Šárka Horká ～ Transformační Psychologie, Pribram (2025)

30/08/2025

🌸 Rituál vědomého doteku – jedinečná zkušenost pro ženy 🌸

💬 „Tvoje ruce jsou balzám pro tělo i duši, cítím se u Tebe jako na obláčku…“

💬 „Poprvé po dlouhé době se mi podařilo úplně vypnout od myšlenek, starostí a každodenních povinností. Cítila jsem se v bezpečí a mohla jsem si dovolit jen být…“

Tohle jsou slova žen, které už prošly Rituálem vědomého doteku.
A přesně o tom tenhle rituál je – o prostoru, kde se můžeš nadechnout, spočinout a cítit se opečovaná.

✨ Co Tě čeká:
🌷 místo, kde se zastaví čas a Ty se cítíš v bezpečí
🌷 hluboké uvolnění těla, mysli i emocí
🌷 dotek, který vyživuje, hladí a otevírá srdce
🌷 možnost odložit starosti a opravdu se navrátit k sobě

💎 Plná hodnota rituálu je 2900 Kč.
Právě teď otevírám několik míst za zvýhodněnou cenu 1900 Kč, výměnou za Tvoji zpětnou vazbu.

🍀 Termíny domlouvám pouze individuálně – tak, aby byly součástí našeho jemného ladění na sebe.

Pokud cítíš, že je to pro Tebe, napiš mi. 💌
https://www.sarkahorka.cz/Ritual_vedomeho_doteku.html

Některé věci nelze vysvětlit.
Musí se prožít – v těle, v tichu, v plné přítomnosti.

Těším se na naše setkání,

Šárka 🕊️

_____

👉 Celou zpětnou vazbu najdete v prvním komentáři.

⬇️ Sdílím i zprávu jedné z žen, která se mnou rituál prožila...

14/08/2025

🍉 Sladkost života, kterou si neumíme připustit

Slunce, smích, jahody v misce na stole.
Večer, kdy se vzduch konečně ochladí a z dálky je slyšet so**edův smích.
Všechno je příjemné – a ty víš, že bys měl/a být šťastný/á.
Jenže místo toho se uvnitř něco stáhne.
Jako když ti v krku uvízne sousto, i když chutná.

⸻

Proč se někdy bojíme toho, co je krásné?

Možná proto, že jsme vyrůstali s větami typu:

„Po smíchu bývá pláč.“
„Radši se nechlub, ať ti to někdo nezávidí.“

Možná jsme viděli, jak se radost druhých zlehčuje nebo trestá.
A tak jsme se naučili ji dávkovat.
Jako by štěstí bylo ostrá hořčice – trochu ano, ale nikdy celá lžíce.

⸻

🌀 Jenže bez radosti život rychle zešedne.
Je to jako meloun, který necháš na lince moc dlouho.
Slupka hezká, ale uvnitř už bez chuti.
A ty ho jíš jen proto, že „by se to mělo sníst“.

⸻

💛 Možná letošní léto nemusíš honit velké zážitky.
Možná stačí dovolit si ty malé – a necouvnout před nimi.

👉 Smát se nahlas, i když to zní trochu hloupě.
👉 Vychutnat si malinu tak pomalu, že ti přestane hučet v hlavě.
👉 Zůstat v okamžiku, i když se ozve ten známý hlas: „Tak dost, vrať se na zem.“

A klidně mu říct:
„Je v pořádku cítit radost. I když je na stole neumytej hrnek a ve zprávách samý chaos.“

⸻

🍉 Sladkost života není luxus. Je to palivo.
Bez něj se těžké období táhne jako žvýkačka.
A s ním? Máš sílu jít dál, i když cesta není rovná.

Tak proč čekat na den, kdy bude všechno tip top?
Možná právě teď je čas zakousnout se. Šťáva po bradě, lepkavé prsty – a je to tvoje.

14/08/2025

Milí klienti,
děkuji za vaši důvěru a za to, že ke mně přicházíte hledat uvolnění, podporu a nové pohledy.

Od 1. září 2025 upravuji ceník svých služeb. Tento krok je pro mě přirozeným vyjádřením hodnoty toho, co spolu tvoříme, a prostoru, který pro vás držím.

Věřím, že ke mně nepřicházíte jen „strávit čas“.
Přicházíte pro něco, co často sami neumíte předem pojmenovat – a odcházíte s mnohem víc, než jste čekali.

⸻

👉 Rezervace za současné ceny (platí do 31. srpna):
🔗 https://www.reservio.cz/b/sarka-horka-transformacni-psychologie

👉 Nový ceník od září:
🔗 https://www.sarkahorka.cz/Cenik.html

⸻

Těším se na další setkání – ať už v doteku, rozhovoru, nebo tichu, které léčí.

Šárka

09/08/2025

🧳 Dovolená bez dovolení

Máš volno. Ale klid nikde.
Pořád něco řešíš — jestli už jste koupili opalovací krém, kde budeš zítra parkovat, jestli so**ed zalil kytky.
Místo aby sis lehl/a a koukal/a do nebe, v hlavě ti běží seznam věcí, co „by se mělo stihnout“.

A když konečně sedíš na balkoně s kávou, slunce ti hřeje do kolen a hrnek trochu pálí do ruky?
Mozek jede dál.
„Neměl/a bych něco dělat?“
„Není to plýtvání časem?“
„Mám právo jen tak sedět a koukat na holuba na zábradlí?“

⸻

Mít volno ještě neznamená cítit se volně.

Tělo zpomalí, ale hlava?
Ta jede jak stará lednice — pořád něco hučí. Protože máš v sobě hluboko zapsané:

„Musím být užitečný/á.“
„Když ostatní makají, nemůžu si jen tak sedět.“

A tak místo klidu přichází neviditelný tlak.
Tlak „užít si to naplno“. Tlak být k dispozici. Tlak, že dovolená má „nějak vypadat“.
Přitom možná by sis radši jen pustil/a šum moře z YouTube a prospal/a celé odpoledne.

⸻

🌀 Možná sis nikdy nedal/a opravdové dovolení.
Zastavit. Vypnout. Prostě jen být.
A tak, i když ti okolnosti dají prostor, uvnitř se spustí tichý signál:
„Nezasloužíš si pauzu.“

Ale co když právě tohle je teď to nejrozumnější, co můžeš udělat?

⸻

💛 Zkus si dnes v duchu říct:
„Teď nic neřeším. A je to v pořádku.“

Ne jako výmluvu, ale jako malý, tichý vzdor proti všem těm „musím“.
Zeptej se těla, co by chtělo.
Možná jít na procházku. Možná jen sledovat, jak se světlo na stěně během dne mění.
Možná se natáhnout a nevstávat, dokud neuslyšíš první večerní cvrčky.

Nejsi líný/á. Nejsi nevděčný/á.
Jsi jen člověk, kterému dochází baterky. A ty se dobíjejí zevnitř, ne z diáře.

⸻

🧳 Máme dovolenou. Ale dovolíme si odpočívat?
Možná to největší letní rozhodnutí není kam jet, ale jestli se přestaneš honit i uvnitř hlavy.

27/07/2025

🌻 Letní světlo na staré stíny

Slunce svítí… a ty bys chtěl/a cítit radost. Ale místo toho se něco sevře.
Jedno slovo. Jeden pohled. Jedna stará bolest.
A najednou je to tu znovu.
To, co mělo být „už dávno zpracované“. Co už mělo být „v pohodě“.
Ale ono to jen… čekalo.
Na světlo. A možná na odvahu.

⸻

✨ Někdy nám slunce ukáže věci, které jsme ve tmě raději přehlíželi.

Přes léto jsme víc venku. Mezi lidmi.
A tím i víc odhalení.
Najednou se znovu objeví vzorce – přizpůsobení, mlčení, napětí, obrana.
Reakce, které znáš tak dobře, že je skoro ani nezaznamenáš.
Tělo je v napětí, i když by mohlo klidně dýchat.
Úsměv na tváři… ale uvnitř je ticho, co trochu bolí.

⸻

🌀 Tohle není chyba. Je to pozvánka.

Zrcadlo toho, co v sobě pořád neseš.
Léto – paradoxně – na tyhle věci svítí nejjasněji.

Ne proto, aby ti bylo hůř.
Ale protože je možná čas podívat se na to jinak.
Ne jako na slabost, ale jako na starý způsob, jak ses chránil/a.
A to má váhu.

⸻

💛 Stín není nepřítel. Je to část, která dlouho čekala na světlo.

👉 Možná letos není třeba se přetvařovat, když to bolí.
👉 Možná stačí říct:
„Teď mi není dobře – a i to je v pořádku.“
👉 Možná tahle jednoduchá věta uvolní místo, které bylo dlouho sevřené.

Otázka, která může zaznít:
„Co mi tohle zrcadlí? A co s tím chci udělat?“

⸻

🌻 Letní světlo někdy osvítí i to, co jsme roky přehlíželi.
A možná právě teď je ten čas nezavírat oči. Neuhýbat.
Jen chvíli zůstat. A vnímat.

—

Pokud to s tebou rezonuje, nech to v sobě chvíli doznít.
A pokud víš o někom, komu se právě teď „rozsvítil stín“, pošli mu to.
Ať ví, že i v tom není sám. 🌻🕊️

23/07/2025

🐚 Ticho moře a hluk v hlavě

Sedíš na pláži. Slunce hřeje. Vlny šumí. A tvoje hlava?
Ta už stihla vyřešit tři rozhovory, dva scénáře, jednu krizi… a preventivně ještě vymyslet, co se všechno může pokazit.

Ticho kolem. Hluk uvnitř.
A ty se možná přistihneš, že i tady – u moře, v přírodě, v tom vysněném klidu – jedeš na plné obrátky.

⸻

⛱️ Co když neumíme zastavit… ani když už konečně můžeme?

Je ticho. Ale to ticho tě znervózňuje.
Je klid. Ale tělo je stažené.
Je volno. Ale uvnitř to šrotuje.

A ten vnitřní komentátor je neúnavný:
„Měl/a bych se víc usmívat. Měl/a bych si to užít. Neměl/a bych na to pořád myslet.“

A najednou zjišťuješ, že největší hluk si nosíš v sobě.
Ať jsi kdekoli.

⸻

🌀 Není to tvoje chyba. Je to jen zvyk.
Možná jsi vyrostl/a v prostředí, kde byl neklid normální.
Kde se pořád něco řešilo. Kde zastavení bylo slabost, chyba, riziko.

A tak, i když je kolem klid… něco v tobě je ve střehu.
Protože když je ticho, může přijít něco nečekaného. Něco, co nebudeš mít pod kontrolou.
Nebo se ozve bolest, kterou jsi tak dlouho držel/a pod povrchem.

⸻

💛 Ale právě tohle ticho může být začátkem.
Začátkem návratu k sobě.
Ne jako útěk, ale jako pozvání zpomalit – bez obav, bez tlaku, bez hodnocení.

👉 Co kdybys dnes zkusil/a sedět v tichu pět minut – a jen vnímat?
Zvuky kolem. Pocity v těle. Dech.
Bez snahy něco měnit. Jen být.

Možná to bude nepříjemné. Možná nádherné. Možná oboje.
Ale v každém případě – živé.

⸻

🌊 Co by se stalo, kdybys chvíli vůbec nic neřešil/a?
Možná by se svět nezhroutil.
Možná by se naopak něco uvnitř konečně uvolnilo…

A právě to může být tvoje největší letní odvaha. 🐚

17/07/2025

Dotek jsem už znala…
Ale až teď jsem pochopila, jak moc mi chyběl v podobě, která je skutečně moje.

A pak přišla chvíle na Akademii vědomého doteku s Míšou Matejčikovou – a něco hluboko ve mně se znovu rozpomnělo.

Nešlo to popsat. Jen to bylo.

Ticho. Vůně. Zlato v korunách stromů mého vnitřního lesa.
A dotek, který není technikou.

Je to jazyk.
Jazyk, kterým mluvím s druhým člověkem.

Přes dlaně. Přes klid.
Přes posvátnost přítomnosti.

Nejde o masáž. Ani o terapii. Ani o tantru.

Přichází nový prostor –
RITUÁL, který se rodí pomalu, jemně a se záměrem.
Pro ženu, která ví, že je čas se vrátit.

K sobě. Do svého těla. Domů.

🍃 Dvě hodiny jen pro tebe
🕯️ Hudba, vůně, teplo, přijetí
🌙 Co přesně tě čeká, ti neprozradím.
Protože to nejdůležitější se slovy říct nedá. To se musí prožít.

Pokud Tě to volá – napiš mi.
Možná budeš jednou z prvních žen, která si tenhle rituál prožije.

Šárka 🫶🏻

(PS: Cítíš to taky…?
Tu touhu být viděná, cítit se celá, vnímaná, opečovaná…?
Napiš mi „volá mě to“ a já se Ti ozvu jako první, až bude termín.)

10/07/2025

🧭 Cesty, které jsme si nevybrali – a přesto po nich jdeme

„Už balíš? Kam letos jedete?“
No jasně. Stejné místo. Stejný režim. Stejné otázky.
A v tobě takové to zvláštní ticho, které si nechceš přiznat:
„A co když už tam vlastně nechci?“

Ale stejně pojedeš. Protože děti. Protože rodina. Protože je to tak „zvykem“.
A možná si i řekneš: „Hlavně ať to proběhne v klidu.“
Jenže možná právě tady začíná ten problém.

⸻

Kolik letních cest podnikáme jen proto, že to tak děláme každý rok?

Všechno už dopředu víš – jak to bude vypadat, kdo co řekne, kdo co zařídí.
A možná už hraješ roli, která tě ani nebaví: ten, kdo se postará. Ten, kdo se přizpůsobí. Ten, kdo to vydrží.

🌀 A my sami?
Stojíme na perónu.
Vlak už přijíždí. A my slyšíme ten vnitřní hlas:
„Co když už tahle cesta není pro mě?“

⸻

Možná si to neuvědomuješ, ale tvé tělo to ví.
Únava ještě dřív, než vyrazíš.
Lehká nechuť, když někdo zmíní „letní plán“.
Ale stejně jedeš.
Protože „se to tak dělá“. Protože nechceš být komplikace. Protože se to čeká.

Možná si jen potřebuješ dovolit udělat to jinak.

⸻

💛 Nemusíš všechno zrušit.
Někdy stačí udělat malou změnu, která ti připomene, že máš na výběr.

👉 Můžeš si letos vzít den jen pro sebe.
👉 Můžeš si říct: „Jedeme, protože chci. Ne protože musím.“
👉 Můžeš se letos ptát:
„Co mě volá… ale zatím to odkládám?“

⸻

🌿 Někdy nás víc než dovolená osvobodí to, že si dovolíme být upřímní.
Že nepojedeme jen na autopilota.
Že odepneme očekávání.
A že se rozhodneme udělat krok jinam – i kdyby jen symbolický.

Protože život není jen o tom, kam jedeme.
Ale proč tam vůbec chceme být. 🧭🌞

07/07/2025

☀️ Léto jako prostor pro lehkost, ale i pravdu

„Jak to, že je léto… a přesto necítím klid?“

Všude slunce, voda, smích, lehké šaty. Ale uvnitř to pořád drhne.
Myšlenky běží. Tělo je napjaté. V noci se převaluješ.
A v hlavě ten známý hlas: „Proč si to neumíš užít? Co s tebou zase je?“

Možná právě tohle… je tvoje pravda.

⸻

Možná sis zvykl/a být ten, kdo všechno drží.
Pořád. I v létě. I na dovolené. I když už je toho moc.

Zatímco tělo touží po vodě, vzduchu a doteku slunce,
mysl dál kontroluje, plánuje, organizuje, obhajuje, chrání…
A někde hluboko… se ozývá tichý smutek:
„Co když se nikdy úplně neuvolním? Co když to neumím?“

⸻

🌀 A co když to vůbec není tvoje chyba?

Možná jsi tolik let nosil/a zodpovědnost, která nebyla tvoje.
Možná jsi vyrůstal/a v prostředí, kde klid znamenal nebezpečí.
Kde zastavení nebylo dovolené. Kde být v pohodě bylo „nezodpovědné“.

A tak – i když se teď nic neděje – něco uvnitř pořád hlídá.
A nedovolí ti vypnout.
Protože se bojí, že když polevíš, něco se stane.

⸻

💛 Ale víš co? Nic se nestane. A když ano – zvládneš to.

👉 Zkus si dnes večer lehnout a místo „musím“ si říct:
„Dnes nemusím vůbec nic.“

Vnímej, co se v těle děje. Kde je stažení. Kde napětí.
Nemusíš nic měnit – jen to pozoruj.
Možná zaslechneš svůj dech… a něco uvnitř povolí.

⸻

🌿 Lehkost nepřichází sama.
Lehkost přichází tehdy, když sundáme tíhu, která není naše.

A to je odvaha.
Ne odjet na dovolenou. Ale vystoupit z role, která už ti nesedí.

Třeba právě letos.

—

Pokud tě tohle oslovilo, napiš, co tě nejvíc chytlo za srdce.
A jestli víš o někom, kdo teď dusí sám sebe místo letního dechu… sdílej mu to. 🌞

26/06/2025

ZÁVĚR
🔥 ZPĚT K SOBĚ: AUTENTICITA, RADOST, SVOBODA 🔥

💭 Možná sis to ani neuvědomil/a, ale právě jsi prošel/a cestou zpět k sobě.

Začali jsme u autenticity.
🔹 Kolik masek nosíme, jen abychom zapadli?
🔹 Jak poznáme, že se přizpůsobujeme víc, než bychom chtěli?
🔹 Jak si začít dovolit být opravdový/á?

Pak jsme se podívali na hledání smyslu.
🔹 Proč pořád čekáme na „až jednou“?
🔹 Proč hledáme odpovědi venku, místo abychom je našli v sobě?
🔹 Co když smysl není něco, co musíš najít – ale něco, co už dávno máš?

A nakonec jsme se učili radosti a svobodě.
🔹 Proč si neumíme dovolit radost?
🔹 Jak se vymanit z tlaku „muset“ a začít žít z „chtít“?
🔹 Jak znovu objevit hravost – a tím i vnitřní svobodu?

🔥 A tady se to všechno spojilo.
💡 Autenticita je základ – bez ní nenajdeme smysl.
💡 Smysl dává radost – když ho nevidíme, cítíme prázdno.
💡 A když si dovolíme radost, objevíme svobodu.

⸻

🔥 JAK TO TEĎ VZÍT DO ŽIVOTA? 🔥

Teď už víš, kde jsi se na té cestě možná ztratil/a.
Teď už víš, že cesta zpět k sobě není o velkých změnách – ale o malých rozhodnutích každý den.

🔥 Kdy si dovolíš být opravdový/á?
🔥 Kdy si dovolíš cítit radost – bez podmínek?
🔥 Kdy si dovolíš žít život ne tak, jak „bys měl/a“ – ale tak, jak skutečně CHCEŠ?

⸻

🔹 MALÝ KROK PRO DNEŠEK

🕊 Vyber si jednu věc, kterou si z této série vezmeš do života.
🔥 Možná si dovolíš víc říkat NE.
🔥 Možná si dovolíš víc dělat věci, které tě baví.
🔥 Možná si jen dnes řekneš: „Už nemusím čekat na život – já ho žiju TEĎ.“

Šárka Horká ～ Transformační Psychologie

30/08/2025

14/08/2025

14/08/2025

09/08/2025

27/07/2025

23/07/2025

17/07/2025

10/07/2025

07/07/2025

26/06/2025

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Odkazy

Sdílet

Kategorie