19/05/2025
>když nemůžeš, přidej víc<
~ tuto větu nemám ráda :)
A vyvstávají mi otázky: proč máme tendenci život hodnotit podle toho, kolik toho uděláme/zvládneme/stihneme/vytvoříme - kolik úkolů v to do listu si odškrtneme, kolik věcí splníme - čím víc jsme zahlcení a nemáme čas, tím jsme *víc*.
Těch pra-důvodů (spojených i se sebe-hodnocením) je jistě také vícero (výchova rodiny a školy, sociální sítě,...).
I jóga tuto oblast reflektuje. Součástí cesty je ahimsa /neubližování a nenásilí/ (vůči sobě a všem ostatním) .
Poznala jsem, že život může být (a podle mě i měl být ;)) o něčem jiném, než se (u)honit.
Jde nám totiž i o zdraví.
Veledůležitý aspekt v tom hraje parasympatický nervový systém. To jen on, který nám zajišťuje chod zákl. životní funkcí (např. trávení, imunita, hormony) a orgánů - prostě neoddělitelná součást co nás dělá zdravými a čím je naše tělo od základu ovlivněné.
Sympatický systém (aktivovaný ve stresu, strachu, námaze - a na to navázaný spěch, neodpočinek, jedu jak fretka) výše zmíněné vlivy parasympatiku potlačuje (i zde existují výjimky) aby tělo mělo energii k akci a na stav bojuj/uteč/ztuhni (kde není prostor na to, aby těl řešilo, jestli má hlad, chce se mu na záchod a nebo má menstruovat).
Ps: občasná aktivace symaptiku je v pořádku a pro tělo ok. Je pochopitelné, že někdy nastanou situace, kdy jedeme v módu stresu a nebo potřebujeme zabrat, je ok i tyto stavy zažívat. Občas to nevadí; a je potřeba, aby pak nastalo zotavení-čas pro parasympatikus, kterého bude víc.
Mód sympatiku by tedy neměl by to být permanentně. Tím už naše tělu dobře neděláme.
Nemusíme ale zoufat, protože tělo je náš nej parťák a zapisuje do paměti i ty opečovávací a laskavostí objímající chvíle.
Permanentní vystavování se chronic. psych. stresu, převaze sezení (a bez pohybu) a nedostatku spánku není to, co by naše tělo dělalo zdravým; civilizační choroby, oslabená imunita a vyčerpání (maskované mnoha kávičkami denně) milují převahu sympatiku.
Aneb: když si neuděláme čas pro podporu zdraví, budeme si ho muset udělat pro léčení nemoci.
Já raději tu první cestu (i když se mi to občas nepodaří).
Dá se tedy říci: zpomal-víc to znamená-i pro .
