03/08/2025
Špinavý, ale šťastný aneb dva dny na cestě Jeseníky.
🙏 Jsem zpět, špinavý, ale šťastný, jak by řekly osvícenější maminky, které věří v přínos občasných skoků do náhodných kaluží nebo jiných pokusů o samostatnost svých ratolestí.
Asi 45 kilometrů v nohou, na konci promočený, unavený, ale šťastný, spokojený a vděčný.
🌳 Jaké to bylo?
Osvěžující, nabíjející, vracející k tomu, co je jednoduché, ale nesmírně důležité. Byla to cesta plná vděčnosti a uvědomění si, jak je česká krajina nádherná a různorodá. Byla to cesta samoty, ale také několika velice přátelských setkání, kdy stačí pozdrav a člověk ví, že svoji cestu na tomto světě sdílí s dalšími úžasnými lidmi, kteří zrovna vyrážejí s dobrou náladou čerpat klid a pokoj stejně jako já. Bylo to náročné i jednoduché, stoupání a klesání, stejně jako v životě, vzestupy i pády. Dobrodružství se vším co k tomu patří - trocha potu, špíny, ohně, měkkosti mechu, vůně lesa, dravců na obloze a polívky z pytlíku, chutnající venku tak náramně.
🌳 Co mi to dalo?
Připomenutí toho, že jsem tam kde mám být a že mám neskutečně mnoho. Pracovně i soukromě. Že vše pod sluncem má svoje místo a čas a nic se neděje náhodou. Uvědomil jsem si, že někdy stačí prostě jít a považovat cestu za cíl. Cesta mi dala mnoho možností se jen tak zastavit a třeba 10 minut hledět z očí do očí pár metrů vzdálené srnce, v tichosti, pokoře a pak s tichým "díky" pokračovat dál.
A děkuji i vám, kteří jste dočetli až sem.
Třeba zase někdy, možná i na společném putování.
Tom
