodě, klidu a pochopení sebe sama.

📚 Já osobně jsem se do psychologie zamilovala díky knihám našeho předního psychiatra, které mě tolik naučily a změnily dočista můj pohled na psychologii i psychology.

👨‍👩‍👧‍👦 Věřím, že je možné využít tento obor třeba formou zábavné volnočasové aktivity na základních či středních školách a vhodným způsobem pomoci změnit školní prostředí k lepšímu, pomoci dětem a dospívajícím zvládat konflikty, lépe si rozumět, nebýt tolik zranitelní a necítit se osaměle, bezradně nebo bezmocně. To vše by mohlo mít obrovský dopad na celé rodiny i společnost.

✨ Příště vám povím více o metodách využívaných v psychologii, jako jsou katarze, abreakce, introspekce, motivace, seberegulace nebo mindfulness. Jak použít realistické vidění a přerámování. Jak komunikovat asertivně a strategicky.

Ema Kuby

13/05/2025

🤔 Otázka stará jako lidstvo samo: Jaký je smysl našeho života?✨

💭 Každý z nás někdy přemýšlel nad otázkou, která je stará jako lidstvo samo: Jaký je smysl života?

🤔 Než se ponoříme do filozofických hlubin, pojďme se podívat na lidský život z nadhledu – projít si jeho jednotlivé fáze a pochopit, co nás formuje a kam směřujeme.

🌱 Fáze lidského života

- Dětství (0–3 roky): První roky života jsou obdobím bouřlivého fyzického a psychického vývoje. Učíme se chodit, mluvit, vnímat svět kolem sebe a vytváříme první pouta.

- Předškolní a školní věk (3–11 let): Rozvíjíme motorické a mentální schopnosti, učíme se pravidlům, navazujeme přátelství a začínáme chápat svět v širších souvislostech.

- Adolescence (11–20 let): Přichází krize identity, hledáme sami sebe, experimentujeme s rolemi a vytváříme si vlastní hodnoty.

- Mladá dospělost (20–40 let): Usilujeme o nezávislost, budujeme kariéru, vztahy a rodinu, hledáme své místo ve společnosti.

- Střední věk (40–65 let): Mění se priority – často toužíme po tom, něco předat, pomoci druhým a zanechat stopu.

- Stáří (65+): Pokud jsme prošli předchozími etapami dobře, můžeme dosáhnout pocitu integrity, celistvosti a nadhledu nad vlastním životem.

💭 Proč je důležité si tyto fáze uvědomit?

Životní fáze nám poskytují určitý úhel pohledu na život, zejména z hlediska našeho fyzického a psychického vývoje, kdy v každé etapě něco hledáme a prožíváme.

✨ Člověk však není jen fyzický, je také duchovní bytostí. Pojďme se proto nyní podívat na člověka a jeho život z dalšího úhlu pohledu, který nám pomůže lépe pochopit jeho celistvost.

💡 Inspirace od Viktora Frankla

Psychiatr Viktor Frankl, který přežil hrůzy holokaustu, přišel s myšlenkou, že člověk je trojrozměrná bytost: tělesná, psychologická a duchovní.

Právě tato trojrozměrnost je podle něj klíčem k pochopení smyslu života.

Smysl můžeme nalézt třemi cestami:

- Tvůrčím činem (práce, péče o rodinu, umění, tvoření) 🛠️
- Prožitkem hodnoty (láska, vztahy, obdiv k přírodě) 💕
- Postojem k utrpení (proměnit bolest v morální sílu) 🔥

💭 Frankl říká, že smyslem života není dosáhnout toho, co chceme, ale OBJEVIT, K ČEMU JSME VEDENI.

Pokud smysl postrádáme, můžeme zažívat vnitřní prázdnotu, samotu, ba i deprese – ocitáme se v existenciálním vakuu. :-(

Protipólem by mohl být zdravý dospělý člověk, který dokáže životní výzvy proměnit na morální sílu, například pomocí seberegulace, sebe posilování, spirituality, nebo přechodu k vyšším morálním hodnotám.

💕🌿 Jak vypadá zdravý dospělý člověk?

🌟🧑‍🤝‍🧑 Inspirace od Maslowa a Allporta

Abraham Maslow nám nabízí krásný obraz zdravého dospělého,
kterým se můžeme inspirovat a napnout plachty správným směrem.

Takový člověk
- má méně předsudků, větší toleranci
- přijímá sám sebe takového, jaký je
- je spontánní
- umí být sám a přesto se necítí osaměle
- necítí nudu
- má opravdový zájem o druhé
- dokáže navazovat hlubší vztahy – přitom nepotřebuje mít mnoho přátel
- toleruje nedostatky druhých
- jeho práce mu dává smysl
- je nezávislý na okolí
- kritiku snáší s klidem a nepotřebuje neustálé pochvaly
- má trvalý pocit vděčnosti, štěstí a pokory
- jeho postoj k lidem je pozitivní a vztahy hluboké

🤗 Podobně Gordon Allport zdůrazňuje, že zdravý dospělý člověk

- má rozšířené sebepojetí a sebeúctu
- vřelý vztah k lidem
- realistický pohled na život
- smysl pro humor
- žije podle sjednocující životní filosofie, která mu pomáhá nacházet smysl i v náročných chvílích 🌈

🌟💖 Tyto vlastnosti nejsou jen ideálem – jsou to kvality, které můžeme v sobě pěstovat a díky nimž se náš život stává bohatším a smysluplnějším.

Ema Kuby