25/06/2025
Hledání tajných posvátných znalostí - předprodej spouštíme v 1. července:
"C: Jak jsi zemřel?
C: Popelem, horkým p***lem.
D: Ale nemusel se přece vracet do města, že ne?
C: Ale já nevěděl, co mám dělat.
C: U vody jsi byl v bezpečí.
C: Ale ten p***l přišel. Musel jsem běžet. Dokonce připlul ke břehu. (Pláče) Musel jsem utéct. Musel jsem vběhnout přímo do něj. - Teď je ticho. Já se jen vznáším a ostatní jsou zmatení a ztracení. Nevědí, co se stalo. Nevědí. Je to strašný šok, hrozný, tolik lidí se bojí.
D: Tolik umírajících najednou?
C: Ano. Hrozné. - Právě teď jsem úplně ztracený. Stále cítím bolest... palčivou bolest.
Odstranila jsem všechny přetrvávající fyzické vjemy, aby mohl mluvit, aniž by ho tyto vjemy rozptylovaly.
C: Ta palčivá bolest, pocit viny a nerozhodnost mě nikdy neopustily. (Znovu se rozplakal.) Uvízl jsem tam. Lidé se přesouvají pryč, ale já zůstávám v těle, nežiji, neumírám.
D: Proč jsi tam uvízl?
C: Protože potřebuji tělo. Budu spálen a potrestán Bohem.
D: Toho se bojíš?
C: Ano. Je to všechno od Boha.
D: Ale tělo už nepotřebuješ. Tělo už nefunguje. Nemůžeš s ním pohnout, že ne?
C: Takže až bude bezpečné se přesunout, bude v pekle hůř, a budu tam hořet navždy?
D: Toho se bojíš? (Ano) To ti řekli?
C: Ano, řekli, řekli. Staré čarodějnice a staří zlí lidé ukazovali svými kostnatými prsty a říkali: „Půjdeš do pekla!“
D: Ale nedělal jsi nic zlého. Nedělal jsi to, co ti ostatní, že ne?
C: Ne. Ne, to ne, ale chtěl jsem to zkusit.
D: Ano, to je normální, ale neudělal jsi to. Nemyslím si, že se musíš bát, že budeš potrestán za něco, co jsi neudělal.
C: Ale po smrti jsem šel na pekelné místo. Řekli, že: „Budeš hořet v pekle navždy.“ A já tam šel, protože jsem tomu věřil. Protože jsem měl takový strach. Ale oni se mýlili. Musí pochopit, že se mýlili. To, co říkali, vycházelo z jejich vlastního strachu a nesprávných informací. A neměli opravdové náboženství. Byli to podvodníci a učili mě lži, kterým jsem uvěřil. A tak jsem se nedokázal rozhodnout. Mýlili se. Učili se strachem a lží. A možná ti, co pili a hráli a oddávali se hýření, způsobili nějakou bolest. Možná tam byla nějaká újma, ale nebyla to veškerá újma. Já uvěřil a bál se, a ani jsem neměl šanci život skutečně zkusit. Neměl jsem šanci nic udělat, protože mě to táhlo příliš mnoho směry a nebyla žádná pravda, které bych mohl věřit.
D: Myslíš, že i to bylo součástí toho? Že ses nedokázal rozhodnout?
Ano, nedokázal jsem se rozhodnout. – Ale už nemusím být na tom pekelném místě. Přiměli mě věřit, že tam musím být. Teď vím, že to tak není, a je to taková úleva. Už nemusím být na tom pekelném místě. Věřil jsem jim všem."..
"D: Kam půjdeš teď, když víš, že to nebylo skutečné?
C: Zdá se, že můžu jít do světla. Říkali, že si to nezasloužím.
D: Ale ty víš, že jim už nemusíš věřit.
C: Ne, to nemusím. Můžu jít do světla. Vidím lidi, jak se vznášejí pryč do nějakého pěkného místa. Všichni letí a následují jeden druhého nahoru a nahoru a nahoru, a já tam nešel. Byl jsem na dně."..
"A přišli lidé, aby nás vytáhli z toho mentálního pekla, kterým jsme prošli. Ale vypadalo to tak skutečně. Můžeme být svobodní."
Je možné, že náboženství může lidem přinést určitou úlevu. Bohužel součástí je často sada naprosto nesprávných a zavádějících informací, které bohužel někteří lidé prohlédnou až po smrti, a někdy ani to ne, protože spadnou "do pekla", které jim nalhali, že existuje. Trvá pak dlouho, než duše po smrti tento omyl prohlédne...🫣
