26/08/2023
Existuje velké množství strategií, které mohou dětem ulevit od únavy, od přehlcených smyslů, od napětí i od bolesti. Strategií, které mohou být cestou k navázání kontaktu, protože okolnímu světu se začínáme otevírat ve chvíli, kdy je nám dobře tam, kde je nám dobře a tomu s kým je nám dobře. Existuje mnoho strategií, které dají dítěti možnost v bezpečí prožít to, co se v něm odehrává.
Nenabízím manuál na tvé dítě. Mám ale pár nápadů, které vám můžou pomoct lépe fungovat. Aby to nebylo tak jednoduché, tak to máme každý trochu jinak. To, co funguje u tebe, nemusí vyhovovat jemu, nebo mu to může být dokonce nepříjemné. Proto ho nepřesvědčuj o tom, co je pro něj dobré.
Sleduj ho. Nekomentuj. Jen VNÍMEJ, CO SE MU LÍBÍ. Čeho se rádo dotýká. Jaký druh pohybu/manipulace s něčím, mu pomáhá se uvolnit. Ve které části dne je/není mu dobře? (Ne)má rádo zvuky/zvukovou kulisu/hluk/ticho?...dej tomu pár dní, týdnů, měsíců. Zkus smyslově vyladit prostor, kam si může "utéct" odpočinout a dej mu k tomu dostatek času. Pro své dítě nenajdeš většího odborníka, než jsi ty. Nikdo jiný ho nezná tak dobře.
_
Seberegulace začíná získáváním kontroly nad vlastním tělem - nad jeho pohybem, a nad myslí - porozumění tomu, co vnímám, co prožívám a jak se při tom cítím. Nejdokonalejší úrovni pohybu je schopnost udržet tělo v klidu. I proto je moje oblíbená strategie pro relaxaci právě POHYB, který je RYTMICKÝ OPAKUJÍCÍ SE PŘEDVÍDATELNÝ. Může to být pohyb celého těla, ale také pohyb jeho částí, nebo pohyb předmětů, které sleduju.
Nedávno jsem psala o houpačkách, četli jste? Vlastně v tom není žádná věda. Rychlé a nepředvídatelné pohyby a pohyby, které zahrnují rotaci (otáčení) centrální nervovou soustavu aktivují - vybudí, zatímco pomalé a rytmicky se opakující pohyby jsou předvídatelné a tím uklidňují. Jemná stimulace rovnovážného, proprioceptivního (vnímání těla a jeho polohy v prostoru) a taktilního (hmatového) systému při houpání v náručí, v síti, na houpačce...probouzí v dětech klid, jistotu, pocit bezpečí. Říká jim: "TADY JSI." a tím to všechno začíná. Některé děti to "Tady jsi." dobře necítí, nebo k tomu, aby TO cítily potřebují hodně intenzivní vjemy. Zpět k houpání - ze zkušenosti můžu říct, že velkou roli hraje poloha i opora těla a hlavy při houpání (v náručí, vsedě, vleže na břiše/na boku, na zádech, na kolenou).
Mnoho dětí dokáže při relaxaci těžit z proprioceptivního vstupu ve formě POHYBU TĚLA PROTI SILNÉMU ODPORU. To poskytuje stimulaci svalům a kloubům, pro které mohou být přicházející impulzy uklidňující a organizující. Tyto vjemy zaručí vmáčknutí se mezi polštáře gauče, válení/tahání něčeho těžkého, lezení do výšky, natahování gumových pásů na cvičení, manipulace s modelínou/plastelínou/chytrou hmotou, mačkacími míčky do dlaně, finger spinnerem se závažím, žvýkání tuhých/tvrdých potravin/věcí. V ambulanci jsem rozšířila repertoár ZÁTĚŽOVÝCH POMŮCEK - tlak velkou plochou sám o sobě, nebo v kombinaci s relaxační hudbou, tlumeným osvětlením, tichým klidným hlasem MŮŽE pomoci uklidnit a zkoncentrovat děti, které mají obtíže se SEBEREGULACÍ. Vím totiž, že HLUBOKÝ TLAK může pomoct integrovat - "vyladit" autonomní nervový systém - tu část nervového systému, kterou neovládáme vůlí, která reguluje DÝCHÁNÍ, SRDEČNÍ FREKVENCI a mnoho dalších důležitých funkcí těla...Tento systém má dvě větve - sympatický a parasympatický nervový systém a se sympatií mají společný jen kořen slova. Ta sympatická větev je typická RYCHLOU reakcí - BOJUJ nebo UTEČ, která komplikuje sdílení pozornosti a učení. Zatímco ta parasympatická je TLUMICÍ - ODPOČÍVEJ a PROŽÍVEJ.
DÝCHÁNÍ, jóga a meditace nám pomáhají propojit tělo a mysl a mají také co do činění s autonomním nervovým systémem. Dechem se dokážeme nabudit i zrelaxovat.
ŽVÝKÁNÍm, KOUSÁNÍm a SÁNÍm stimulujeme pohyb temporomandibularního kloubu (najdeš ho před uchem, hýbe se při jezení, pití, polykání a mluvení ). Tento vjem vysílá signál do oblastí mozku, které nás dokáží zkoncentrovat a uklidnit. Pro bezpečnou stimulaci těch, co potřebují intenzivně kousat jsou na trhu terapeutická kousátka, která dosáhnou až na stoličky. Využít můžete zeleninu/ovoce nakrájené na hranolky, pendreky, tyčinky, ovocné lisované pásky, žvýkačku, pití hustých nápojů brčkem, foukání brčkem do husté tekutiny, foukání proti odporu do balónků, do papírových pytlíku, prodloužené foukání do peříček...
RUCE, NOHY některé povrchy a konzistence na dotyk probouzí, jiné zase relaxují. Hmatem vnímáme i teplotu - teplo uvolňuje, chlad zase probouzí. Na sítích ulovíte nekonečně mnoho tipů na sensory play. Pod dohledem mám ráda kaštany, fazole (nenabízím dětem, které si mají potřebu vkládat věci do úst, protože jsou syrové jedovaté i v malém množství), kinetický písek, rýži, cizrnu, hrách, čočku.
SLUCH - ZVUKY, možná sis všiml/a, že pro dítě ze začátku není tak důležité co říkáš, ale JAK TO ŘÍKÁŠ. Tichý klidný hlas říká, že jsi připravený/á naslouchat/pomoct. Zvuky moře, ohně, deště jsou přirozené a máme je v sobě hluboko otisknuté. Bubnování, relaxační hudba, zvonkohry mohou pomoct upustit ventil. Některé děti nedokáží "vypnout" okolní zvuky, tu běžnou zvukovou kulisu, která je součástí našich životů. Jsou jimi přesycené, nedokáží, nebo jim dělá velké problémy koncentrovat pozornost, naslouchat, učit se něco nového. Pomoct můžou protihluková sluchátka a bílý, nebo jiný druh šumu. Dávkujte ho ale s mírou, psala jsem o něm.
ZRAK - SVĚTLO. Zhasnutí, nebo ztlumení světel je často velmi efektivní, protože snižuje vizuální stimulaci. Senzorické láhve, olejové přesýpací hodiny, světelné panely, pásky, sloupce, balóny do vody mohou být zdrojem příjemných zrakových vjemů. Pomoct může i vizualizace - plán aktivity, režim dne.
VŮNĚ - aromaterapie dokáže hýbat naší myslí i tělem ve všech směrech. Pokud ji chcete využívat, poraďte se s odborníky. Čichové vjemy totiž mají přímou cestu do mozku.
Najít správnou kombinaci relaxačních strategií je pořádná alchymie. Vyplatí se nespěchat. Směr je mnohem důležitější než rychlost.
_
TO, JAK SE VE SVÉM TĚLE CÍTÍME, ovlivňuje celá řada proměnných, o kterých už teď není prostor psát [ spánek, strava, (ne)dostatek vitamínů a minerálů, mikrobiom, metabolismus, vztahy v nejbližším okolí, režim...a mnoho dalšího].
Chybí ti tu něco? Jaké strategie pomáhají relaxovat vašim dětem? V komentářích je prostor pro zpětnou vazbu i vaše postřehy.
Děkuju za SDÍLENÍ ❤️.
Zuzana Blažková, máma & klinická logopedka
