03/08/2025
❤️ V rámci Světového týdne kojení vám dnes přinášíme krásnou vzpomínku maminky Anitky na kojení...
✨ „Na kojení vzpomínám s láskou…“ ✨
Už v těhotenství jsem věděla, že chci kojit, ale říkala jsem si, že to nemusí jít za každou cenu, že bych byla ráda, kdyby se podařilo kojit aspoň půl roku – a nakonec byly moje děti kojené skoro do dvou let.
Obě své děti jsem rodila v přerovské porodnici – dceru v roce 2021, syna v roce 2023. Na podporu v porodnici u obou dětí vzpomínám moc hezky. U prvního dítěte pro mě byla obrovskou oporou paní Suchánková, která mi s kojením moc pomohla. Stejně tak bych chtěla poděkovat vrchní sestře novorozeneckého oddělení paní Fialové – díky podpoře a přístupu celého týmu jsem se nikdy nebála požádat o pomoc. Sestřičky se chodily ptát, radily mi s technikou, ukazovaly různé polohy, půjčily nám kojicí polštář – a díky tomu jsem to nikdy nevzdala.
Co bych chtěla vzkázat ostatním maminkám? Nebojte se ozvat, pokud si nevíte rady – ať už v porodnici, u dětského lékaře nebo u laktační poradkyně doma. Návštěva laktační poradkyně u nás doma pro mě byla k nezaplacení.
Co se týče těžšího období – u dcery si na něj moc nevzpomínám, ale u mladšího syna jsem ho zažívala hlavně kolem jeho prvních narozenin. Chtěl se kojit pořád – a nejhorší byly noci. Stačilo, abych se jen otočila, a hned se budil.
A ty nejsilnější momenty během kojení? Asi ty, kdy jsem věděla, že kojím naposledy. I když se fyzický kontakt dá nahradit jinak, tohle bylo jen naše – jedinečné a nenahraditelné. ❤️
I když jsem vlastně nekojila nijak „dlouho“ – u obou dětí téměř do dvou let – vím, že jsme skončili ve chvíli, kdy to bylo správně pro nás všechny. Obě děti to zvládly krásně a u starší dcery jsem to obrečela spíš já než ona. Na kojení vzpomínám s láskou – milovala jsem ho. To propojení, ta chvíle jen pro nás. ❤️
