10/12/2024
iDnes.cz
Jako unikátní pokus. Válečné příděly vyzradily dopady konzumace cukru
7. prosince 2024
Byl to vlastně experiment, o němž by si jinak věda mohla nechat jen zdát. Jeho kulisami byla druhá světová válka, jeho důvodem nedostatek potravin. To proto Velká Británie zavedla přídělový systém. Týkal se i cukru. Zdravotní statistiky tak nabídly vhled do toho, jak se snížená konzumace propsala do zdraví populace. Teď je bystře využila americká studie.
Mnohé pokusy a výzkumy zdravotních následků konzumace cukru mají limity. Britská zkušenost s jeho spotřebou omezenou přídělovým systémem nabídla unikátní příležitost.
Obdobný pokus si jen těžko představit, unikátní historická situace ho však nabídla. Příděly zavedla britská vláda v roce 1940, na lístky bylo nejen maso, slanina, sýr, ale též cukr, jak připomíná Imperial War Museum. Přídělový systém platil po více než deset let, začal se uvolňovat až po roce 1950.
Cukr byl přitom jediným zbožím, jehož přídělová omezen se zrušila naráz. Jedním škrtem pera. Jiné potraviny se pouštěly do volnější distribuce postupně, cukr se dostal na pulty najednou. Hned po zrušení jeho přídělů v roce 1953 ho populace konzumovala dvakrát víc.
Zkušenost vynucená tíživými válečnými okolnostmi byla svého druhu přirozeným experimentem, nezastírá studie Tadeji Gračnerové, Claire Boone a Paula Gertlera. Autoři práce vydané v magazínu Science se ho proto rozhodli využít. Vrhli se do záplavy dat, která shromáždila biozdravotnická databáze UK Biobank.
Jejich cílem bylo zjistit odpověď na prostou otázku: Jak se projevila snížená konzumace cukru na zdravotní kondici lidí, kteří byli počati a porozeni během přídělového systému? Jak se to liší ve srovnání s těmi, kteří byli počati a porozeni po jeho ukončení, kdy se britská populace k neomezené konzumaci cukru vrátila?
Výsledky vědeckou komunitu překvapily. Zaskočilo je, jak moc zdravější byli, jde-li o vysoký tlak a cukrovku, ti, které před konzumací cukru vlastně chránil přídělový systém. Snížená spotřeba cukru se podepsala na jejich zdravější kondici i mnoho roků, dokonce desetiletí, poté.
Benefity, které přetrvají celé roky
Na kolik cukru to stačí? Británie omezovala i jeho spotřebu, v letech 1940 až 1953.
Celkem z databáze autorský kolektiv využil údaje o více než 60 tisícovkách lidí. Narodili se mezi říjnem roku 1951 a březnem 1956. Biobanka dělala inventuru jejich zdravotního stavu, když jim bylo mezi jednapadesáti a šedesáti lety.
Její výsledky byly jednoznačné. Ti, kteří byli v raných chvílích svého života i v matčině těle cukru uchráněni, měli o plných 35 procent nižší riziko, že se u nich ve středním věku vyvine cukrovka. A o 20 procent nižší nebezpečí, že budou trpět vysokým tlakem.
Studie navíc odhalila, že docela nejlépe na tom byli ti, kdo byli počati za přídělového systému – a ten je vysoké konzumace cukru stihl uchránit ještě dlouho po narození. Byli na tom z hlediska pozdějších nemocí mnohem lépe i než ti, které před cukrem chránil deštník přídělového systému pouze před porodem. Například ti, kdo se v systému omezeného přístupu k cukru dožili ještě svého prvního roku a půl, měli v pozdějším životě riziko cukrovky nižší dokonce o 40 procent než skupina, které se přídělový režim vyhnul, poznamenává portál Science.
Samotné omezení cukru v děloze se na snížení rizika nemocí podílelo asi jednou třetinou. Ovšem i ti, kdo se s realitou přídělového režimu setkali pouze v matčině těle, měli z cukru na příděl zdravotní prospěch.
Zjištění přitom vidí odborníci a odbornice jako velmi působivá především pro to, jak dlouho zdravotní účinky restrikce příjmu cukru vytrvaly – po několik desetiletí.
Seriózní studie, překvapivé závěry
Přídělový systém v jistých ohledech zdravotnímu stavu populace paradoxně prospěl.
Například odborník na globální zdraví Aryeh Stein v listu The New York Times míní, že výsledky studie jsou nečekané. Poznamenává, že i když se konzumace cukru po zrušení přídělů najednou zdvojnásobila, vyskočila podle dat ze 41 gramů na 80 gramů denně. To je 155 kalorií. Může to vysvětlit tak časově odlehlé následky pro rizika cukrovky a vysokého tlaku?
Potlačuje záněty i cukrovku. Studie chválí fyzické cvičení
Jenže on i další odborníci přiznávají, že studie je přesvědčivá, její metodologie seriózní. Její zjištění je nutné zohledňovat. Sama Gračnerová z autorského týmu výzkumu připomíná, že cukr z tehdejší obecné konzumace potravin vystupuje. Například obiloviny podléhaly přídělovému systému též, jenže po jeho zrušení se jejich příjem nijak zvlášť nezměnil. Máslo příděly z domácností sice vyhnaly, ale lidé ho vyměnili za margarín. Cukr byl výjimečným případem, nenašel náhražku a jeho spotřeba se po zrušení přídělových lístků okamžitě dvakrát zvedla. Gračnerová kromě toho podotýká, že zkoumané období nebylo dobou hladovění, aby se výsledky daly vysvětlovat například obecným nedostatkem kalorií nebo jiným faktorem.
Lékař a odborník na ekonomii zdravotnictví Anupam Jena souhlasí s tím, že výsledky studie je třeba interpretovat, ne zpochybňovat. Její model chválí. Co víc, práce má podle jeho mínění výraznou přednost před jinými. Zatímco jiné výzkumy dovedly dokázat pouze souvislost mezi konzumací cukru a zdravím, ne příčinný vztah, tato práce podle něj „nastoluje odlišný typ uvažování“. I Jeffrey Flier, výzkumník obezity a cukrovky, má za to, že autorský tým práce udělal pro doložení kauzality maximum.
To však pořád není odpověď na otázku, proč by konzumace cukru v raném věku měla tak silné dlouhodobé dopady. Jednu hypotézu však sama Gračnerová nabízí. Vystavení se cukru v útlém věku může vyvolat žádostivost, která může trvat celý život. Větší náchylnost k zohledňovaným nemocem je tak jakousi kumulativní odpovědí.
Napovídaly by tomu i statistiky britské vlády. Tvrdí totiž, že lidé, kteří byli počati a narodili se během přídělového režimu, skutečně jedli po zbytek života cukru méně.
Gračnerová ještě dodává, že cestou ke změně není házení viny na rodiče. Na konzumaci cukru je skrze reklamu, nedostatek regulací, zbožní nabídku a vysoké zisky potravinářských firem společnost postavená. „V současném prostředí je velmi obtížné stravovat se podle doporučovaných pravidel. A je to obtížné od nejranějšího věku,“ shrnuje.
Byl to vlastně experiment, o němž by si jinak věda mohla nechat jen zdát. Jeho kulisami byla druhá světová válka, jeho důvodem nedostatek potravin. To proto Velká Británie zavedla přídělový systém. Týkal se i cukru. Zdravotní statistiky tak nabídly vhled do toho, jak se snížen....
