
14/09/2025
👉nakonec ten konec týdne Julinka zvládla 👍
Kontaktní informace, mapa a trasa, kontaktní formulář, otevírací doba, služby, hodnocení, fotky, videa a oznámení od Julinka - život s hemiparézou a epilepsií, Web o zdraví a životním stylu, Trinec.
Trinec
Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Julinka - život s hemiparézou a epilepsií zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.
Pošlete zprávu Julinka - život s hemiparézou a epilepsií:
Tak Vás tady dnes vítám za sebe i své rodiče. Ještě sice nemluvím a zjistili jsme, že mi bude ještě nějakou dobu trvat než začnu ale maminka Vám odpoví na vše, co budete chtít rádi slyšet, protože ona mě zná ze všech nejlépe, ví kdy mě něco trápí, kdy se mi něco nelíbí a taky, když na ní zkouším svoje ksychtíky a kdy mám prostě špatnou náladu. Ale taky mi zachránila díky této vnímavosti nejednou život, jak sama říká ,,ještě že jsem hypochondr'' myslí tím sebe.. chichi.., tenkrát si všimla úplné maličkosti a tím také začne můj příběh. Jmenuji se Julinka a v lednu jsem oslavila svoje druhé narozeniny, tudíž jsem lednová královna ale né ta zlá, ba naopak byla a jsem prý to nejhodnější miminko. Byla jsem její vymodlená holčička na kterou moc dlouho čekala. Těhotenství proběhlo v pořádku a maminka prožila sice delší a náročný porod ale přitom byl semnou nejkrásnější. Pustili nás dokonce o den dříve, protože bylo vše v pořádku. Jedno ráno jsem hodně plakala, tak mi mami mazala bříško a cvičila s nožičkama, protože si myslela že mě bolí ale náhle si všimla divných záškubů v ručičce a tak hned volala paní doktorce. Ta jí poslala na JiP. Když jsme dorazili, byli jsme posláni domů s tím že je to u dětí normální když pláčou ale maminka se nezvdala a řekla, že mi šla pěna od pusy, kdy mi vlastně zachránila život, protože bych doma určitě umřela. Přijali nás tedy s tím, že nás nechají na pozorování a dostala jsem antibiotika, protože se mi zvedla vysoko teplota. Na druhý den jen oznámili, že mě vezou do Ostravy, protože jsem dostala smrtelné teploty, zavřeli mě do inkubátoru a mamince s tatínkem se zhroutil celý svět. Týden nás nechtěli dát k sobě, bylo období chřipek a maminka přišla kvůli narkoze o mléko asi doba, kdy jsem onemocněla, maminka si mě totiž vzala jako miminko sebou na dva dny do nemocnice a já zůstala mezi cizími lidmi a dětmi ale to jsme nikdo nevěděli, že by bylo lepší nechat mě doma, protože měla mamča strach že příjde o mléko. Konečně rodiče pustili za mnou, kdy jim oznámili mou diagnozu. Po týdnu mě převezli zpět a my ležely s maminkou měsíc v nemocnici, kdy jsem jel ležela na kapakách. Protože jsem stále ležela, neuměla jsem pást koníčky tak jsme vyhledali fyzioterapeuta. Byla jsem tak statečná ani jsem neplakala. Během krátké doby kolem 4. měsíce jsem dostala silné úleky, kdy jsem šla do klubíčka, šilhala očima k sobě a kroutila pusou, paní fyzio říkala ať s tím něco děláme, že mám silné epi záchvaty. Pani neuroložka říkala, že uvidíme že to můžou být úleky ale mamči to nedalo a obrátila se na Ostravu, kde nás okamžitě hospitalizovali a leželi jsme měsíc se silnými záchvaty, kde nám hrozili nemocnicí Motol a injekcema (kortikojdy) na zastavení, protože záchvaty byly čim dál silnější a já se vracela zpět na pozici miminkaa zapomínala jsem věci, které se děti v mém věku učí a teď bude pokračovat maminka.... Nikdo, kdo tohle nezažije nedokáže ani pochopit jaká bezmoc a strach se ve vás odehrává, ta bezbrannost, úplné ztracení v tom začarovaném kruhu. Kdy se jen modlíte, aby tahle noční můra už pro jednou skončila. Po dlouhém měsíci a nasazení kortikoidů záchvaty ustály a my odjeli domů. Léky nám změnili, které jsme měli ráno a večer- máme do dnes. Byla jí diagnostikována pravostranná hemiparéza-ochrnutí pravé části těla. Noha je na tom líp ale ruka hůř. V roce jsme navštívili lázně, kde se již po dvou týdnech převrátila na břísko. V roce a půl se začala kutálet-válet sudy a před Vánocemi se sama konečně posadila. Druhé lázně letos se Julinka sama dostala na čtyři ale neleze, pouze se snaží houpat. Nyní se posouvá po zadečku a snaží se v kleku přizvedávat nahoru. Každé lázně měly nějakou odezvu, proto každé další budou pro Julinku tou nejlepší volbou. Julinka je na motoricky na pozici půl ročního dítěte ale jinak je moc chytrá, pozná barvičky, učí se pěkně na nočník, pozná zvířátka a umí zazpívat bum bum bác bác, miluje dětské písničky. Cvičíme třikrát denně, jezdíme na koně-hipoterapii, do lázní a máme doma všechny pomůcky co potřebuje. Teď je období kdy potřebuje nejvíce rehabilitací, protože si mozek zapamatovává údaje a pohyby které dělá, kvůli velkému poškození levé strany mozku má Julinka problém s mluvením a navštěvujeme paní logopedku. Snažíme se Julince dát vše co můžeme, dělat její dny krásné. Každý den se modlím za lepší zítřek. A Vám všem mnohokrát děkujeme, že jste nám dali tu možnost lepší zítřek mít.
PS: Každý si v životě musí projít ať už tím dobrým nebo špatným. Občas děláme chyby, kterých buď litujeme nebo jsme za ně rádi. Neodsuzujme druhé za to co dělají, jak žijí, kolik mají nebo nemají peněz. Nesmějme se druhým, protože se jim zrovna něco nepovedlo nebo nemají ponětí co jim vlastně vysvětlujete. Nikdy nevíte čím vším si museli projít, aby byli zrovna tam kde jsou. Važme si jeden druhého teď a tady, protože lidí jako my všichni je na světě hodně málo.