08/01/2026
Roku 1705 "zemřela" v Irsku žena jménem Margorie McCall. Osudnou se jí stala vysoká horečka a tak byla narychlo pohřbena, aby se zabránilo další nákaze. Mladá žena byla pohřbena i s velmi cenným prstenem, který její manžel John, lékař, nemohl sundat, protože to znemožňoval ženin silně oteklý prst. Prsten tedy zůstal i mrtvou Magorie v hrobu, což obratem přilákalo pozornost vykrádačů hrobů. Ještě téže noci se pustili do díla a začali vykopávat onen čerstvý hrob. Nakonec rakev s mrtvolou zdárně vytáhli a protože se jim nepodařilo prsten z ženina prstu stáhnout, pokusili se jej uříznout. Vzápětí se ale Margorie náhle probrala z kómatu, posadila se v rakvi a začala křičet. O osudu lupičů se zprávy liší, ale většina z nich tvrdí, že v hrůze uprchli a svého řemesla zanechali. Margorie vylezla z hrobu a šla domů. Když její manžel - vdovec - John uslyšel klepání, údajně zažertoval, že kdyby jeho žena žila, přísahal by, že to klepe ona. Když otevřel dveře a spatřil svou milovanou Margorie v pohřebním oděvu, zakrvácenou ale živou, zhroutil se k zemi a zemřel. Později byl pohřben přímo v tom samém hrobě, který nechal vykopat pro svou nebohou manželku. Margorie se znovu vdala a měla ještě několik dětí. Když o několik let později skutečně zemřela, byla uložena na hřbitově Shankill v Lurganu v Irsku. Na jejím náhrobku je nápis: "Žila jednou, pohřbena dvakrát."
Jen pár let poté, co se v rakvi k životu probrala Margorie, došlo k podobnému případu také u nás. V prosinci roku 1712 byl v pražském kostele sv. Jakuba Většího pohřben kancléř Jan Václav Vratislav z Mitrovic (1670-1712). Z místa jeho posledního odpočinku se záhy začal ozývat lomoz. Když mniši po třech dnech odklopili mramorovou desku, našli otevřenou rakev a tělo s rozervanými šaty. Kancléř byl zřejmě pohřben v bezvědomí, z něhož se probral. Z krypty se ale na rozdíl od Margorie nemohl dostat. Že tak skončí, prý kancléř tušil. Třikrát se mu zdál sen o pohřbení zaživa. Uvádí historik Julius Košnář (1862-1934).
Nutno poznamenat, že verze příběhu o "pohřbené ženě s prstenem" existují téměř v každé evropské zemi, včetně Německa, Nizozemska, Francie, Skandinávie, Itálie, Anglie, Skotska a Irska. Příběh vypráví také o bývalém obyvateli Lunenburgu v Novém Skotsku v Kanadě. Nejznámější verze příběhu je z Kolína, kde byla žena lidově identifikována jako Richmodis von Aducht, manželka Menginuse von Aduchta. K incidentu prý došlo během pandemie moru roku 1357, i když jiné verze uvádějí, že k němu došlo v 16. století. V roce 1920 jistý etnolog spočítal devatenáct německých měst, včetně Hamburku, Lübecku, Drážďan a Freibergu, kde měli stejnou verzi příběhu. V Anglii 18. století byla žena v příběhu identifikována jako Emma Edgcumbe, manželka George Edgcumbeho, 1. hrabě z Mount Edgcumbe. V Anglii bylo identifikováno mnoho dalších "dam s prstenem", včetně Annot of Benallay, Lady Katherine Wyndham (manželka sira Edwarda Wyndhama), Hannah Goodman a Constance Whitney.
Zmatený pohřebák s nožíkem Kabinet Kuriozit
