08/01/2026
Přestaňte ničit vlastní děti!
Nedá mi to a musím přidat jeden delší, ostřejší příspěvěk. Už je to skoro 8 let od mého prvního sestaveného jídelníčku. Za tu dobu jsem u svých klientů řešil z 95% hubnutí. Někdy šlo o pár kilo do plavek, jindy zase o vážnou obezitu. Nikoho nesoudím, každý se s životem pereme po svém. Problém a hlavně mé nasrání ale přichází poslední dobou - čím dál větší část mých klientů začínají tvořit velmi mladí lidé s poruchou příjmu potravy. Bulimie, anorexie, nadváha a obezita. Už to nejsou lidé 40+, kteří si za to ve velké míře mohou vlastním životním stylem. Jsou to čerstvě dospělé děti, na kterých se podepsala (ne)výchova rodičů. To se ku..a nezajímáte o to, jak vaše dítě žije? Zkusím vypsat největší průsery:
�On(a) jí pořád sladké! - Kdo je na to naučil? Čokolády, zpracovaný sra.cky, sladký tyčinky „pro děti“… Děti cukr nepotřebují, dokud jim ho nedáte. Neříkám, že jsem pro totální zákaz. Ale určité hranice jsou nutné. Zkuste místo čokolády z palmového tuku upéct muffiny, domácí buchtu. Zaveďte pravidlo, že sladké pouze po jídle. A ne, přeslazené cereálie s mlékem k snídani fakt není kvalitní jídlo.
Když uděláš toto nebo toto, dostaneš čokoládu! - No ty vole, co takhle jim rovnou za umytý nádobí dát startku nebo panáka rumu? To je blbý? A sladkosti jako odměna jsou co, výhra? Když se jim něco podaří, vezměte je do zoo kam chtěli. Zajeďte s nima na výlet nebo co já vím, kupte křečka. Přestaňte jim budovat tady to odměňování jídlem. A jestli je za odměnu berete do Mekáče, tak se radši běžte vopláchnout.
Za to můžou babičky! Oni jim to vozí! - Ne, můžete za to vy. Neumíte jim to vymluvit? Co jim říct, ať dovezou radši ovoce? Klidně to sušené mrazem, to je menší zlo. Když už máte děti, nemůžete být posraní ze svých rodičů. Zakažte, nařiďte nebo prostě vyhoďte. Je to vaše zodpovědnost.
Vůbec se nechce hýbat? - Aha, a má nějaký základ? Sportujete spolu? Koníčky nebo kroužky? Děláte sami něco pohybového? Ne? Aha… Dítě se nikdy nebude hýbat, protože je to: zdravé, spaluje to kalorie,… Bude se hýbat, protože ho to baví! Děti jsou přímo zrozeni k pohybu, dokud je nezku..íte.
Pořád čumí do telefonu! - Kdo jim ho dal? Je to pohoda, nacpat dítěti telefon a užívat si klid, že? A vy do něj nečumíte před dítětem? Natož pak, když jde o sociální sítě. To není stránka plná kamarádů! Uvědomte si, že sociální sítě nejsou aplikace na telefonu. Za vývojem a vylepšeními stojí nejchytřejší mozky planety, včetně těch nejlepších adiktologů (to jsou ti, kteří pomáhají závislým, jenže tady pomáhají druhé straně, aby všechny udrželi na síti co nejvíc).
To byla ještě sranda, teď mrkneme na drobnosti, které mohou skončit doopravdy zle. Jsou to malé věci, chování nebo věty, které dítě vnímá a vám to třeba přijde k smíchu.
U zrcadla nebo na váze: Já jsem zase přibrala, jsem tlustá - nechte si tuto d***lní sebekritiku, až tam dítě nebude! Uvědomujete si, že váš pohled na vaši postavu si takto může dítě vštípit? Třeba „aha, když budu vypadat jako maminka, tak budu tlustá“. Takhle fakt ne!
Ty jsi ale přibral(a), podívej na sourozence, jak on je pěkně hubenej! - Za tohle si zasloužíte jednosměrnou letenku do Azkabanu. Nebo si radši dejte po tlamě a přestaňte mluvit. Toto porovnávání je pro dětský mozek přesně jako facka, kterou si zasloužíte vy. Párkrát ji zopakujete a pak se jak d***l divíte, proč dcera najednou zhubla 10kg. Ne!
Hele Máňo, mám další dietu! Teď zas nemůžu jíst toto a toto… - Vezměte si svoji kamarádku a táhněte to řešit o samotě někde jinde! Jakože tvoje dvacátá dieta, kdy si zase budeš něco zakazovat, něco vyřeší? Těžko. Ale když to budeš řešit před dítětem, tak jemu to vytvoří úplně dementní vztah k jídlu
Petra z účtárny zase zhubla, kráva. Bára z logistiky pěkně přibrala, dobře jí tak, krávě - Opět jako výše, držte hubu před dětmi! Myslet si můžete co chcete, i když byste se samozřejmě měli nejdříve kouknout na sebe. Ale všechny tyto jedovaté poznámky dítě slyší a jeho mozek to musí zpracovat. A můžete hádat, jestli to ve svých 10 zvládne stejně jako já ve 36.
Tohle je jen výčet průserů, kterých jsem poslední dobou svědkem. V lepším případě to vyřeší pár konzultací, úprava jídelníčku a drobné vedení. V tom horším je nutné navštívit psychologa, psychiatra, lékaře, ozdravovnu a tak dále. Jen kvůli tomu, že jste jako rodiče totální kreténi.
