25/04/2025
❗️možná bude pro vás dobré si to přečíst 😊🔅Tak vás po delší době zdravím.
Asi jste si všimli, že se tu dlouho nic neobjevilo. Dala jsem si takovou delší pauzu sama se sebou, abych přehodnotila nějaký věci, změnila, co je potřeba, posunula se a nabrala zase sílu, která mi velmi dlouho chyběla. Navíc sociální sítě mě občas baví, ale většinou se do tpho musím nutit, protože jsme v této době, ale já se nutit nechci.
Smete to každého bez vyjímky.
Ano, asi jako každý v tomto období. Už jste unavení, vyčerpaní, máte zlé sny, nemůžete spát, minulost, strachy, závislosti, jistoty. Asi cítíte, že ten tlak je čím dál větší na nás všechny, že se to rozpadá pod rukama a vy se držíte zuby nehty a snažíte se to postavit zas a znovu, ale už to nejde a vy ztrácíte energii. Ten vlak už je rozjetej a nelze vystoupit. A proč? Asi vnímáme všichni, někdo více někdo méně, že ta změna je prostě nevyhnutelná. Proto vám není dobře. Má vám to říct, že je čas už něco dělat, že je čas se posunout a nechat ty věci na kterých lpíte jít a pokud ne, tak tlak bude sílit a sílit a vám bude hůř a hůř a každý z nás ten bod zlomu, tu bolest má někde jinde. Zatlačí vás to na takovou hranu, která už nebude únosná, abyste si řekli. A DOST! Takhle už žít nechci. Ono, jak jinak nás ten vesmír má učit? Jak jinak nás donutit se posunout, jedině přes bolest, protože na tu slyšíme.
Takže se nedivte, když se vám děje něco s autem, v práci to nefunguje, vztah troskotá, věci se rozbíjí. Prostě to nefunguje a vy jste úplně vyřízený a říkáte si proč a jak ještě dlouho, kdo to má vydržet. A říkate si, jací jste chudáci, že máte takovou smůlu. No… to je moment se zeptat sám sebe, co mám pochopit, odstranit, na co se uvnitř sebe podívat… no a to se nám moc nechce…
Jen skrze utrpení dojdeme k pochopení.
A my stále chceme trpět, přitom už nemusíme. Stačí se proto rozhodnout. Tak jednoduché a přitom tak těžké.
💜Konzultace u mě již budou probíhat trochu jinak, tedy rozhovorem, informacemi, vedením a praktickým učením práce se sebou, jiná cesta už totiž není, většiná práce bude opravdu na vás. A bez práce nejsou koláče a upozorňuji, že bez bolesti to nepůjde. Už to nejde obcházet.
Můžete chodit na ceremonie, rituály, vykládat do nekonečna karty, jezdit na kurzy, ale dokud se nepodíváte upřímně sami do sebe, nestrávíte čas sami se sebou, neotevřete ty strachy a bebínka v sobě, ty vnitřní děti, rodiče, strachy, tak můžete chodit roky na různé techniky slibující otevření srdce a posuny, ale bude to stejný. Je potřeba to vyhrabat a nic jinýho nepomůže.
Přijmout zodpovědnost za sebe, za svůj život, za svá rozhodnutí, odpustit sám sobě a taky, a to je nejbolestnější si přiznat, že vlastně za vše si můžu já sám a to i v případě, že vám někdo tak moc ublížil. Ano, nehezky se to poslouchá, ale taková je pravda. On ten kořen vždycky leží stejně ve vás, protože jednou jste se nějak rozhodli na nějakém základě a dovolili to a to rozhodnutí bylo vaše.
Dát si hranice a to jde jedině od srdce do hlavy. Ta hlava totiž vám dá správnou hranici toho, kam to pustíte.
Jinak mějte krásne dny. A žádnou paniku, ono to vždycky nějak dopadne a to tak, jak potřebujete, ale když se rozhodnete už netrpět, tak uvidíte ty zázraky. Je dobře tam, kde jste.
😇💜
