14/10/2025
Může být náš prožitek reality iluze?
Ve skutečnosti je odpověď: ano, celý náš prožitek reality je do jisté míry iluze.
Ne nutně ve smyslu, že „neexistuje nic“, ale spíš v tom, že to, co vnímáme, je jen model, který si mozek konstruuje z omezených dat.
Mozek nikdy nevidí „realitu přímo“.
Dostává jen elektrické signály z receptorů — světlo dopadá na sítnici, zvuk rozechvívá bubínek, tlakové receptory reagují na dotek… a vše ostatní si mozek domýšlí.
Takže:
• To, co „vidíš“, není svět samotný, ale neuronální simulace světa.
• To, co „cítíš jako sebe“, je model těla, který se mozek naučil neustále aktualizovat.
• I čas, jak ho prožíváš, je konstrukce, která může být zkreslená podle pozornosti, emocí, či stavu vědomí.
Rubber hand illusion to ukazuje v malé škále — mozek dokáže přesunout pocit vlastnictví těla na něco, co není „ty“.
Ale existují i rozšířené verze: iluze celého těla, nebo dokonce zkušenosti, kdy se člověk cítí být mimo své tělo (tzv. out-of-body experiences).
Tohle už řešili i Descartes, Kant, Berkeley, nebo moderní fenomenologie.
My nikdy nemáme přístup k „věcem o sobě“ (jak by řekl Kant), jen k jejich fenomenálním projevům v našem vědomí.
Někteří současní neurovědci (např. Anil Seth) tvrdí, že:
„Vědomí je řízená halucinace, která je dostatečně stabilní, aby se na ní lidé shodli.“
Jinými slovy — realita, jak ji vnímáme, je kolektivně sdílená iluze.
, , , .
