25/04/2022
Sdílím text napsaný by Petr Vašák 🤍💎🤍
Neuvěřitelné…. Jsem šťastná 🤍 vděčnost 🙌🍃🙌 Stoupila jsem si při čtení do meditace.. protékalo celým mým tělem… plakala jsem. Vím, že každý v sobě neseme Máří a Ježíše… dovolíme si je v sobě zřít.. přichází odevzdání se do plné důvěry 💜
💜 Muž a Žena
To, co lze vnímat v této hraniční fázi evoluce lidské bytosti jako prioritní je, kromě individuální duchovní cesty, především znovu propojení mužského a ženského principu - tedy i celistvého propojení muže a ženy v lidských tělech. Vzájemné úplné porozumění, odpuštění, uznání, přijetí a soulad. Již od prvotního symbolického pádu do hmoty, po snězení jablka poznání, kdy jsme vystoupili z Jednoty, jsme se začali postupně navzájem vzdalovat a tak i prostupovat stále hlouběji do poznání polarit, iluzí oddělenosti, dobra a zla, ducha a hmoty. Od té doby k sobě (a v sobě) jen hledáme cestu zpět. Stejně jako duše "uvězněná" ve hmotě hledá cestu po opětovném celistvém propojení s Duchem.
To, co jsme od té doby prošli a zakusili je z jistého pohledu velice tragické. Skrze vypočítavost, potřeby a hry ega jsme v těchto principech začali druhého hodnotit, porovnávat, ponižovat a zneužívat. Místo toho, abychom tak docenili a uctili kvality druhého principu, začali jsme je překrucovat, usměrňovat a využívat ve vlastní prospěch. Z uctění v pravdě posvátného se stala touha po moci. Můžeme tak pozorovat, že celá historie lidstva protkaná konflikty, boji a problémy má jen jedinou prvotní příčinu, kterou je neporozumění jeden druhému, v mužsko-ženské dynamice, v iluzi oddělenosti, sám v sobě. Vznikaly tak systémy, které měli za úkol udržet vždy jen jednu polaritu nadřazenou a tak manipulovat. Na základě čehož vznikala i potřeba ve vlastní oddělenosti kompenzovat vlastnosti, které nejsou danému pohlaví vrozené. Ať to byl v dřívějších dobách matriarchát a nyní patriarchát, podstata je stejná. Ani jedno v pojetí ega nevede do sjednocení, do vzájemné harmonizace, po které všichni tak toužíme. Tato touha se pak projektuje do dalších smyček a odboček nekonečného množství kompenzací, útěků a chvilkových uspokojení, které ale nemohou prvotní čistou touhu po vstupu zpět do jednoty nikdy nahradit.
A stejným způsobem jako jsme vyšli, se musíme nakonec i vrátit zpět. Dokončit to, co započali už Ježíš s Máří Magdalenou, když na to doba ještě nebyla zřejmě připravena. Doplnit vnitřní cestu kristovství, kterou je v rámci duchovního vzestupu jedince Alchymická svatba - tedy propojení Duše (ženského principu spojeného s hmotou) a Ducha (mužského principu spojeného se světlem), také navenek - tedy propojení ženy a muže nejen v hmotných tělech, ale také celistvě na všech dalších úrovních. Pochopit vlastní přirozené kvality a vlastnosti pohlaví ve vztahu a v těch pevně stát v rovnosti a rovnováze.
Cesta zpět je cestou upřímnosti, přijetí sebe i druhého skrz otevřené srdce. Uzření všeho posvátného, v ženě, v muži. Bohyni, Zemi, matku, vědmu, uchovatelka a stvořitelka dávající všemu život, jemnost, vodní rozpínající a sestupný princip. Světlo, otce, stvořitele, mága, sílu, ohnivý sjednocující a vzestupný princip. Zároveň uzření a soucitného přijetí i toho "negativního", temného, nedokonalého, jako potenciálu a reflexe. Nalezení darů toho, jak se oba principy navzájem dokonale doplňují, podporují a mohou tak oba vejít do úplné harmonie čistého vztahu muže a ženy. Každý sám za sebe, v sobě ale zároveň v úplném vzájemném sjednocení - Jednotě.
Je to také cesta očistění od veškerých pout naší minulosti. Tisíce let jsme žili v iluzích a rozporech, které se na sebe dál jen vršili a otiskli se hluboko do genů, podvědomí, systémů a kolektivní úrovně lidstva. To vše způsobuje značnou zátěž a je třeba najít cestu k čistotě, která nám poskytne vidět pravdu a věci takové jakými jsou a vytvořit rovnováhu, ve které se ukrývá velká síla. Skutečné propojení muže a ženy tak odkrývá úplně nové obzory a způsoby, které se v této civilizaci doposud nežili. Je v něm ukryt opravdový potenciál lidské bytosti a harmonizace všech úrovní a aspektů našeho života i celé společnosti.
Je i cestou úplného odevzdání se. Jak naší "druhé polovičce", tak skrze ni i Bohu. V plném respektu, úctě a péči. Jakoby se úplně v druhém ztratit a zároveň tak najít. Nicméně ne skrze jakékoliv kompromisy, ale cestou plné upřímnosti, zodpovědnosti k sobě samému. V plném souladu tu totiž vždy existují dokonalé cesty dovolující být ve vzájemném plném projevení - v páru a zároveň i sám v sobě. Stejně tak pro každého z nás tu existuje ideální protějšek, se kterým je možné tuto cestu jít, pokud jsme sami připraveni. Bez jakýchkoliv omezení, limitací nebo nedostatku. To se samozřejmě pro ego jeví často paradoxní a naprosto nepochopitelné, proto raději využívá strategie, vypočitatelnost a zištnost. Lze to však chápat (aplikovat) a nechat naplno proudit pouze skrze otevřené srdce a naprostou důvěru v záměr, cit a božství.
Jedná se i o cestu odvahy. Upřímně se podívat sám na sebe, na vše souladné i na všechny strachy a trauma a plně se odevzdat konfrontaci s opačným principem/polaritou, světlem i temnotou, dokud nedojde k rovnováze - vzájemnému vyrovnání. Zřít se tak vzájemně, vidět v druhém obraz sebe sama, cítit se jako Jeden ve dvou. V této posvátné synchronizaci pak přichází nevídaná tvořivá síla a podpora společné životní cesty, přesahující veškeré hranice dosavadního chápání a vnímání. Harmonický pár muže a ženy, je hlavní pilíř jakéhokoliv dalšího vývoje lidstva. Nese v sobě vyrovnání a pochopení protikladů. Jedině tak mohou vznikat harmonické a neposkvrněné rodiny (svobodny všech ovlivnění a minulosti), plodící nové generace dětí bez traumat a závazků (vazeb, limitů - programů a vzorců). A teprve tak se dostáváme k zásadnímu potenciálu vzniku nové harmonické společnosti a zároveň i k nové civilizaci. Nové Zemi. 🌟❣️🌟
