Růžová Krosna

07/07/2023

Když ti život pošle vlnu, řekni si o surfovací prkno 🏄‍♀️
🫶 Pokud máte nyní pocit, že jste zaseklí v jednom bodě a nevíte, kudy kam
🫶 Pokud se chcete jen tak pobavit nad paradoxy života a lidskou (mojí) blbostí
🫶 Pokud potřebujete ujištění, že chybovat je lidské a pády na hubu jsou vlastně zdravé (ano, nejste v tom sami) 😉.. tak je tahle knížka přesně pro vás.

🏄‍♀️ "Jako když chytneš vlnu" je vlastně takový malý příběh o tom, kdy jsem si uvědomila, že od života chci něco víc, než jen sedět v práci, která mě nebaví, a čekat, že můj život někdo vyřeší za mě 🙃 Tu jsem jsem tenkrát opravdu chytla a stále na ní jedu, i když mě pěkně semlela. No ale ... I pád na držku, je pohyb vpřed 😉

01/03/2023

Taky máte občas takový debilní výročí ? 🥳🤦‍♀️

Kdo mě znáte, tak víte, že miluju cestování. A kdo mě neznáte, tak to hodně rychle poznáte :) Jenomže řekni Bohu svý plány a on se ti vysměje, že? Měla jsem ...

25/05/2022

Čtěte
👇👇👇
https://www.ruzovakrosna.com/post/o-zenskem-premysleni-telefonu-a-bezpecnosti

18/05/2022

Jsem přesně 2 roky na cestách. Minulý týden jsem oslavila 31. Včera jsem v baru potkala slečnu, která zrovna oslavila 29 a prý začíná cestovat. Zeptala se mě, jakou radu bych dala svému 29-letému Já ... "To je jednoduchý," povídám jí, "míň stresu, víc surfu a víc Bitcoinu." 🤷‍♀️ Pak jsme spolu vypily celou lahev bílého, koupily surf a přikoupily Bitcoin.

02/05/2022

23/04/2022

Cestování procvičuje mojí trpělivost ve všech možných ohledech. Jako mladá jsem bývala netrpělivá, nedočkavá a neustále nervózní jak sáňky v létě. Střední Amerika mě pěkně vycvičila, v Portugalsku už je mi všechno úplně u zadku. Čekáš hodinu na jídlo, no problem. Čekáš 3 hodiny na úřadě, no stress, začni se bavit s člověkem na sousední židli, ať si zkrátíš čas. Nepřijede ti autobus? Jdi pěšky. Nemáš pracovní smlouvu? Ono to nějak dopadne.

Američané jsou experti v tom, že když jedou na dovolenou nebo se stěhují do jiného státu, tak mají pocit, že si tam z nich všichni sednou na zadek a podřídí se jim. Dřív jsem je odsuzovala, ovšem čím dál tím víc pozoruju, že my Evropani jim v tomhle očekávání zdárně šlapeme na paty 😅🙈 Chceme se stěhovat tam, kde je to hezčí, samozřemě levnější, oceán ideálně za zadkem ... a k tomu očekáváme veškeré výhody "západního světa".

Tyhle jižní národy nám ale zatím dost úspěšně přistřihávají křídla. "Chceš tady žít, kamarádko, tak musíš brát full culture package. Ber nebo nech být!"

Jednou provždy jsem to pochopila minulý týden, když jsem se vydala na přednášku o krypto měnách. Přednáška měla začínat v 7 hodin večer. Němci dorazili 6:50 a už ve dveřích se všem omlouvali, že jdou pozdě. Švýcaři dorazili přesně na sedmou. Američani se začali trousit mezi 7:15 - 7:45. Britové a Belgičani nakoukli v 7:20 a omluvili se, že si spletli dveře, že chtěli jít naproti do baru. Portugalci nikde. Tak jsme se my všichni čekající zvedli a šli se připojit k Belgičanům a Britům naproti do toho baru, kde alespoň točili vychlazený pivo. Přeci nebudeme čekat na suchu!

Portugalci a lidi žijící v Portugalsku už nějaký ten pátek, se začali neformálne scházet na přednášku v rozmezí mezi 8 - 8:30 hod. V 8:50 se tedy mohlo začít. To už ovšem bylo německé, švýcarské, české, britské a belgické osazenstvo lehce připité, takže půlka z nich už ten bar neopustila a neobtěžovala se tu chodbu do přednáškové místnosti ani přejít.

Já jsem tam teda šla, ovšem po 3 pivech můj mozek v 9 hodin večer už nebyl schopen přijímat. Prohlídla jsem si tedy obrázky ve slidech a čistá jako papír jsem v 10 hodin odkráčela navátá do postele.

Jak říkám, ber nebo nech být.

Adeus! 🤘🍷

19/04/2022

I v bahně může být zábava. Jen si nezapomeňte pořídit pořádný holínky ... Úryvek z mojí knihy (fanfáry, prosím 🥁🎺) o tom, jak jsme se omylem ocitly na Kostarice, kde vznikl prapůvod Růžové krosny 🎒

https://www.ruzovakrosna.com/post/bahno?fbclid=IwAR3HmNEEDa8GXzIYQME_26GR9jo1a06XsNtbRv_pA1aQh6UzmQKmVF7wqtk

Ze zvyku otevírám e-mailovou schránku, jako bych čekala, že mi napíše královna Alžběta II. a pozve mě na čaj nebo co. Pozvánka z Buckingham Palace nepřišla (zase), ale vyskočily na mě levné letenky na Kostariku.

17/04/2022

Selina. Pamatuju si den, kdy jsme se v ní se ségrou poprvé ubytovaly na Kostarice. Vibe tohohle hostelu nás dostal na kolena. Když jsem se tenkrát v San Jose probudila s jet lagem v 5 hodin ráno a vyšla na terasu, kde zrovna vycházelo slunce, pomyslela jsem si „tohle je tak skvělý místo na jógu!“ ☀️💛 Pomyslela jsem si to v dalších 8 Selinách, ve kterých jsem během svých cest bydlela. Teď, po roce a půl, v Selině v Portu učím jógu. Život nás někdy vede zvláštními cestami🏄‍♀️

Co tím chci říct? Pokud si někdy usmyslíte, že něčeho chcete dosáhnout, nevzdávejte to a jděte si za tím. Možná vás to k tomu cíli povede oklikou, mlhou, křovím a bahnem, namísto rovinkou s čerstvě posekaným anglickým trávníkem, poletujícími motýlky a slunkem (jak si všichni barvitě malujeme ve svých myslích) … nakonec tam ale všichni tím bahýnkem a šnečím tempem dojdeme 💪

A co tím chci ještě říct? Někteří z vás se mě dokola ptají, že kdy už sem sakra hodim nějakej jógovej stream z Portugalska😄🙈Tak vám chci jen říct: Všechno bude! Brzy 😉 (A pokud máte nějaké speciální přání, budu ráda, když mi dáte vědět 🙏)

10/04/2022

O čem že je vlastně růžová krosna?🎒 Tuhle otázku si se ségrou pokládáme už dobrýho půl roku, od doby, kdy nám nápad tvořit tenhle projekt naskočil do hlavy. Došlo mi to dneska. Je neděle, sedím v Portu u kafe a doháním práci, kterou jsem přes týden nestihla udělat.

Začíná to vždycky nevinně. Člověk si potřebuje ujasnit pár věcí v životě, takže si sbalí krosnu a letí objevovat svět. Po několika měsících se cítí jako znovuzrozenej, má pocit, že ten život už nemůže být lepší 🧘‍♀️ Pak mu začnou docházet peníze, tak si najde práci a najednou zjistí, že je zpět v tom kolečku a mindsetu, ze kterého utíkal. Celý nalezený balanc je pryč. No nic, začínáme od začátku 🔄

Možná by bylo fajn přejít na volnou nohu. To přeci lidem dá větší svobodu a možnost pracovat při cestách. Organizovat si svůj čaj jednodušeji. Paretovo pravidlo 80/20!

Když jsem se před lety rozhodla, že bych chtěla být freelancer a více cestovat, samozřejmě jsem to taky viděla v jasně růžových barvách … A pak se přistihnu, že tady sedím v neděli ráno a místo procházky po pláži pracuju. Paretovo pravidlo funguje dokonale, ale naprosto opačně, než jsem si představovala. 80 % práce, 20 % volný čas. Za poslední roky jsem se toho hodně naučila, posunula se … a přesto jsem opět na začátku. Zase tady hledám nějaký svůj ztracený balanc. Takže zase pěkně od začátku. A furt dokola. 50x a stále poprvé. Už několik let.

A přesně o tom je Růžová krosna. O kráse toho, jak nás cestování rozvíjí, posouvá kupředu, dostává nás do balancu, abysme se z něj zase mohli na čas vychýlit. A potom ho zase najít, ale už silnější a jistější a krásnější … a vůbec … čtěte to, bude se vám to líbit 😉👌