Jako jablko Blanka Kotková

23/03/2026

Upřímně?
Úplně se na sebe nemusím dívat na videu...je to pro mě celkem velký výstup k komfortní zóny.
A vlastně se mi do tohohle rozhovoru ani nechtělo.
Ne proto, že bych neměla co říct.
Ale protože to pro mě nebylo… příjemné.
Vidět se.
Slyšet se.
Pustit ven i něco, co je pro mě hodně osobní.
A stejně jsem do toho šla.
A víš, co mi došlo?
Jak málo stačí k tomu, abychom radši zůstali „v bezpečí“.
A jak často nás to může brzdit.
🎥 Tady je ten podcast:
https://youtu.be/_RCbV_8qX14?is=nbLyPssqUU1kLrwu
A budu ráda, když mi napíšeš…
👉 Máš něco, do čeho se ti nechce… ale víš, že bys do toho možná měl/a jít? 💛

V téhle epizodě je hostem Blanka Kotková – autorka typologie komunikace Zvíře v tobě™ a průvodkyně wellbeingem. Ukazuje, jak jí AI pomohla postavit a zpřístu...

20/03/2026

Upřímně?
Vůbec se mi tam nechtělo. 😄
Jsem skřivan, večer už většinou „vypínám“.
Doma máme 17,5 letou fenku, která teď potřebuje víc péče…
A navíc – úplně nevyhledávám čistě ženské akce. Mám radši, když je společnost a energie namíchaná.
No… a o to větší překvapení přišlo.
Byla jsem nadšená.
Děkuju za pozvání na DÁMSKÝ KOKTEJL ROZHOVORY https://fb.me/e/1V0J6zOnaQ –
krásný prostor, skvělá atmosféra, velmi milá a inspirativní, skvělá Lenka
a obrovsky příjemná energie.
Holky Renata Šťastná a Renata Matulková Veselá nasadily laťku hodně vysoko 💛!
Bylo mi ctí být součástí jako podporovatelka se Zvířetem v Tobě™ 🐅🐬🦉a moc si toho vážím
– a zase jsem si potvrdila, jak důležité je, když si lidé opravdu naslouchají.
Pokud se Vám příště naskytne příležitost se na půdě DÁMSKÉHO KOKTEJLU setkat, ať už v Rozhovorech nebo přímo v Cyklech, neváhejte! Jste v dobrých rukách😉.

20/03/2026

📱 Tablet často není problém.

Problém je spíš přechod mezi světy.
Dítě není jen „u obrazovky“.
Ono je uvnitř hry, příběhu, výzvy, emocí.
A když řekneme:

„Už to vypni.“

Pro některé děti je to jen
jedno kliknutí.

Ale pro jiné je to náhlé vytržení z jiného světa.
A právě tam vzniká moment, kdy:

– jedno dítě tablet prostě vypne
– druhé řekne „ještě chvilku“
– třetí reaguje výbuchem nebo slzami

Ne proto, že by bylo zlobivé.

Ale protože každé dítě přepíná mezi světy jinak.
✨ Malý trik, který může změnit hodně:

Neříkej jen:

„Už vypni tablet.“

Zkus místo toho říct:

👉 „Za dvě minuty končí hra. Chceš dohrát level, nebo ji uložit?“
Najednou se stane něco zajímavého.

Dítě nepřichází o kontrolu.
Dostává most mezi světy.

A mosty jsou vždycky lepší než náhlé vypnutí.
🧠 Možná doma nemáš dítě, které „zlobí , když má tablet vypnout“.

Možná máš dítě, které jen jinak přechází mezi světy.

A to je velký rozdíl.
💬 Schválně napiš do komentáře:

Co říká tvoje dítě nejčastěji?

A) „Ještě chvilku…“
B) „Počkej, dohraju to.“
C) „Teď ne!“

👇 Jsem zvědavá.
🐾 A v takových chvílích můžeme poznat, jaké zvíře v dítěti právě promlouvá.

18/03/2026

Minule jsme tu měli větu:
„Už vypni ten tablet.“
A tři úplně jiné reakce dětí.
A právě tady se děje něco, co rodiče často přehlédnou.
My si tu chvíli vysvětlíme jednoduše:
„Poslouchá.“
„Neposlouchá.“
„Zase vzdor.“
Jenže někdy to vůbec není o poslušnosti.
Někdy jde o přechod mezi světy.
Tablet → realita.
Pro některé děti je to snadné:
„Ok, končím.“
Pro jiné je to skoro jako kdybychom jim uprostřed filmu řekli:
„Teď vstávej. Odcházíme.“
A třetí dítě mezitím v hlavě řeší:
„Proč teď?“
„Kolik jsem měl času?“
„A co bude potom?“
Stejná věta.
Ale tři úplně jiné procesy v hlavě.
A když tyhle rozdíly neznáme,
začneme z nich dělat:

❌ vzdor
❌ lenost
❌ neposlušnost
Přitom někdy jen mluvíme jazykem,
kterému ten druhý nemůže úplně rozumět.
A přesně tady začíná být komunikace s dětmi zajímavá.
Protože otázka pak není:

„Jak ho donutit poslechnout?“
Ale spíš:

„Jak s ním mluvit tak, aby mě opravdu slyšel.“
💬 A teď mě něco fakt zajímá.

Když řeknete doma:

„Už vypni ten tablet.“

co přijde nejčastěji?

A️ „Dobře.“
B️ „Ještě chvíli.“
C️ pohled typu proč právě teď? 😅
Napište písmeno do komentáře.
Jsem zvědavá, kolik nás tu má doma tabletové vyjednávání.

16/03/2026

Někdy stačí jedna věta…
a v obýváku vznikne malá rodinná bouře.
„Už vypni ten tablet.“
Stejná věta.
Stejný rodič.
Stejný obývák.
A tři úplně jiné reakce.
Jedno dítě bez řečí zmáčkne tlačítko.
Druhé ani nezvedne oči:
„Ještě chvíli.“
Třetí zvedne hlavu:
„Proč? Vždyť nic nedělám.“
A rodič to v tu chvíli vidí docela jasně.
Jedno dítě spolupracuje.
Druhé zase vyjednává.
A třetí musí všechno rozebírat.
Jenže…
Možná to není o ochotě.
Možná jen každé dítě slyší tu větu trochu jinak.
Jedno vnímá jasný pokyn.
Druhé slyší,
že má přerušit něco, do čeho je právě ponořené.
A třetí potřebuje nejdřív pochopit,
proč právě teď.
A rodič pak stojí uprostřed obýváku a říká si:
„Proč je to pokaždé takový boj?“
Možná proto,
že mluvíme stejnými slovy…
ale každý reagujeme na svět trochu jinak.
A když tyhle rozdíly neznáme,
začneme si je vykládat osobně.
„On mě neposlouchá.“
„Ona musí všechno komentovat.“
„Proč to nestačí říct jednou?“ 🤦‍♀️
🧠 Co když jen stojíme
v té stejné situaci
každý na jiném místě?
Jsem zvědavá – která reakce je u vás doma nejčastější?

13/03/2026

"Ukliď si pokoj."
Stejná věta.
Stejný rodič.
Stejný pokoj.
A přesto dvě úplně jiné reakce.
Jedno dítě vyskočí:
„Dobře, jdu na to.“
Druhé protočí oči:
„Vždyť to není tak hrozný a já se tu vyznám"
A rodič má pocit,
že jedno spolupracuje
a druhé odporuje.
Jenže někdy to není o ochotě.
Je to o tom,
jak každý z nás reaguje na svět.
Někdo jde rovnou do akce.
Někdo nejdřív nacítí atmosféru.
Někdo potřebuje pochopit smysl.
A když tyhle rozdíly neznáme,
začneme si je vykládat osobně.
Možná právě proto někdy říkáme:
"On mě neposlouchá.“
„Ona všechno moc řeší.“
„Proč to nestačí jednou?“ 🤦‍♀️
🧠 Možná ale jen vidíme stejnou situaci
z úplně jiného místa.
Máte to doma taky?

11/03/2026

„Ukliď si to.“
Tři slova.
Jedna věta.
A přesto může znamenat tři úplně různé věci.
💬 Pro někoho je to jen informace.
Pro někoho kritika.
Pro někoho začátek konfliktu.
Ne proto, že by slova byla jiná.
Ale protože každý z nás je slyší jinak.
A podle toho taky reagujeme.
Někdo to jde rovnou uklidit, v pohodě.
Někdo se začne bránit.
Někdo se stáhne a neřekne nic, ale uvnitř to bublá...
Stejná věta.
Úplně jiné reakce.
🧠 A právě v těch reakcích se začíná ukazovat,
jak rozdílně lidé fungují.
Ten druhý totiž může slyšet, vidět, vnímat
úplně jiný příběh.
🐅🐬🦉

09/03/2026

💬 Lidé si často myslí, že konflikty vznikají kvůli slovům.

Jenže většinou jde o to, co v těch slovech kdo slyší.

Stejná věta může v různých lidech spustit úplně jiné reakce.
Někdo slyší výzvu.

Někdo kritiku.

Někdo tlak.

Někdo informaci.

A přitom zazněla úplně stejná slova.
Dlouho mě zajímalo, proč se to děje.

Postupně jsem začala vidět, že lidé nemají jen jiné názory.

Mají jiný způsob reagování v komunikaci.
Někdo jde rovnou do akce.
Někdo nejdřív vnímá vztah.
Někdo potřebuje pochopit smysl.
A právě z pozorování těchto rozdílů vznikl projekt Zvíře v Tobě™.
Ne jako typologie osobnosti.

Ale jako jednoduchý jazyk, který pomáhá lidem porozumět různým způsobům komunikace.
A nejzřetelněji je to vidět tam, kde se potkávají různé světy každý den.

Doma.
Ve vztazích.
A ve třídě mezi dětmi.
Možná právě proto stojí za to
se ho učit dřív,
než se z nedorozumění stanou scénáře.
🐅🐬🦉

02/03/2026

Mluvíme stejným jazykem.
Používáme stejná slova.
A přesto si někdy nerozumíme.
Ne proto, že bychom neuměli komunikovat.
Ale protože pod stejnými slovy máme každý jiný význam.
A doma se to pozná nejrychleji 😄

27/02/2026

Konflikt není selhání.
Je to informace.
O tom, co je pro nás důležité.
O tom, kde jsme citliví.
O tom, jak jsme nastavení.
Problém není, že se doma někdy střetneme.
Problém je, když nevíme proč.
Když neznáme vlastní spouštěče.
Když nerozumíme svým reakcím.
Když automaticky čteme druhého jako protivníka.
Dospělost není o tom, že nekřičíme.
Je o tom, že víme, co se v nás právě děje.
A že s tím umíme něco udělat.
Ne dokonale.
Vědomě.

25/02/2026

Ve stresu nejsme horší verze sebe.
Jsme syrovější.
– někdo zrychlí
– někdo ztichne
– někdo potřebuje mluvit
– někdo potřebuje prostor
A doma to pak vypadá jako boj.
A často jím opravdu je.
Jen každý bojujeme z jiného úhlu pohledu.
Z jiného vnímání situace.
Z jiného nastavení reakcí.
Když pochopíš, co se děje v tobě,
a dokážeš zahlédnout, co se děje v tom druhém,
konflikt možná nezmizí.
Ale přestaneš ho brát jako útok.
A zmizí potřeba za každou cenu vyhrát.
A právě tam se začíná měnit atmosféra doma.

23/02/2026

🧠 EMOCE × PROŽÍVÁNÍ
Tyhle dva pojmy si často pletou rodiče i pedagogové.
A pak máme pocit, že dítě nebo dospělý „přehání“… nebo že je „moc citlivé/ý“ 👀
👉 EMOCE
= to, co se objeví.
Vztek, smutek, strach, radost.
Emoce přicházejí a odcházejí – jsou přirozenou reakcí na to, co se děje.
👉 PROŽÍVÁNÍ
= jak hluboko a jak dlouho to dítě nebo dospělý cítí.
Jak silně emoce projde tělem, jak dlouho v něm zůstane, jak rychle se dokáže uklidnit.
✨ Hlavní rozdíl?
Emoce může být stejná…
ale prožívání je u každého dítěte či dospělého jiné.
A právě tady často vzniká zmatek:
Vidíme emoci,
ale nevidíme, jak intenzivně ji dítě prožívá.
Proto někdo „vybuchne a je hotovo“,
jiný pláče dlouho,
a další se stáhne do ticha.
V typologii nehledám, jak emoce potlačit,
ale jak porozumět prožívání, které za nimi stojí –
a dát dítěti (dospělému) to, co mu pomáhá se zklidnit a vrátit do rovnováhy ❤️
💬 Jak to máte vy?
Všimli jste si někdy, že dvě děti, ale i dva dospělí prožívají stejnou emoci…
ale úplně jiným způsobem?