Bright Future Dimension

15/11/2025

Bolest a emoce jsou přirozenou součástí lidských životů. Utrpení se z nich stává, pokud do nich ponoříme svou mysl. Vznikají pocity křivdy, odmítnutí, zrady. Začneme se bát toho, že nejsme dost dobří a můžeme být proto opuštěni nebo zavrženi. To vše proto, že jsme kdysi nezažili, jaké to je být milováni jen proto, že jsme. Z generace na generaci se předává rodová zátěž a spolu s nimi specifické vzorce myšlení a chování. Nenaplněné potřeby způsobují projekce očekávání do druhých a nenaplněná očekávání přinášejí zklamání a opětovné oživení starých emočních zranění. Projekce a emoční zranění přinášejí neporozumění a emoční bolest.
V této době můžeme měnit to, co bylo. Rozhodnout se, zda minulost bude nadále určovat to, kým jsme nebo zda se osvobodíme od starého a omezujícího. Zda najdeme svou skutečnou podstatu a hodnotu, která z toho vyplývá.
V předvánoční čas se stará zranění připomínají s intenzitou a mohou být buď proměněna nebo ještě zesílena. Možná už jsi na Cestě proměny. Můžeš pomoci někomu dalšímu odhrnout oponu, která má brání vidět jiné perspektivy.
Obě knihy najdeš v množství e-shopů nebo můžeš objednat přímo ode mě.
https://www.bfdimension.com/knihy-media

https://www.kosmas.cz/knihy/547180/strach-z-opusteni/ =0

https://knihy.heureka.cz/konec-utrpeni-v-rodinach-a-vztazich/ /

Bestseller Konec utrpení v rodinách a vztazích, Strach z opuštění, vedené meditace, rozhovory...

13/11/2025

PROČ A JAK POMÁHÁM PŘÍRODĚ A ZVÍŘATŮM
Už jako dítě jsem měla k přírodě a zvířatům hluboký vztah. Věřím v prozřetelnost a v to, že co nebo kdo vám přijde do cesty, má tam co dělat. Když nejsme v klidu a jsme plní emočních zranění, je to hodně o uvědomování si vnitřních obsahů. Když pak jsme v klidu a netrápí nás staré bolesti, můžeme být součástí synchronicity bez vnějšího i vnitřního rušení. Dokážeme rozlišovat. Učíme se přijímat to, co je jako součást života na planetě (a některé věci a jevy potřebují čas) a rozlišovat, kdy a kde zasáhnout.
Léta ubíhala a já pomáhala na mnoha různých místech s tím, co mi bylo posláno do cesty a někde i z vlastní iniciativy. Stromy, ptáci, včelka, žížala nebo převrácený brouk - na všech mi záleží stejně.
Když bylo možné uskutečnit dávné volání přestěhovat se z Prahy, příroda mě obklopila ze všech stran. Měla jsem najednou také "svůj kus přírody" a mohla podpořit život. Díky ponechání divokých částí zahrady se brzy objevilo mnoho druhů kobylek, cvrčci, mnoho druhů brouků, včely, čmeláci, pestřenky, motýli, slunéčka, zlatoočky, škvoři a další. Přilétalo víc a víc druhů ptáků, přišli ježci. Objevili se netopýři a sovy. A s tím přišla i prozřetelnost, která k nám přivedla zvířata, která potřebovala pomoci.
Tak se objevil hrabošík, který potřeboval pomoc, ježčí mládě bez matky, které se podařilo matce vrátit, topící se bělozubka nebo rejsek. Ještě nebylo jaro, když byl z hibernace probuzen ježek. Toho jsme ještě dovezli do nejbližší stanice. Cesta trvala přes hodinu a já jsem na místě viděla, jak moc jsou přetížení. Je to obdivuhodná, ale nesmírně náročná práce. Musíte mít v ní položené srdce, abyste zůstali. S každým zvířátkem jsem se zajímala víc a víc o detaily z jejich života a o jejich potřeby. Všechna přivedla synchronicita k našemu domu nebo do jeho blízkosti právě v čas, kdy jsme byli na místě.
U ježků jsem cítila, jak by bylo skvělé, kdyby mohli být vypuštěni zpět tam, kde byl jejich domov. Rozhodla jsem se zkusit to, když máme prostor i podmínky. Na podzim se tak podařilo dokrmit a vypustit ježčí samici, v zahradě máme tři domky a tři krmné stanice. A na domě hnízdní budky :-) Teď máme uvnitř dva ježky, kteří mohou být na jaře vráceni do prostředí, které znají. Ani jeden nemá potřebnou hmotnost pro pobyt venku a nepřežili by. Jsem moc ráda, že jim mohu pomoci. Pokud bych potřebovala, mohu konzultovat hned se dvěma skvělými stanicemi. Bohužel ne každá má správný přístup, což je dáno mnoha faktory včetně přetížení, financí, konkrétních lidí.
A příští rok se s dcerkou znovu přidáme do projektu migrace žab. Nepsanou kapitolou je péče o ta naše domácí zvířata - 16 myšek - kdy z 10 zachráněných laboratorních jsme si přivezli šest v jedné :-) a milovanou Doreenku. Dělám si v nadsázce legraci z toho, že zatímco doma stavím grandhotely o několika patrech pro zvířata a dopřávám jim kvalitní stravu a vybavení dle potřeb, děraví mi postupně čím dál víc oblečení :-D Ale neměnila bych, i já v tom mám srdce.
Děkuji za každého z vás, kteří děláte něco pro přírodu nebo máte zahrady přívětivé pro život. I nesekané části mohou velmi pomoci. Anglické trávníky se možná někomu líbí na pohled, ale je to mrtvá zóna. Bohužel přirozeného prostředí pro mnoho druhů života ubývá. Takový ježek západní se tak v důsledku působení lidské činnosti, dostal až na hranici ohroženého druhu. Potřebujeme jít i z druhé strany - pomáhat je skvělé, ale potřebujeme podpořit krajinu a přirozené podmínky pro život 💚

12/11/2025

Na konci října se objevil další malý ježeček, váha 270 gramů. Putoval dovnitř, uvolnilo se místo po paní ježkové, která byla vypuštěna zpět do přírody. Před pár dny k němu přibyl podchlazený druhý ježek, a tak jsem přistavěla druhé patro. První ježek je totiž velký stresař a ježci obecně preferují být sami. Podchlazený ježek bohužel také nemá dostatečnou váhu pro hibernaci, ale pokud za měsíc nabere, může to v kontrolovaných podmínkách zkusit. Jestli do té doby zvládne nabrat i první, zkusí to společně. Tomu podchlazenému se uvnitř znatelně ulevilo. V chladném počasí, jaké máme teď, totiž ježek spotřebuje většinu energie právě na udržení tělesného tepla. Pokud nemá dostatečnou hmotnost, tak ani přikrmování nepomůže. Oproti tomu prvnímu je to velký pohodář. Přesto u nás ježci mají svou místnost, kde je nikdo neruší a kontakt probíhá jen skrze vážení. Je důležité, aby si zachovali své ochranné chování - schovali se, když vidí člověka a v případě možného rizika se zabalili do klubka.
No a krom péče o všechny čtyrnožce, kterých aktuálně máme 19, je tu pak práce s lidmi, občas konzultace ohledně zvířátek, moje tréninky, studium, rodina...a už toho času moc nepřebývá :-) Ale zase něco časem pro Vás napíšu, nebojte ;-)
Krásný večer všem dvounožcům i čtyřnožcům (nebo i třínožcům, pokud někdo má) 💜

08/11/2025

SROVNÁVÁNÍ SE A ODVAHA BÝT AUTENTICKÝMI
Když se srovnáváme, ztrácíme kousek své odvahy. Na první pohled to vypadá neškodně - jen se podíváme, jak to dělají ostatní. Ale s každým pohledem začínáme měřit svůj život podle měřítek, která nám nepatří. Vidíme, jak druzí vypadají šťastní, úspěšní, klidní - ale nevidíme, kolik úsilí nebo bolesti je za tím. Nevidíme, že mnohdy to ani není ani reálné, že ti lidé nám sdílejí jen to, co chtějí, aby bylo vidět.
Autenticita znamená přestat hrát tu hru. Znamená to stát si za tím, kým jsme – i když nejsme nejhlasitější, nejkrásnější ani nejúspěšnější. Když dovolíme, aby naše nedokonalosti byly součástí našeho příběhu, vzniká prostor pro skutečné spojení.
Srovnávání uzavírá dveře – odvaha je otevírá. (volně podle Bréne Brown)
Srovnávání je jako jed, který pijeme, když máme pocit, že by nás měl motivovat. Na chvíli se cítíme poháněni, ale brzy přichází únava, frustrace a vztek. Všechno to, co vidíme u ostatních, je jen pečlivě vybraný kousek jejich reality – a my ho srovnáváme se stoprocentní pravdou o sobě. Vždycky se najde někdo mladší, úspěšnější, krásnější, bohatší. Pokud se snažíš vyhrát v téhle hře, prohráváš už tím, že jsi do ní vstoupil. (volně podle Mark Manson)
Ego chce soutěžit, duše chce růst.
Růst nezačíná v okamžiku, kdy se zlepšíme. Začíná ve chvíli, kdy si dovolíme být pravdiví – i když to znamená být křehcí, nejistí, nehotoví. (Podle Carl Rogers)
Tento svět může růst jako celek jedině tehdy, když si lidé budou víc a víc dovolovat být autentickými. Právě ta autenticita je náš jedinečný vklad, který má zaplnit jedno specifické místo. Zároveň autenticita otevírá dveře lidem, kteří k vám opravdu patří. Mizí masky a role, které nejsou lidem vlastní, ale hrají je pro přijetí, ocenění, pozitivní zpětnou vazbu, pozornost, oblíbenost.
Energetické pole světa se ptá: "Kdo jsi doopravdy tam uvnitř? Dovol si to a nech se vést na místa, kde máš opravdu být, k lidem, kteří skutečně patří ke Tvé podstatě."

05/11/2025

Dnešní krásný úplněk v Býku již probíhá, jako obvykle mohli citliví lidé vnímat jeho energii již pár dní před a dobíhat může také pár dní. Halí nás nyní štíří energie, což sebou vždy nese příležitost nahlédnout pod povrch i vědomě vstoupit do větších hloubek. Kdo se vzpírá, blokuje, tomu mohou být skrze interakce s druhými a rozličné situace hloubější části ukázány. Na něm pak je, zda uchopí.
Tentokrát můžeme v této energii mimo jiné prozkoumat, kde ještě pěstujeme nepružnout, kde a v čem jsme rigidní, trváme si na svém, i když už to neslouží našemu nejvyššímu dobru. Kde něco sveřepě držíme. A dost možná to i víme. Ale ego se nědy nechce vzdát :-) Potřebujeme vědět, že ego vytváří silnou a věrohodnou iluzi, a protože je to výborný kamarád s emočními zraněními respektive jejich zastánce, má bohatou představivost v tom, co vše se může stát, když se uvolníme, když to něco pustíme.
Pokud využijeme této energie a uvolníme se do ní, může se dostavit veliká úleva. U někoho pak také veliká únava. Držet něco dlouhodobě, to stojí člověka hodně sil. Ne opravdu nemusíme vše držet, zvládnout, vymyslet. Určitá bazální kontrola nad životem je v tomto světě nezbytná, ale velká kontrola tělo a duši vysiluje. Kdysi měla ochrana smysl, ale slouží teď opravdu vašemu nejvyššímu dobru? Nebo naopak blokuje, aby přišlo do života to, co si přejete?
Čím více zpomalíme tempo, čím více se uvolníme, tím lépe se napojíme na tok života, synchronicita nám vstoupí do života a začnou se dít malé "zázraky". Už je nic neblokuje. Když dnes vstoupíte do pozdního večera v uvolnění (pomozte si k němu třeba meditační hudbou), můžete vnímat, jak je dnešní energie příjemná, teplá, hladivá, konejšivá, růstová. Jako plout si na teplých, měkkých oblacích, vznášet se....

03/11/2025

Kam jsem se na pár dní poděla? Absolvovala jsem velmi intenzivní kurz Dornovy metody pro psy, který je aplikovatelný také na kočky a jiná malá zvířata. A protože jsem vstoupila do programu Certifikovaný rekondiční a regenerační terapeut zvířat (CARRTh – Certified Animal Reconditioning and Regenerationing Therapist), čekají mě ještě praxe a zpracování případových studií. Abych získala tento status, čeká mě ještě mnohem více studia, např. aplikované neurologie a spousta spousta praxe při technikách ošetřování kloubů, fascií, lymfatického systému, orgánových soustav i nervového systému. A nakonec zakončení státní zkouškou, která trvá 6-8 hodin. Prostě návrat do studií :-) Hned to určitě nebude, takže budete moci moji cestu občas sledovat.
Dornova metoda mě zajímala už dříve, ještě než jsem měla moji Doreenku. Možná ji někteří znáte u lidí. U psů je rovněž velice účinná. Opírá se o hlubokou znalost anatomie. Na kurzu mě mile překvapila vysoká odbornost a rozhled lektorky.
Doreenka si přes náročnost kurzu a množství dalších psů a všemožných smyslových podnětů jako štěkání, kňučení, šustění, procházení lidí a psů zachovala chrtí klid, takže by si certifikát zasloužila rozhodně i ona :-)
S lidmi nekončím, nebojte, ale rozšiřuji svou práci se zvířátky dál také o anatomii a fyziologii, která nakonec také velice souvisí s psychikou a emocemi zvířat. Zatím s nimi pracuji celostně, nacítěním, porozuměním, podporou komunikace mezi zvířetem a jeho člověkem, přírodní léčbou, zohledněním meridiánů v těle apod.
(Foto Doreenky berte s nadhledem, jako zábavnou momentku ;-) )

30/10/2025

NASTAVENÍ HRANIC a proč je to náročné:

Mnoho lidí má potíže nastavit si zdravé hranice. Mnozí nevědí, jak zdravé hranice vlastně vypadají nebo posuzují hranice podle toho, jak a s čím vyrostli, protože nic jiného nepoznali. Ale když pak mluví s ostatními, uvědomují si, že jejich hranice nejsou nastaveny zdravě.

Proč pro vás nastavování hranic může být těžké?

- Myslíte si, že budete vypadat jako nepříjemní.

- Obáváte se, že to bude nevhodné nebo neslušné.

- Máte tendenci všem vyhovět („people pleaser“) a zanedbáváte vlastní potřeby: "Já až na posledním místě."

- Máte stažené hrdlo a břicho při pomyšlení na to, co se stane po nastavení hranice. Máte strach, že se vztah změní nebo bude napjatý.

- Máte pocit, že nemáte moc. Je klíčové hranice dodržovat a komunikovat jasně - pokud je sami nerespektujete, učíte druhé, že vaše hranice nejsou pevné.

- Myslíte si, že vaše hodnota je v pomoci druhým.

- Projektujete své pocity ohledně „ne“ na druhé. Možná neradi slyšíte „ne“ od ostatních, a proto se sami bojíte „ne“ říct.

- Nevíte, jak hranice vypadají. Pokud jste vyrostli v rodině s málo nebo špatnými hranicemi, může být těžké představit si zdravé hranice.

- Myslíte si, že v určitých vztazích hranice nejde nastavit. Hranice můžete nastavit. Hranice jsou tu pro vaši bezpečnost.
(Volně podle Debbie Grammas, Ph.D.)

Mnozí lidé dávají víc, než chtějí nebo zvládají, protože touží po přijetí. Nedovedou si hranice nastavit, protože se bojí odmítnutí nebo opuštění. Nestojí pevně v sobě a nevěří ve svou hodnotu. Potřebují si v sobě budovat stabilitu, pevnost, sebejistotu. Trpělivě, vytrvale, zdravě.
Hranice nejsou o trestání druhých. Nebudete kvůli nim sami. Ano, je možné, že vztahy okolo projdou proměnou, a dokonce i to, že někdo odejde z vašeho života. Uvolní tak místo pro někoho, kdo dokáže vaše potřeby respektovat. Pokud budete vyzařovat autenticky sebe, přijdou ti, kteří vás takové budou mít rádi.
Hranice jsou péčí o sebe, pomáhají vyhnout se vyčerpání a frustraci. Je důležité pěstovat balanc mezi dáváním a přijímáním a prozkoumat také to, jestli dokážete přijímat. Někteří lidé si dáváním udržují odstup (strach z blízkosti - dávám, kolik chci, ale nepřijímám nazpět) a kontrolu. Nezapomeňme, že strach z blízkosti má druhou stranu mince strach z opuštění - viz má kniha Strach z opuštění.

Pojďme se ještě podívat na to, jak se ještě mohou projevovat lidé, kteří si málo nevěří a mají problémy s vytvořením a udržením zdravých hranic:
1. Odpor a frustrace
Lidé s nízkou sebedůvěrou často souhlasí s tím, co nechtějí, aby byli přijati. V důsledku toho se vnitřně vzpírají, mohou být podráždění nebo pasivně rezistentní.
Odpor není vždy viditelný navenek - může se projevit sabotováním něčeho, zpožděním, vymlouváním se, zapomínáním.

2. Pasivní agrese
Pasivní agrese je běžný mechanismus, jak „vyjádřit“ svůj nesouhlas, aniž by museli otevřeně říct „ne“. Může se projevit třeba jako odkládání úkolů, nevyžádané komentáře, ignorování požadavků.

3. Přehnané dávání
Aby získali přijetí, dávají nad rámec svých možností - obětují své potřeby, aby byli vnímáni jako „dobří“.
Často se pak cítí vyčerpaní, neoceňovaní a frustrace roste.

4. Strach z odmítnutí
Strach z „ne“ nebo kritiky brání lidem v nastavení hranic.
Často raději snesou víc, než aby riskovali konfrontaci.

Vše má své řešení. Kde je vůle, je i cesta a budovat sebelásku se vždy bohatě vyplácí. Kde je sebeláska a zdravá sebehodnota, vztahy vzkvétají.

29/10/2025

Dnes mám velkou radost 🙂 Na konzultaci s jednou záchrannou stanicí, která to s ježky dělá krásně a co nejvíce přirozeně, mi řekli, že se v tomto příznivém počasí nemusím bát pustit ježčí holčičku s váhou lehce přes 400 gramů. A dnes bylo opravdu teplo. Ideální pro teplotní adaptaci. Také další dny budou příznivé. Řekla jsem si, že bych pro svůj klid ráda, aby měla alespoň 450, než vypustím. A víte co? Bez pár gramů navážila půl kila 🙂 Jedla i čtyřikrát denně, takže nabrala za 18 dní 300 gramů, tedy kousek nad horní hranicí denního přibírání 🙂
Cítila jsem předtím, že bych byla moc ráda, kdyby se to podařilo, protože přírodu nenahradí sebelepší péče doma. Někdy to nejde, ale tady se to povedlo 🙂 Na zahradě má svůj izolovaný domek a dál bude dostávat jídlo, jak byla zvyklá.
Domů k nám před dvěma dny přišel další ježeček s váhou 270 gramů, držte mu palce, aby nabíral stejně dobře 💚
Bohužel jsem se počas svého zajímání se o ježky potkala s lidmi, kteří drží i těžší ježky zbytečně doma a nahrazují si jimi nenaplněné lidské potřeby. Ulpívají na nich, přisuzují jim lidské vlastnosti. Berou je často do rukou, mazlí. Chápu lidi a jejich pocity, ALE - nemělo by to tak být. Je-li to odmalička, ježek se často neschoulí do klubíčka, když by to přirozeně udělal, ztrácí ostražitost vůči nebezpečím. Takto vypuštěný ježek může být vystaven nebezpečím, které nemusí zvládnout.
Ježci jsou úžasné bytosti, krásní i roztomilí, ale měl by být zachován respekt pro jejich divokost.
Podívejte se na video z dnešního vypuštění a přeju samičce hodně štěstí🙂

25/10/2025

Každý spor nestojí za tvou energii.
Někdy, i když se vyjádříš sebejasněji, druhá osoba neposlouchá, aby pochopila - poslouchá, aby reagovala.
Jsou zaseknutí ve svém vlastním pohledu, neochotní zvážit jiný úhel pohledu, a komunikace s nimi tě jen vyčerpává.
Je rozdíl mezi zdravou diskusí a zbytečnou debatou.
Rozhovor s někým otevřeným, kdo si cení růstu a porozumění, může být osvěžující, i když nesouhlasíte.
Ale snažit se rozumně mluvit s někým, kdo odmítá vidět za hranice svých vlastních přesvědčení?
Je to jako mluvit ke zdi. Jakoukoli logiku nebo pravdu, kterou předložíš, překroutí, zneužijí nebo zahodí, ne proto, že bys neměl pravdu, ale protože nechtějí vidět druhou stranu.
Zralost není o tom, kdo vyhraje hádku - je to o tom vědět, kdy hádka nestojí za to.
Uvědomit si, že tvůj klid je cennější než dokazovat něco někomu, kdo už se rozhodl, že nezmění názor. Ne všechny bitvy je třeba bojovat.
Ne každý si zaslouží tvé vysvětlení.
Někdy je nejsilnější věc, kterou můžeš udělat, odejít - ne proto, že nemáš co říct, ale protože si uvědomuješ, že někteří lidé nejsou připraveni a není to tvé břemeno nést.
Mnoho klidu a rozlišování do vašeho života 🙏
(Nabídl mi Facebook a je to trefné, ze skupiny Než umřu chci žít)

23/10/2025

ENERGETICKÝ EXPERIMENT aneb NÁVRAT NA STŘELNICI PO 15 LETECH aneb JAK HLUK A URČITÉ ENERGIE PŮSOBÍ NA NAŠI BYTOST JAKO CELEK
Dnešní příspěvek nebude jen o střelnici, která je velmi specifickým prostředím. Bude také o citlivých lidech a pro citlivé jedince, bude dílem i o zvířatech a bude o tom, jak naše fyzické i jemnohmotné tělo vnímá okolní energie a hluk.
Naskytla se mi možnost vrátit se po 15 letech na střelnici. Před 15 lety jsem se nacházela v dosti mužské energii, v nitru ještě zůstávala některá nedořešená témata, v důsledku kterých jsem své srdce i energetické pole chránila. Tehdy mě to na střelnici dost bavilo. Dnes jsem očekávala, že po dalších 15 letech práce na sobě, výrazného zjemnění energie a zesílení senzitivity to budu vnímat jinak. I přes ukotvení se v sobě. Řekla jsem si, že to pojmu jako experiment a budu pozorovat, jak to na mě působí, a zda se dokážu od té specifické energie oddělit a vnímat to jako koncentrační cvičení, podobně jako když jdu střílet s lukem. Reakce mého těla fyzického i jemnohmotného ale dalece předčila mé očekávání. Na střelnici bylo plno, přišel silný hluk (kdo nezná, musíte tam mít sluchátka pro ochranu sluchu a stejně je tam silný hluk), pocitově velmi hrubá energie a ve mně všechno křičelo, že TADY opravdu NECHCI být. Objevilo se silné napětí. Stálo mě hodně přemáhání s tím pracovat, dýchat a pozorovat to. Ty střely mimo střed na foto jsou přesně z času, kdy jsem bojovala s tím zůstat tam. S dechem se to zlepšilo a já se dokázala částečně adaptovat a vypnout. To jsou střely na střed. Nicméně po hodině tam jsem cítila, jak se nacházím úplně mimo svůj střed, jak mám rozházené celé energetické pole a potřebovala jsem si déle zacvičit čchi-kung s intenzivním dýcháním a jógu, abych se ustálila zpět.
Přitom mě napadlo, že toto stojí za sdílení - podívat se na to, jak hluk a hrubší až hrubé energie působí na naši bytost jako celek.
Když se na to podíváme nejprve z hlediska těla: hlasité zvuky stimulují amygdalu, tedy část mozku, která reguluje instinkty přežití. To spouští reakci těla „boj nebo útěk“ - tělo vyplavuje adrenalin a kortizol. Srdeční frekvence a krevní tlak prudce stoupnou. Nejsou to ale jen ty nejhlasitější zvuky, které na nás působí. Mnohé už ani nevnímáme - a podobně jako já na střelnici, jen v životě v jemnejších odstínech - jsme se adaptovali - doprava, stavební práce, ruch ve městech, spotřebiče, hluk v profesi.
Když se podíváme na jemnohmotné tělo, dochází k jeho rozkmitání a oslabení. Hluk je považován za nízkofrekvenční, chaotickou vibraci, která narušuje přirozenou harmonii energetického pole člověka. Dlouhodobý nebo náhlý hluk (sirény, ruch města, motory) může negativně působit na naši auru. Vést k jejímu narušení nebo ztenčení. Výsledkem může být únava, podráždění, roztržitost nebo pocity „vybití“.
Pravidelný hluk, který si mnohdy už ani neuvědomujeme, působí také na naše energetické centra - nejen naše, ale i zvířat. Myslím přitom i na Silvestr, jak stresový je pro vnímavé jedince z řad lidí a pro zvířata. V těle mohou vznikat disharmonie v energetických drahách a různé blokády. Já jsem nejsilněji cítila vliv na srdce, ale také na centrum uzemnění - potřebovala jsem se vrátit do stability, ukotvit se, uzemnit. Hluk působí ale i na ostatní centra.
Hluk se někdy popisuje i jako forma energetického odpadu – podobně jako smog, jen na jemnohmotné úrovni. Může se hromadit v prostředí (kanceláře, města) a vytvářet „těžkou“ nebo „stísněnou“ atmosféru. Lidé citliví na vnímání energií to popisují jako tlak, napětí, neschopnost se uvolnit - podobně jako když se dostanou do místnosti nebo domu, kde dochází nebo docházelo ke sporům nebo jiným negativním jevům.
Každý jedinec si vliv prostředí, energie v něm a hluku uvědomuje jinak. To, že si toho není vědom, ale neznamená, že to na něj nepůsobí. I takový člověk může cítit podráždění a napětí. Jen si to nemusí spojovat s tím, v jakých prostředích se pohybuje nebo to přikládá jedinému z nich.
Když žijeme ve městech a mezi lidmi, je nesmírně důležité pěstovat ticho. Bez ticha se nemůžeme spojit sami se sebou, se svou podstatou. Vnímat, co si naše duše a srdce přejí. Tělo je energií, která nás vyživuje. Hluk oproti tomu brání vnímání jemnějších vibrací - intuice, vedení duše. Proto se v některých kulturách klade na jeho vytváření takový důraz. Mohu s tím jen souhlasit - zatímco pro emočně zraněného člověka může být ticho ohrožující, pro člověka na Cestě léčení nebo uzdraveného, je ticho blahodárné, doplňující, konejšivé, láskyplné - propojující s jednotou.
Moc bych této krásné planetě přála, aby ji hrubé energie opouštěly s rychlostí, s jakou se rozvíjejí technologie. Hodně to ale záleží na každém člověku - a vy můžete pomoci - jak uchopí sebe a svou Cestu 🙏