18/08/2025
Text s dovolením sdílím, protože je to dokonale napsané a nejcastéji podrážděná reflexní ploška pro reflexní terapii je právě žlučník
Chronická cholangitida - zánět žlučovodů 🟨🧠
Když zášť blokuje proud ☝️
Žlučovody nejsou jen malé kanálky pro trávení tuků. Jsou to jemné trubice vědomé energie, jimiž protéká emocionální proudění stejně jako žluč. Spojují játra s tenkým střevem, vnitřní s vnějším, alchymii s realizací ❗
Když se zanítí, zúží, zahleňují nebo ztvrdnou, nejde jen o problém trávení, ale o hluboko uložené zablokování v emočním systému člověka 😉
Chronická cholangitida, ať už primárně sklerozující, autoimunitní či toxická - není to jen zánětlivé onemocnění.
Je to duševní přetlak.
Vnitřní zatvrdnutí, které se projevuje v nejjemnější větvící se síti jater, tam, kde má proudit čchi, ale usadila se zášť.
V TCM se hovoří o stagnaci jaterní čchi a ve skutečnosti jde však o víc. O stagnaci projevu, odpuštění a schopnosti proměny.
Žluč symbolizuje rozhodnost, vůli, schopnost prosadit se, ale také schopnost proměnit hořkost.
Když k této proměně nedojde, vzniká vnitřní zpětný tlak.Toxiny, které už nemohou být vyloučeny, se vracejí zpět do jater.
Měď, hormony a léky, to vše zatěžuje ještě víc.
Skutečná zátěž však často leží hlouběji: nezpracovaná zášť, hluboce zakořeněný hněv, pocit, že člověk byl přehlížen, přetěžován nebo zrazen. To vše se hromadí v žlučovodech jako emocionální kal.
Často se nemoc vyskytuje u lidí, kteří nikdy nesměli projevit svůj hněv.
Kteří se už v dětství naučili přizpůsobit se, všechno spolknout, vyhnout se konfliktům.
Jejich žluč nikdy nebyla svobodná, byla potlačená, kontrolovaná.
Pod povrchem však něco kvasilo a jednou se zanítí to, co nikdy nesmělo být vysloveno.
V medicíně se mluví o sklerotických procesech. Zatvrdnutí, zjizvení nebo zúžení.Vidí se jen symptom, nikoliv poselství.
Za sklerózou však vždy stojí nevyřešené téma kontroly, hněvu, bezmoci a emoční strnulosti.
Není náhodou, že tito lidé často trpí i jaterními problémy, vyrážkami, migrénami či hormonálními nerovnováhami.
Pokud žluč neproudí, nezastaví se jen čchi, zastaví se celý život.
Chronická cholangitida není klasická nemoc, je to duševně-biologická odpověď na dlouholeté sebezapření.
Tělo zužuje to, co člověk už necítí a zánět není nepřítel, je to pokus tento přetlak uvolnit.
🧠 Žluč jako potlačená vůle -
když se hořkost stane biologickým programem
Žluč není jen látka, je to tekutina svobodné vůle.Její pohyb představuje schopnost prosadit se, suverenitu a emoční pružnost.
Co se stane, když člověk roky potlačuje svou vůli, ztrácí hlas, nevnímá své hranice?
Žluč se změní v hořkost a proud v přetlak.
V TCM se říká:
„Když stagnuje jaterní čchi, člověk se stává zlostným.“
U mnoha nemocných to však není přesné.Oni nikdy nebyli zlostní, nikdy se to nenaučili.Hněv spolykali, hledali harmonii uprostřed přestupků, přizpůsobovali se napětí a fungovali navzdory vnitřnímu odporu.
Tak hněv neexplodoval, ale ztvrdl, poleptal a zanítil se hluboko v žlučovodech.
Není divu, že mluví o pocitu vnitřní tíže, nejen fyzicky, ale i emocionálně.
"Knedlík" v krku, tlak v nadbřišku, pocit, že „musí explodovat“, aniž by kdy směli být hlasití.
Chronická cholangitida je projevem energie, která nikdy neodešla ústy, ale žlučovody. Ty jsou úzké, a byly stále užší, čím déle byla pravda potlačována.
Navíc se přidává hormonální nerovnováha.
Žluč se nepodílí jen na trávení tuků, ale nepřímo ovlivňuje i odvod přebytečného estrogenu, metabolitů štítné žlázy, kortizolu a dalších hormonálně aktivních látek.
Když se žluč zastaví, roste tlak na játra a hormonální systém se rozlaďuje.
Náladovost, poruchy cyklu, podrážděnost, únava, návaly. To vše je spojené s nahromaděnou záští.
Další zátěží jsou toxiny. Měď, zbytky léků, antibiotika nebo konzervanty.
Blokují buněčné transportéry (např. MRP2), nezbytné pro odtok žluči.
Tělo však není bezmocné, chrání, co může.
Pokud jsou žlučovody zanícené, není to proto, že selhaly, ale proto, že se vzpírají systému, který člověka připravil o pravdu.
Chronická cholangitida není náhoda,
je to zrcadlo, výkřik systému, který už nemůže mlčet.
Nemoc říká: „Promluv konečně.“
Ne jedem, ale jasností.
Ne hněvem, ale integritou.
Ne proti jiným, ale pro sebe.
Léčení skrze otevření
Opravdové léčení nezačíná u žlučovodů, ale u toho, co je umlčelo.
Zášť je zadržovaný projev a žádný prostředek dlouhodobě nepomůže, pokud zůstane potlačen.
Tělo je ale připravené odpustit a žluč je připravená proudit, pokud přestaneš blokovat sama sebe.
Prvním krokem je jemné, ale důsledné uvolnění žlučových cest.
Klíčem jsou hořčiny:
pampeliška, artyčok, hořec, ostropestřec, pelyněk, puškvorec a řebříček. Podporují tok žluči bez podráždění.
Otevírají „jaterní ventil“ a navrací pohyb.
Nejlépe působí v čajích nebo tinkturách, ráno nalačno či před jídlem.
Koloidní prvky jako hořčík, křemík a selen snižují zánět, podporují regeneraci membrán buněk žlučovodů a působí protizánětlivě na mikroúrovni.
U sklerozujících forem jsou důležité také astaxantin, OPC, kyselina alfa-lipoová, cholin a NADH pro obnovení mitochondrií a snížení oxidačního stresu.
Léčivé houby reishi, čaga, cordyceps modulují imunitu a tlumí přehnané záněty, aniž by je potlačovaly.
Obklady jater a žlučníku s řebříčkem, levandulí, jalovcem či rozmarýnem uvolňují meridiány, podporují tok čchi a uklidňují vegetativní nervový systém.
S éterickými oleji (cypřiš, copaiba, myrha, zázvor) působí i na duši.
Frekvenční terapie
Od bioenergetických přístrojů po gongy, můžou pomoci „vybít“ zánět.
Pomáhají frekvence 528 Hz (léčení srdce), 174 Hz (úleva od bolesti) nebo cílené frekvence pro játra a žluč.
Strava má být lehká, živá a šetrná k žluči: hořká zelenina (čekanka, endivie, polníček), plané byliny, kvašené potraviny, kvalitní oleje (vlašský, lněný, ostropestřecový), pohanka, jáhly, cuketa, artyčok, kurkuma, strouhané jablko, mrkev, bobule.
Vyhnout se cukru, transmastným kyselinám, syntetickým hormonům, alkoholu, mléčným výrobkům a těžkým živočišným tukům a také potlačenému hněvu.
Vše výše napsané zůstává na povrchu, pokud se neodstraní nejhlubší příčina - mlčení.
Žluč chce znovu proudit a to znamená, že vlastní vůle musí znovu dostat prostor.
Začíná to drobnými rozhodnutími:
„Ne“ tam, kde jsi vždy říkal/a „Ano“.
Hranice tam, kde ses často obětoval/a.
Projev tam, kde ses styděl/a cítit.
Žlučovody se neotevřou chemií, otevřou se pravdou.
🧠 Tichý hněv žluči a cesta zpět k sobě
Chronická cholangitida není jen nemoc, je to životní vzorec v biochemické podobě. Vzniká roky i desetiletí a tisíci drobnými rozhodnutími proti sobě.
Každý kompromis, každá potlačená pravda, každé zadržení hněvu zanechává stopy i ve žlučovodech, které jako zlaté nitky nesou schopnost rozhodnutí a vymezení se.
To je jejich duchovní úkol. Nastanovovat hranice, stát za sebou, jít vlastní cestou, i když je nepohodlná.
Žluč ukazuje, jak jsi svobodná, a když je zanícená, slepená, zablokovaná nebo ztvrdlá, říká: „Tady se něco zastavilo.“
Nejen tok žluči, ale tvůj vnitřní proud. Ukazuje tvé „Ano“ životu, tvé jasné „Ne“ lži.
Tady začíná obrat.
Tato nemoc není prokletí, je příležitostí.
Žlučovody se mohou zregenerovat stejně jako psychika.
Potřebuješ k tomu dovolení cítit, mluvit a žít mimo očekávání druhých.
Chronická cholangitida se neléčí bojem, ale návratem k sobě.
Začíná to rozhodnutím každý den.
Postavím svou pravdu nad mlčení,
dám své hranice nad falešnou harmonii.
Budu následovat svůj vnitřní kompas ne, vnější tlak.
Léčení přichází, když se znovu naladíš na svou nejhlubší vůli a žluč, toto podceňované „orgánové zlato,“na to jen čeká.
Nese sílu jasnosti, činu a pravdy.
Žlučovody jsou zlaté cesty mezi tvým vnitřním ohněm a vnějším světem.
Spojují tě s odvahou stát za sebou i když je to nepohodlné.
To je léčení, ne návrat do starého, ale vznik nového člověka, který se znovu cítí, chrání a ukazuje.
Když žluč znovu proudí, proudí i život.
Když znovu řekneš „Ano“ svému hněvu, aniž by tě pohltil, stane se z něj pohyb. Když přestaneš mlčet, tvé tělo začne dýchat.
Bolest nikdy nebyla nepřítel, byla tvou pozvánkou k pravdě.
„Žluč se nezanítí proto, že příliš cítíš, ale proto, že jsi příliš dlouho mlčel/a.“